Kamarádství není vždy pevné

Poprosil jsem kamaráda, aby pomohl mé ženě. podvedl mě

Zdálo se mi to jako dobrý nápad. Dostal jsem nabídku na stáž v Kanadě, ale žena se mnou jet nemohla, měla mámu v nemocnici a nechtěla odjet. Bála se, jak to tady zvládne, a tak jsem se obrátil na kamaráda: „Prosím tě, dohlídni na ni, kdyby bylo potřeba něco v bytě a tak.“

Na tom, že odjedu, jsme se shodli oba. Tedy aspoň jsem to tak tehdy pochopil. Dita se sice netvářila úplně šťastně, ale bylo jí jasné jako mně, že takové příležitosti se neodmítají. Namítala sice, že půl roku je dlouhá doba, zvlášť pro děti, ale to mi přišlo jako nesmysl. „Prosím tě, to máš vlastně jenom přes léto, pojedete k vašim, ani ti to nepřijde.“ A když se bála, jak se dokáže postarat o děti a všechno kolem bytu a auta, vymyslel jsem Jardu: „Já to s ním domluvím, nemá rodinu, udělá to rád.“ Kolegu z práce Jardu jsem znal roky, i jeho bývalou, ale ani jsem pořádně nevěděl, proč se rozešli. Takové věci jsme si neříkali. Dita pořád nevypadala přesvědčeně a já si toho asi měl víc všímat, ale popravdě jsem byl tak nadšený pracovní nabídkou, že jsem si nějaké překážky odmítal připustit. Myslet na to, že by to třeba Ditě nemuselo být vhod, se mi nechtělo. Vlastně jsem se rozhodl dřív, než jsem jí to řekl. Jarda taky problém neměl, dohodli jsme se, že kdyby Dita cokoli potřebovala, zaskočí, opraví, zařídí.

Čtěte také

Charles a Camilla

Čtěte také

Příběh lásky prince Charlese a Camilly? Takového prince máme v rodině

Tak jsem na letišti olíbal děti a Ditu a odletěl přes Londýn do Montrealu. Jasně že mě napadlo, že se mi bude stýskat, ale tak jsem se těšil, že jsem na to ani nemyslel. Bylo to prý na mně znát, vyčetla mi potom. A taky, že jsem se sice ozval, když jsme s letadlem dosedli, ale pak prý tři dny ne. Asi je to pravda, já už si to nepamatuju, ale i kdyby, to mi nepřipadá jako zásadní provinění. Když jsem pak ale volal, byla na mě Dita jako na cizího. Na všechno odpovídala jenom „hm“ a „dobře“. Nebavilo mě to, tak jsem brzy zavěsil.

Pak jsme si psali vlastně jenom o dětech. Jsou malé, takže školkové věci, nemoci, jídlo. Posílala fotky a já byl spokojený, když jsem viděl, že jsou v pořádku. U mě bylo v pořádku taky všechno, práce taková, jak slíbili, a navíc jsem měl dost času na cestování po Kanadě. Ani jsem nevěděl, že je to tak hezká země. Posílal jsem Ditě taky fotky, ale moc neodpovídala. Věděl jsem, že s její mámou to není moc dobré, tak jsem to chápal. A bylo to přesně, jak jsem předpověděl, půl roku uteklo jako voda a já se vracel domů. Ani se mi ještě nechtělo. Na letišti jsem koupil nezbytný parfém a pak v Paříži při přestupu ještě makronky a těšil se. Děti se ke mně hrnuly, jako by mě půl roku neviděly, teprve pak mi došlo, že to je vlastně pravda, že to bylo opravdu tak dlouho. Dita se nehrnula nijak, tak jsem k ní šel sám. Chovala se, jako bych byl jenom na nákupu v supermarketu a nebylo potřeba mě nějak zvlášť vítat. Doma jsem našel pár změn, nové závěsy, nové křeslo, novou ledničku. „Taky jsou opravený ty zásuvky,“ řekla a já si sám všimnul, že je vymalováno. „Mělas tu malíře? To to děti tak dorasovaly?“ Prý ne, to všechno prý Jarda. Že prý se na to nemohl dívat, a když slyšel, že jsem to pořád odkládal, tak se do toho jednoho dne pustil. Křeslo prý taky složil on a ledničku taky nastěhoval. „Frajer, to mu musím koupit flašku,“ ocenil jsem, jak za mě zaskočil. Dita mlčela. Neměli jsme moc času si promluvit, děti po mně skákaly jak po matraci, ale stejně jako by nebylo o čem. Večer jsem usnul jako špalek. Nechtěl jsem, po půl roce mimo ložnici bych se měl chovat jinak, ale Dita mě ani nijak nebudila. No však zítra je taky den.

