V takových chvílích si obvykle vzájemně pomáháme s manželkou tím, že jeden druhého takzvaně prozvoní. Určitě to taky znáte – včetně toho, že hledaný mobil se pak zvukově přihlásí z nějakého nečekaného místa.

Jak už jsem uvedl, žena a její mobil v ten večer nebyly doma, takže zmíněná klasická hledací metoda nemohla přijít ke slovu. Měl jsem výčitku, že nebudu moci zavolat do nemocnice, a navíc jsem taky začal podléhat obavě, že jsem svůj telefon možná někde při cestě domů vytratil.

Ale snažil jsem se držet naděje, že snad kdesi v bytě je, jen si se mnou hraje na schovku.

Pamatujte si číslo

V té nepříjemné situaci se mi v hlavě vylíhl – ani nevím jak – nápad, že bych mohl o pomoc požádat souseda z garsonky, aby mi svým mobilem zavolal jako pomocný zvoník.

Byl svolný, byť se na mě díval jako na určitého podivína, což podtrhl i otázkou: „A znáte své telefonní číslo?“ Hrdě jsem mu ho odrecitoval, a to na rozdíl od jednoho známého, který vlastní číslo zpaměti nezná – s odůvodněním, že sám si přece nikdy nevolá.

Soused vyťukal číslo a já napjatě očekával, zda se odněkud z našeho bytu ozve kýžený zvuk. Byl jsem napjatý, jako když děti čekají na to ježíškovské zvonění.

Úspěch!!!

Mobil se nečekaně ozval z okraje koberce u zdi v pokoji. Že by mi tam nějak záhadně spadl?

Rtěnka ve špajzu

Mohu jen zobecnit, že základní vlastností všeho, co v bytě usilovně hledáme, je překvapivost výsledného místa nálezu. Od známých vím o případu, kdy hledaná odložená rtěnka byla po komplikovaném pátrání ve všech bytových koutech objevena ve špajzu mezi kompoty.

Problémy s takovým hledáním znají nejen senioři, ale i jedinci podstatně mladší. Z vlastních zkušeností to mohu potvrdit už z doby, kdy jsem bydlel na vysokoškolské koleji. Jednou jsem na pokoji marně hledal stravenky do menzy, které se pak našly jako záložka v jedněch skriptech.

Jsem vděčen osudu za to, že jsem nerestituoval nějaký zámek s množstvím komnat. Už takhle mi vrchovatě stačí, když ve věžákovém bytě 3+1 se občas snažím těsně před odchodem do divadla nalézt zakoupené vstupenky. Měly by být v předpokládaném šuplíku, ale nejsou tam – a začátek představení se blíží… Následně spuštěné vstupenkové manévry se pak u nás odehrávají na přece jen omezenější ploše, než kdybych pátral ve spoustě zámeckých místností. Než bych tam vstupenky našel, divadelní představení by mělo už po děkovačce.

Někteří jedinci věří v této souvislosti v působení potutelných skřítků. Jejich oblíbenou zábavou prý je, že něco, co jsme my odložili NĚKAM, oni přemístí JINAM.

Podobně jako já jsem byl při hledání mobilu vděčný za sousedovu službu, upíná se někdo i k žádostem o pomoc internetovou. Ve víře, že víc hlav víc ví. Z autentických webových soukromých proseb adresovaných široké uživatelské obci cituji aspoň dvě ukázky.

Jedna z pisatelek uvedla:

„Půjčila jsem z knihovny knížku pro naši dceru. Teď tu knihu potřebuji vrátit, ale nemůžeme ji najít. Prohledala jsem celý byt bez úspěchu. Poraďte mi, kde hledat, už jsem bezradná.“

Dotyčné se dostalo několika rad – včetně tipu na prohledání botníku. Nakonec však uspěla sama, jak vyjevila následujícím raportem:

„Kniha se konečně našla. Byla pod gaučem, kam jsme předtím s manželem sice oba koukali, ale pomohlo až pozdější odstrčení gauče. V knihovně jsem zaplatila pár dnů zpozdného a doufám, že další knihy už tak dlouho hledat nebudeme.“

Druhý příklad taktéž z internetu je zvláštní tím, že pisatelka zřejmě ztratila víru v nalezení toho, co hledá. Naději spatřovala už jen v případné pomoci senzibila:

„Ahoj, máte tip na někoho, kdo umí najít věci na dálku? Můj drahý choť ztratil fotky naší dcery. Nějakou zálohu jsem měla u sebe na disku, ale ne všechno. Mělo by to být vypálené na DVD, ale nikde to DVD nemůžeme najít.“

V navazujících reakcích se žádný kýžený kontakt neobjevil. Jeden z připojených ohlasů nicméně stojí za ocitování:

„Pomoc senzibila? To je super nápad! Někde jsem ztratila mládí, hledám, hledám – a nic.“

Rudolf Křesťan

Rudolf Křesťan

• Český spisovatel a novinář.

• První fejeton zveřejnil v 16 letech a od té doby jich publikoval přes dva tisíce.

• Byl jednou z hlavních postav časopisu Mladý svět, působil v něm skoro 30 let.

• Je na volné noze. Vydal dvacet knih.

• Jeho žena Magdalena je malířka.