Všichni si musí v soudní síni při vynášení rozsudku stoupnout. „Mně se ale tak třásly nohy, že jsem se jen tak tak postavila a obávala se, že se každou chvíli zhroutím. Dívala jsem se na svého pohublého syna, jak tam stojí s tím svým typickým zarputilým výrazem, a hlavou se mi honilo jediné – jako matka jsem absolutně selhala.“

Příklad z domova nestál za nic

„Sama jsem měla tři sourozence a náš otec byl velmi dominantní. Maminka byla dlouho na mateřské, takže neměla žádné vlastní peníze a na slovo poslouchala našeho živitele. Nikdy se mu nedokázala vzepřít, a když otec bil bratry páskem od kalhot kvůli sebemenšímu provinění nebo mě seřezal vařečkou tak, že jsem měla modrý zadek, odcházela z místnosti. My děti jsme jí to měly za zlé, maminka byla v mých očích slaboch, i když mi bylo jasné, že by s otcem stejně nic nepořídila."

Kvůli tyranovi rychle z domu

U Kamily doma ale nešlo jen o fyzické násilí. Otec byl neskutečně přísný a hlavně vynalézavý v trestech, které dětem ukládal za sebemenší provinění. Proto se Kamila i její bratři nemohli dočkat, až z domu konečně vypadnou. A všichni to udělali při první možné příležitosti. „Já jsem si vzala prvního chlapa, na kterého jsem narazila. A to byla chyba,“ říká Kamila. Manželství s Robertem nestálo od samého začátku za nic. A když se narodil malý Ota, Robert velice rychle zmizel a nechal Kamilu na holičkách. „Musela jsem si poradit sama. Domů jsem se s dítětem vrátit nemohla, a ani nechtěla. Tehdy jsem byla přesvědčená, že to všechno zvládnu a že dítě budu vychovávat zcela jinak, než jsem zažila doma. Svobodomyslně a s láskou.“

Snaha je jedna věc, realita druhá

Jako samoživitelka Kamila musela především vydělávat, aby malého Otu uživila. Takže Ota šel hned, jak to šlo, do školky. Už tam se ale projevoval jako neposlušné a příliš hyperaktivní dítě. „Pořád si na něj stěžovali. Učitelky, že neposlouchá, ostatní rodiče, že je na jejich děti agresivní. Musela jsem ve výchově trochu přitvrdit. Zpočátku zákazy večerníčku a jiné tresty zabíraly. Na základce se ale situace zhoršila, a tak u nás doma došlo i na první facky. Při té první jsme byli oba jako zaražení, nechápali jsme, já ani syn, co se to vlastně stalo. Došlo mi, že se už chovám jako můj otec, a rozplakala jsem se. Jenže syn neustále něčím provokoval a facky byly stále častější.“

Totální fiasko

„Na učňáku po jedné facce, když přišel domů hodně opilý a asi i zdrogovaný, mi syn ránu vrátil. Div jsem neupadla. A pak práskl dveřmi a odešel z domu. Já vůbec nevěděla, co je s ním, kde je. Zmizel a neozval se. Hrozně jsem si vyčítala, že jsem na něj byla moc přísná. Ale nevěděla jsem, jak jinak jeho divokou povahu zkrotit. Byly to strašné chvíle plné výčitek. Když u mě asi po roce zazvonil, byla jsem šťastná. Omluvil se a já myslela, že konečně přišel k rozumu. Už jsem si dělala plány, jak dodělá školu, bude pracovat a já se o něj postarám. Místo toho si pro něj za několik dní přišla policie. Vyšlo najevo, že je Ota nejen zloděj, ale i násilník. Napadl a málem zabil nějakého člověka. A půjde na hodně let do vězení. Mám velké výčitky, že jsem mu nedokázala dát dostatek lásky a něhy, protože ji sama v sobě nemám. A výmluva, že za to může můj otec, neobstojí ani přede mnou samou.“

Pohled odborníka: Mediátorka Ing. Kateřina Bělková, Škola mediace

Pohled odborníka: Mediátorka Ing. Kateřina Bělková, Škola mediace

V úvodu bych určitě chtěla ocenit vaši odvahu podělit se o svůj příběh. Napsala jste, že váš syn byl odsouzen za napadení, za tuto skutečnost viníte sebe, máte pocit, že jste mu nebyla dobrou matkou, a nechcete to omlouvat tím, že je to kvůli vašemu těžkému dětství. Hledáte způsob, jak se s touto situací vyrovnat. Řešíte tedy svůj vnitřní konflikt, zda nesete vinu za situaci, do které se váš syn dostal. Zásadním nástrojem mediace a řešení konfliktů je respekt a laskavost – zkuste tyto nástroje použít ve vztahu sama k sobě.

Vy sama jste měla podle vašeho popisu velmi těžké dětství a nezmiňujete se, že byste kdy někoho napadla. Další důležitou součástí mediace je pohled dopředu – minulost nezměníte, zaměřte se tedy na budoucnost, pokuste se hledat odpověď na otázku, co pro sebe můžete udělat, abyste se v budoucnosti mohla cítit lépe, co byste k tomu potřebovala, a pokuste se si tyto věci dopřát. Moc vám přeji, aby se vám podařilo vaši životní situaci uklidnit a mohla jste nalézt vnitřní klid.

Kontakt: www.katerinabelkova.cz