Čtěte také

Ne vždy je těhotenství plánované

Čtěte také

Otěhotněla jsem a rodiče mě vyhnali. Pozvali mě zpátky až když jsem se vdala

Čtěte také

Dvě tety

Čtěte také

Měla jsem dvě tety. Jako malá jsem to nechápala, teď už mi rodiče vše prozradili

Byl, a tak jsem šel do práce. Aspoň pokecáme s Jardou, bude ho zajímat, co jsem dělal, moc jsme si toho spolu taky nenapsali. Byl nějak divný, nevadí, dáme u něj doma večer tu lahvinku, co jsem mu přivezl. Souhlasil, že stejně musíme něco probrat. A to jsem tedy koukal. „Dohodli jsme se s Ditou, že ti to řeknu já co nejdřív, jak se vrátíš. Hele, neříká se mi to dobře, ale kecat ti nebudu. Chci s ní být a ona se mnou.“ Taková pěst mezi oči to byla. „Já vím, jaký to je, cítit se jako debil, když ti manželka lže do očí, že se nic neděje. Tak ti to chci říct rovnou.“ Vzpomněl jsem si, kdysi mi to vlastně vyprávěl, že mu bývalá žena rok zahejbala a on neměl tušení. No tak to je prima, že ke mně má ohledy. „Tak to tu flašku asi vyžahnu sám,“ zvedl jsem se a šel pryč. Domů. Hahaha.

„Jarda ti to řekl?“ Byl jsem namol, ale asi se mě na to Dita zeptala, když jsem dorazil po pár hodinách v parku. Tak se radši zeptala znovu druhý den, když jsem se vyspal. Nevěděl jsem, co se v takové situaci dělá. „To si jako představujete, že si sbalím kufry a vypadnu? Tak to bys z toho vyvázla moc lehce.“ Do práce jsem nešel, sotva jsem stál na nohách, a navíc by tam byl ten hajzl, co si říkal kamarád. Nejlepší bude chlastat dál, když hlava nemyslí, nemůže nic řešit.

Čtěte také

Povinná pracovní večeře

Čtěte také

Musela jsem povinně na večeři s majitelem firmy. Bála jsem se, že mě vyhodí

Dokázal jsem to týden, pak už to nešlo, nejsem zvyklý. Dita byla celou dobu doma, aspoň myslím. Nerozmyslela si to. „Neměls odjíždět. Ne proto, žes tím tady vyklidil pole, ale vykašlal ses na mě. Fakt jsem tě tady potřebovala a ty sis jel za svým. Došlo mi, že tak to děláš vždycky,“ říkala, když jsme pak spolu konečně mluvili. To bylo od ní sprostý. Drsný a sprostý. Prý vždycky. Nevěděl jsem o ničem, co by jí dávalo právo takhle mluvit. „Byla jsem tady sama, prostě na všechno sama! A když jsem ti to předem říkala, opakovals jenom, že to bude v pohodě. Myslela jsem, že máma umře, že se zhroutím, že se nedokážu postarat o děti, a tys mě uklidňoval, že všechno bude dobrý!“ To jsem asi říkal, ale co čekala, když jsem byl na druhý straně světa? Já se tam neflákal. Ale to slyšet nechtěla. „Pak jsem se před Jardou rozbrečela, když se pokazila lednička a on to přišel řešit. Prostě jsem brečela a brečela a řekla mu všechno, jak jsem v háji a jsem tady sama. Udělal dětem večeři, vykoupal je a dal je spát, namazal mi chleba a dal mě spát taky. Do rána spal na gauči a já jsem věděla, že on se na mě nevykašle, že neodejde.“

Čtěte také

Kartářka

Čtěte také

Nikdy jsem nevěřila věštkyním, teď mám sama zvláštní schopnosti

To bylo nespravedlivý. On zaskočí jeden večer, a že my jsme spolu sedm let? Na to nemyslela? „Ty sis vždycky jel po svém. Celý týden do noci v práci a v sobotu pak odpoledne na kolo, když já jsem pořád byla s dětma. Ani sis nevšiml, jak jsme od sebe daleko. A pak, když jsem tě nejvíc potřebovala, jsi zmizel, ani ses mě neptal, co si o tom myslím. Ty nejsi typ pro manželství, měl bys být sám. Nebo aspoň s někým, komu by to nevadilo. Mně to vadí.“ Chvíli jsem pak myslel, že mám ještě šanci, ale ne. Jarda mě zaskočil dokonale. Kdybych se náhodou ještě někdy oženil, na kamarády si dám bacha.

ZDROJ: časopis Vlasta

Čtěte také

Vztahy bývají někdy složité

Čtěte také

Litovala jsem manžela kvůli jeho ex, teď už ale chápu. Sama prosím o peníze

Čtěte také

Zrada v manželství bolí

Čtěte také

Manžela odvedla policie. Kvůli jeho podvodům jsme museli prodat dům

Čtěte také

Láska může přijít v každém věku

Čtěte také

Díky, že jsi mě opustil. Našla jsem lásku alespoň na pár let než zase odešla

Pigmentové skvrny jsou těžko odstranitelné

Desatero pigmentových skvrn: jak je poznat, zbavit se jich a jak jim předcházet

Zkontrolujte si, jestli barevným nedokonalostem na pleti nedáváte příliš velkou šanci ničit váš půvab. Zejména po letním období se nám můžou na obličeji tvořit pigmentové skvrny, které jdou pak těžce odstranit. Dokážete je rozpoznat a víte, co je způsobuje a jak jim předcházet? 

