Zdroj: Shutterstock
Kamila (46): Odloudila mi muže, dneska jí děkuju. Byl to chronický nevěrník
Až s druhým manželem se mi splnil sen o šťastné rodině. A to jsem si po rozpadu prvního manželství přála umřít!
V jednom týdnu jsem na sebe oblékla malé černé na promoci i bílou svatební róbu. Byla jsem v tom až po uši. Moje láska k Danovi mě zaslepila natolik, že jsem vůbec nehodlala poslouchat rady rodičů, ať se tak brzy nevdávám a užiju si ještě chvíli svobody. Zpětně si říkám, že našim bylo předem jasné, jak náš svazek dopadne, Dana měli přečteného. Ač museli rezignovat na mou umanutost, rozum naštěstí neztratili. Dali mi coby jediné dceři klíče od bytu s chytrou pojistkou, kterou jsem ocenila až dodatečně.
Sodoma Gomora
V bytovém domě, kam jsme se nastěhovali, žily většinou stejně staré bezdětné páry. Rychle jsme se spřátelili, ale jak to tak bývá, někteří jedinci překročili morální hranice a začaly problémy. Počáteční pohodová atmosféra se z domu rychle vytrácela. „Když už měli potřebu být nevěrní, mohli si na to najít alespoň někoho o dům dál,“ pohoršovala jsem se, když se v rámci partají provalil už třetí milostný románek. „Nic nám do toho není, tak si toho nevšímej,“ doporučil mi Dan obratem. „Mně už od začátku přišlo tohle kamarádíčkování v domě přehnané. Pořád je u nás někdo nasazený, pomlouvají jeden druhého,“ konstatoval otráveně.
To bylo překvapení…
Zhruba po půl roce se v bytě nad námi rozpoutala hádka. Vyděsilo mě to. Bylo to poprvé, co se sousedi Alena s Jirkou do sebe tak zostra pustili, navíc měli doma čtyřleté dítě a čekali druhé. „To už není legrace,“ vyskočila jsem poté, co se nám nad hlavou ozvala i rána a Jirka řval jak protržený. „Copak si tohle může k Aleně dovolovat? Je těhotná, jdu tam,“ řešila jsem situaci. „Nikam nepůjdeš! Nic ti do toho není! Oni si to mezi sebou vyřeší i bez tebe!“ Mezitím nahoře bouchly dveře a za chvilku Jirka naložil velkou brašnu do auta a zmizel. Chtěla jsem za Alenou zajít, ale Dan mi to rozmluvil. Během týdne jsem všechno pochopila. To dítě na cestě bylo mého manžela!
Ještě se chtěl hádat o byt
Když jsem se to dozvěděla, chtělo se mi umřít. Můj muž je mi nevěrný se sousedkou, kterou jsem považovala za kamarádku. Ale z Dana jako kdyby všechno spadlo a ulevilo se mu. Začal za Alenou docházet bez ostychu. Několikrát jsem ho požádala, ať se z našeho bytu odstěhuje, to mu ovšem nepřipadalo důležité. „Zapomeň, že mě z bytu vyštveš. Je to náš společný domov. Jsme manželé…“ Dělal si nárok na byt, ale moji rodiče nám ho dali při svatbě jen do užívání. Naštěstí na něj neměl nárok, nakonec se odstěhoval a naši byt prodali. Já se odstěhovala zpátky k nim, našla si novou práci a začala žít nový život, sice s pořádným šrámem na duši, ale volná.
Zůstala jsem u rodičů téměř rok. Prospělo mi to. Všechno jsem si v sobě srovnala a zklidnila se. Začínala jsem znova a sama.
Láska z práce
S Alešem, mým druhým manželem, jsme se po delší době poznali jako kolegové. Výborně jsme si rozuměli, za necelé dva roky se vzali a v průběhu dalších pěti let se nám narodily dvě děti. Život s Alešem a našimi dětmi mě od začátku naplňoval nevýslovným štěstím. Vychutnávala jsem si každou minutu a návrat do zaměstnání stále odsouvala. Místo vedle Aleše v původním zaměstnání obsadili a já změnila firmu.
Že by karma?
„Já jsem Alena,“ představila se mi nejistě jedna z nových kolegyň. Byla mi povědomá, ale ne a ne si vzpomenout. Pak mi to došlo. „Ahoj,“ pozdravila jsem ji, po těch letech bez jakýchkoliv emocí. „Asi bych se ti měla omluvit,“ pokoušela se o smír. „Ne, ne, to naopak já ti musím poděkovat,“ šokovala jsem ji. A myslela jsem to vážně. Vždyť jen díky tomu, co mi provedla, mám dnes skvělého muže a báječnou rodinu. A ona? Dan vydržel asi půl roku, než se na něj provalila další nevěra. Překvapivě se sousedkou ze třetího… Boží mlýny melou.
Pohled odborníka: mediátorka Ing. Kateřina Bělková, Škola mediace
Na příběhu paní Kamily je krásně vidět, jak barevný život někdy umí být a jak je důležité nevzdat se a nezahořknout po prvním „neúspěchu“. Při mediaci svým klientům často připomínám, aby se nebáli čelit konfliktům, protože právě konflikty nás posouvají na naší životní cestě dál, což potvrzuje i tento příběh. A není ani nijak neobvyklé, že se z bývalých partnerek stejného muže stanou po čase kamarádky, mají přece jen nějaká společná témata a většinou i hodnoty. Paní Kamile přeji, aby i nadále prožívala klid a harmonii.
Kontakt: www.katerinabelkova.cz
