„Šli jsme od sebe, protože to nefungovalo. Ale zůstali jsme přátelé a pro obě děti rodiče, kteří spolu vlastně dodnes tráví Štědrý den, teď už i s vnoučaty, a mají se rádi. Vlastně idylka. Já jsem se po rozvodu zamilovala do Petra, který byl o sedm let mladší. A přitom už měl také rodinu. To jsem se ale dozvěděla mnohem později a v tu chvíli se chtěla na všechno vykašlat, rozhodně jsem neměla v plánu nabourat někomu dalšímu rodinný život,“ říká Kamila.
Zase zpátky
Proběhlo několik pokusů o odloučení, milenci se třeba půl roku neviděli, ale pak se k sobě zase vrátili. Petr nikdy nemluvil o tom, že by se chtěl rozvést, dokonce ani nezkoušel triky ženáčů, že mu manželka nerozumí, nespí s ním a je to saň, jen mu prostě bylo s Kamilou hezky a stali se z nich nejlepší kamarádi s „přidanou hodnotou“, jak sám rád zdůrazňoval.
Kamila si samozřejmě chtěla najít partnera pro život, pár pokusů udělala, a vždycky když s někým začala opravdu chodit, milenecký vztah s Petrem ukončila. Za svůj život měla kromě manželství další tři dlouhodobější vztahy, kdy s novým partnerem žila a Petr byl na druhé koleji. Ale ve chvíli, kdy to Kamile nevyšlo a vztah ukončila, zase se nenápadně vplížil do jejího života i postele.
Stoprocentní milenka
Kamila vždycky věděla, že je Petr „na ženský“, ale nikdy na něj nežárlila, protože si říkala, že od toho má manželku a že ona bude ta, která si vezme, co potřebuje. Proto jí nevadilo, když občas i v její přítomnosti laškoval s ostatními, vlastně spolu hráli takovou hru, ona stejně věděla, že pouto, které mezi sebou po těch letech mají, žádná známost na jednu noc nezpřetrhá. Dokonce si spolu užívali i občasný hromadný sex s několika spřátelenými dvojicemi, Kamile dělalo dobře, když viděla svého milence s mnohem mladší kamarádkou.
Uvědomila si, že vztah je hodně na hraně
A pak se najednou něco zlomilo. To, co dříve považovala ona i Petr za samozřejmé, jí začalo vadit. Při jednom večírku si uvědomila, že je vlastně nešťastná, protože když už si urve Petra na noc pro sebe, což není tak jednoduché, vadí jí, že se nevěnuje jen jí. To, co ji dříve vzrušovalo a bylo předehrou pro nádherné milování, ji přivádělo k myšlenkám typu: „Jsem opravdu hloupá, celý život s ním hraju tuhle hru, jsem pro každou zábavu, vždy tolerantní, vstřícná, nekonfliktní… Dopřávám mu věci, které by mu měla dopřát manželka, pokud se spolu v posteli nudí. Nic po něm nechci, s ničím mi nepomůže, jsem tu na užívání si, ale není to z mojí strany jen přetvářka? Nedoufala jsem v duchu, že se něco změní, že se po letech, když už mu odrostly děti, rozvede a bude se mnou? Chci se vlastně na stará kolena koukat na to, jak si můj partner užívá s jinou, přitom já jsem také jenom jedna v řadě, rozhodně tedy ne ta první?“
Chci jít svojí cestou
Kamila se trochu stáhla, vlastně se pokusila naposledy v životě jít svou cestou, nechat Petra Petrem a zaměřit se na sebe. A začala se rozhlížet kolem, po chlapech. Po někom, kdo by byl jen její a byl jí oporou. Jenže… Petr už kdysi před lety nasadil vysokou laťku a ona pořád srovnává. A v tom srovnání dosud žádný nový adept na partnera neuspěl. Je tomu už dva roky, co se s Petrem neviděli, i když on se stále snaží navázat kontakt. A Kamila se sama sebe bojí, protože se jí stýská, a pokud se v nejbližší době neobjeví někdo nový a perspektivní, povědomě cítí, že zase skončí s Petrem. Jako ostatně již několikrát předtím.
Pohled psychologa: Mgr. Juliana Zmrhalová, Online psychologická poradna Mojra.cz
Pohled psychologa: Mgr. Juliana Zmrhalová, Online psychologická poradna Mojra.cz
Kamila opustila rodinné prostředí a v podstatě nepíše, co přesně bylo příčinou. Skřípat to mohlo začít z různých důvodů. Mohla by to být informace zcela zásadní pro to, aby zjistila, jak vlastně funguje v blízkých vztazích a co v nich potřebuje. Očekávala možná partnera na celý život, ale i přesto se vrhla do vztahu s mladším a ženatým mužem, který vzápětí ukončila, jen co to zjistila. Ani při dalších pokusech o hledání partnera nenašla to, co hledala. A tak přišel zase Petr – a s ním i věci, které ji zlákaly. Ale věci, které ve skutečnosti nebyly pro ni přirozené a pak už ani příjemné. V podstatě jí vadily. Věci nechala zajít až moc daleko. I přes to všechno ji to k Petrovi táhlo… Proč? Možná se Kamila bojí být sama se sebou, aby zjistila, co vlastně chce a potřebuje a co je pro ni priorita, a dopřála si čas to najít. Možná ji děsí samota a možná ta by jí právě na jistý čas prospěla, aby na tyto věci přišla a v tom strachu tolik netlačila na pilu.
Kontakt: www.mojra.cz
