Je fér říci, že tady nemají úplně jasno ani vědci. Najdete studie, které dosvědčují, že hubnutí, kdy si člověk počítá, kolik co v sobě má energie, funguje, i ty, které dospěly k přesně opačným výsledkům. Ale nejspíše se dá říci, že je to způsob, který může některým lidem vyhovovat, a pokud ho dokážou používat správně, nelze mu nic vytknout.

Nejprve je namístě si udělat jasno v tom, co to vlastně jsou kalorie a jak se liší od kilojoulů. V Česku se energetický příjem a výdej i energetická hodnota potravin udávají v kilojoulech, které nahradily dříve používané kalorie. Údaje o energetické hodnotě kupovaných surovin najdete na jejich obale – tento údaj je povinný. Informace o energetické hodnotě jednotlivých surovin se dají také najít na webu, v Česku se rozhodně dá doporučit oblíbený web Kalorické tabulky, který navzdory názvu také počítá v kilojoulech neboli kJ a svou spotřebu si tam můžete rovnou psát, ať už na webu, nebo v mobilní aplikaci.

V anglosaském světě se naopak drží kalorií. Vám stačí vědět, že jedno kilo kalorie (kcal) rovná se zhruba 4,2 kilojoulu (kJ). Tak jako tak, když chcete zhubnout, musíte sníst méně energie, než kolik jí pak vydáte.

Ne všechny kilojouly jsou si rovny

Z pohledu matematiky, a dokonce i z hlediska hubnutí, jsou kilojouly z jablek i špeku stejné – 1000 kilojoulů jako 1000 kilojoulů, i když špeku bude o poznání menší kousek. Jenže jde i o zdraví a také o to, aby hubnutí fungovalo dlouhodobě.

Potraviny, které mají stejné množství energie, mohou mít různou nutriční kvalitu a velmi rozdílné účinky na zdraví. Navíc záleží na tom, zda za energetickou hodnotou je cukr, tuk nebo bílkoviny. Protože kromě odlišného dopadu na zdravotní výsledky mají různé potraviny tendenci ovlivňovat metabolismus, hladiny hormonů, hlad a chuť k jídlu odlišně – což doložila nejedna studie, dva příklady ZDE a ZDE.

Převedeno do běžné řeči, tisíc kilojoulů v podobě celozrnného pečiva, vejce a zeleniny nás zasytí lépe, než když si dáme nanuka nebo třeba i ovoce o stejné hodnotě.

Lidé špatně odhadují, co jedí

Aby mělo počítání kilojoulů smysl, musíte k sobě být upřímní. Zapisovat skutečně všechno, co jste si během dne dali a vypili, počítají se i docela malé porce. Tady se často ukazují rozdíly mezi lidmi – první skupinu tato povinnost odradí od toho, aby všelijak ochutnávali a ujídali, druhá to neřeší, ujídá dál, jen to nezapisuje.

Pokud k sobě však budete upřímní, můžete uspět, protože počítání kilojoulů je časem prověřený způsob, jak zhubnout a nová kila už nenabrat. Dokládá to například tato studie. Pozor ale, je třeba to dělat dlouhodobě a zároveň se k tomu dostatečně hýbat.

Existují tři důvody, proč počítání přijaté energie funguje:

  • pomůže vám uvědomit si, jaké stravovací návyky byste měli změnit
  • zabrání tomu, abyste se přejídali v domnění, že jíte něco zdravého či skoro dietního
  • spíše dokážete mít své chování pod kontrolou

Je dobré uvědomit si, že nejde ani tak o počítání kilojoulů, ale o to, abyste udrželi energetický deficit, tedy přijali méně energie, než kolik jí vydáte. Proto musíte mít jasno, kolik energie denně můžete v jídle přijmout – ženám se obvykle doporučuje pět až šest tisíc kilojoulů denně, pokud chtějí hubnout. Nikdy by to nemělo být méně než čtyři tisíce kilojoulů.

Má počítání kalorií nějaké nevýhody?

Počítání kalorií se moc nedá doporučit lidem, kteří trpí nebo v minulosti trpěli nějakou poruchou příjmu potravy, protože by to mohlo podpořit nezdravý vztah k jídlu a zhoršit příznaky. Několik studií naznačilo, že vážení jídla a počítání přijaté energie paradoxně může u některých lidí přispět k nezdravým stravovacím návykům – energetický limit nepřešvihnou, ale jedí samé nevhodné věci a chybí jim bílkoviny nebo živiny.

Pokud vás neustálé vážení a počítání jídla stresuje nebo pokud si vyčítáte cokoli, co bylo trochu nezdravé, možná se pro vás tato metoda taky nehodí.

Zdroj: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6179508/, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6179508/