Začít s pohybem se dá v každém věku, ale buďme realisté. Čím déle to budete odkládat, tím méně toho ve skutečnosti budete moci začít dělat. A to je škoda, protože nejde jen o udržování váhy, ale o celkové zdraví. Kdo se nehýbe, hrozí mu metabolický syndrom, což je vlastně souhrn zdravotních problémů, jako je vysoký tlak, vysoká hladina krevního cukru či škodlivého cholesterolu, který může vést k cukrovce, mrtvici či infarktu. 

Možná si myslíte, že podobné zdravotní potíže k vyššímu věku patří a vyhnout se jim prostě nejde, jenže ono to tak být nemusí. A to dokonce ani v případě, že jste zdědili sklony k nim. 

Vědci mají poměrně jasno v tom, že pokud se člověk už od středního věku dostatečně hýbe a zároveň zdravě jí, bude ve vyšším věku mnohem zdravější ve srovnání se stejně disponovanými jedinci, kteří na to kašlou. Jasně to doložila zjištění, která přinesla studie zveřejněná před pár týdny v Journal of the American Heart Association.

Čtěte také

Tuk ukládající se na ňadrech je podobně škodlivý jako ten na břiše

Čtěte také

Proč ženám po padesátce tolik vyrostou ňadra. Na vině je nezdravé ukládání tuku

 

75 minut pořádné námahy týdně

Jak moc se tedy dejme tomu kolem padesátky hýbat, abychom se i za deset či dvacet let mohli na své zdraví spolehnout? Zdá se, že dostačujícím minimem je 150 minut mírné nebo 75 intenzivní fyzické námahy, jako je rychlá chůze nebo plavání ve vyšším tempu, týdně. K tomu je potřeba zdravě jíst. Autoři práce vycházeli ze slavné Framingham Heart Study, v jejímž rámci se v USA už sedmdesát let zkoumá zdraví srdce a faktory, kterého ovlivňují. V letech 2008 až 2011 sledovali jedince s průměrným věkem 47 let, převažovaly mezi nimi ženy, nedávno jejich zdravotní stav posoudili znovu. 

Jasně, doporučení, které z toho vzešlo, tedy hýbejte se a jezte zdravě, není ani šokující, ani zábavné, ani se jeho efekt neprojeví hned. Ale potvrdilo se, že funguje víc než cokoli jiného. Samozřejmě, hypertenze se dá krotit léky, stejně tak cukrovka, ale už to není stejné, jako kdyby člověk tyto potíže vůbec neměl. 

Berte to tak, že pokud se teď začnete více hýbat, budete si moci dlouho užívat aktivního života s dětmi, vnoučaty či dokonce pravnoučaty. K tomu, aby se to povedlo, je záhodno rovněž chodit na pravidelné preventivní prohlídky, protože například vysoký krevní tlak nebolí a dá se odhalit jen lékařským vyšetřením. Jinak může zhoršovat stav oběhového systému a přispět třeba k rozvoji infarktu či mrtvice. Problémy se srdcem a oběhovým systémem přitom po padesátce hrozí ženám úplně stejně jako mužům. 

Čtěte také

Chcete mít jasno? Můžete si nechat změřit podíl tuku a vody v těle například v obezitologické ordinaci. 

Čtěte také

Voda nebo tuk: Jak poznat, že vaše tělo zadržuje vodu. Kdy je to jen výmluva?

Na pohybu záleželo víc než na jídle

„Čím dříve lidé změny životního stylu provedou, tím je pravděpodobnější, že jim v pozdějším věku bude hrozit menší riziko kardiovaskulárních onemocnění,“ shrnula Vanessa Xanthakis , jedna z hlavních autorek studie a odborná asistentka na katedře medicíny a biostatistiky v sekci preventivního lékařství a epidemiologie na Boston University School of Medicine. 

Zajímavé je, že zřejmě o trochu víc záleží na tom, jak moc se člověk hýbe, než na tom, kolik a čeho sní – pomíjíme samozřejmě extrémy. Účastníci, kteří dodržovali pouze doporučení týkající se fyzické aktivity, měli o 51 procent nižší riziko metabolického syndromu. Účastníci, kteří dodržovali pouze dietní směrnice a jedli zdravěji, aniž by se nějak víc hýbali, měli o 33 procent nižší pravděpodobnost. Ti, kdo se dostatečně hýbali a zároveň jedli zdravěji, měli riziko, že onemocní některou z civilizačních chorob nižší o 65 procent. Podle autorů studie se rovněž ukázalo, že lidé, kteří se začali vědomě více hýbat, ale jídelníček moc neřešili, se nakonec rozhodli změnit i své návyky na talíři. 

Čtěte také

Hlavně nehladovět a žádné extrémy

Čtěte také

Nejhorší diety, které nikdy nezkoušejte. Jsou nebezpečné a stejně nepomohou