1. Poznejte

Barevné změny mají na svědomí melanocyty, které po aktivaci, především sluníčkem, vypouštějí pigment melanin. Když jsou aktivované moc, vznikají na pokožce skvrny. Nejznámější jsou tři typy. Na tváři se označují jako sluneční neboli stařecké. Jsou to drobné tmavé tečky, především na místech, kam se opírá sluníčko. Kromě obličeje také vyskočí v dekoltu nebo na hřbetech rukou. Pokud mají skvrny větší plochu a nepravidelné okraje, jedná se o typ melasma. Bývá především na ženské tváři, protože souvisí s hormony. Skvrny vyskakují především v těhotenství, také provázejí užívání antikoncepce. Někdy vytvoří typický knírek. Třetí hyperpigmentace se objevuje při zánětech kůže. Je typická pro akné, které se neléčí, ale neodborně vymačkává, naruší pokožku a tvoří jizvy. Tyto skvrny bývají na tvářích a bradě.

Čtěte také

Hubnutí bez pevného režimu je složité

Čtěte také

Lidé bez pevného denního režimu mají mnohem častěji potíže s váhou

2. Předcházejte

Genetika a kosmetické prohřešky, které vedou k tvorbě pigmentových skvrn, se začínají sčítat po čtyřicítce. Pokud máte tvář dosud bez chyby, myslete na prevenci. V letních měsících se důsledně vyhýbejte slunci mezi 11. až 14. hodinou. A pozor, paprsky se odrážejí i od vodní hladiny a od písku, proto ve stínu není úplně bezpečno. Pro delší pobyt na slunci se vyzbrojte opalovacím krémem.

3. Filtrujte

Pokožka sama odolá slunečním paprskům přibližně 20 minut. Pak už se vyplatí počítat s posilou krémového filtru. Při hrozbě pigmentových skvrn se doporučuje minimální hodnota SPF 30. Zkontrolujte také, aby štít bránil pronikání UVA i UVB paprsků. Vítaná je také fotostabilita krému, která zajistí, že sluníčko nesníží jeho účinnost.

Čtěte také

K hubnutí cvičení nestačí

Čtěte také

Chcete žít dlouho? Cvičení je důležitější než dieta, jen cvičením ale nezhubnete

4. Zavlažujte

Posilou pro přirozenou regeneraci pokožky a větší odolnost k výkyvům v pigmentaci je celoroční hydratační program. Kosmetické řady mají označení hydrate, moisture. Účinek projeví přírodní výtažky, například okurka či aloe, stejně jako laboratorní kouzelníci, třeba kyselina hyaluronová.

5. Krémujte

Pigmentové skvrny řeší většina krémů pro pleť 45+. Označují se anti-age, anti-pigment, pigment-corrector. Kontrolují činnost melanocytů a hlídají okolí, aby nezpůsobovalo oxidaci urychlující stárnutí pokožky.

Čtěte také

Artritické ruce

Čtěte také

Artritida a bolest kloubů? Vyhněte se červenému masu a dalším 6 potravinám

6. Hýčkejte

Maximum účinku vytvoříte poskládáním komplexní péče. Přidejte ke krému sérum se stejným zaměřením, ať už s použitím na den, či na noc.

7. Bělte

Silnější efekt slibují bělicí krémy a kúry. Mají hutnější konzistenci a vyšší koncentraci látek odbourávajících nahromaděný pigment. Mohou způsobovat citlivost pleti, proto se doporučují především na podzimní či zimní použití.

8. Čistěte

Nevynechávejte večerní očistu pleti. Sluneční filtr v antipigmenových krémech v noci pokožku dráždí a ubírá jí síly na obnovu.

Čtěte také

Nespavost je problém spousty lidí

Čtěte také

Neberte léky na spánek. Největší spánkové chyby děláme uprostřed denního chodu

9. Vylaďte

Barevnou jednotu tváře s mírnou hyperpigmenací zvládne středně krycí make- -up. Pokud skvrny stále prosvítají, použijte korektor. Hnědé a béžové nedokonalosti skryje tělový. Skvrny z původní hnědé přecházejí došeda a vznikne kontrast s okolní světlejší pletí. Speciální korektory či báze vyrovnají rozdíl. Šedou neutralizuje oranžová, žlutá či fialová, podle sytosti barvy skvrn a tónu pleti.

10. Maskujte

Odpoutejte líčením od problematických míst pozornost. Použijte na tváře rozjasňovač nebo výrazně obarvěte rty polomatnou rtěnkou.

ZDROJ: časopis Vlasta, https://my.clevelandclinic.org/health/articles/11014-pigmentation-abnormal-pigmentation

Čtěte také

Hadí jed

Čtěte také

Pro krásu vše: Kleopatra drtila brouky, my teď kupujeme hadí jed nebo šnečí sliz

Čtěte také

Hubnutí

Čtěte také

Jak dlouho trvá, než zhubneme 1 cm v pase? Zpomaluje nás pohlaví a další faktory

Čtěte také

liceni bryle

Čtěte také

Líčení pro brýloočky: Jakou nakreslit linku a co s make-upem