„Chodí spát o půlnoci a vstával by nejradši ve dvě odpoledne,“ tak popisuje spánkové návyky svého patnáctiletého syna Ilona z Brna. „I když ho honím do postele brzo, stejně si tam čte nebo poslouchá nějakou muziku. A ráno musí do školy vstávat v půl sedmé, aby dojel včas, a to mám pocit, že chodí po bytě slepé zombie.“
Ilonin syn ale není žádnou výjimkou ani ničím nepřirozeným, biologické potřeby dospívajícího člověka mu opravdu velí chodit spát později v noci a vstávat pozdě.
Jenže v tom se střetává s realitou školství, kde se začíná nejčastěji v osm. Vstávání v sedm ráno (nebo i dříve) je v rozporu se spánkovými cykly a potřebami adolescentů.
Usínají únavou
Výsledek? Nová studie americké National Sleep Foundation uvádí, že 60 procent dětí mladších osmnácti let trpí celý den únavou, 15 procent z nich dokonce usíná během vyučování.
Pro zdravý vývoj by puberťák potřeboval spát osm a půl až devět a čtvrt hodiny denně, čehož Ilonin syn dosáhne maximálně o víkendu, když ho nechá spát. Řešením by bylo zahájení vyučování později, což je ale úkaz ze sci-fi.
Zdá se vám, že cenu o nejhorší spaní vyhrává Ilonin syn? To jste na omylu, protože Ilona si „na stará kolena“ pořídila ještě miminko. A tak spí nejhůř ona, i když se dodržuje pravidlo, že si má co nejčastěji taky lehnout ve chvíli, kdy spí dítě.
Tím potvrzuje další výzkum zmíněné americké spánkové nadace. Ten uvádí, že v období od narození dítěte do čtyř měsíců jeho věku naspí maminky průměrně 7,2 hodiny denně. Zdravý dospělý člověk potřebuje denně průměrně sedm hodin spánku, takže stačit by to mělo, tak proč vypadá Ilona jako druhý zombík?
Další zombík v bytě
„Přesně tak si připadám, stará a vyčerpaná a úplně mimo,“ popisuje následky nevyspání. „Přitom opravdu spím docela dost, když se to nasčítá.“
Jenže ono nestačí spát dlouho, je nutné taky spát dobře. Jeden spánkový cyklus totiž trvá přibližně 90 až 110 minut a střídají se v něm dvě fáze, takzvaná NREM a REM, přičemž v první relaxuje především tělo, v druhé mysl. Něco přes sedm hodin spánku denně není na první pohled špatné číslo – je jen kousek pod českým průměrem (7,5 hodiny), a dokonce přesahuje průměr americký (6,7 hodiny).
Jenže čerstvé maminky nemají právě ten typ spánku, po kterém by se další den cítily svěží a odpočaté. Jsou totiž „okradené“ o tolik potřebný hluboký spánek a jejich spánkový cyklus se tak nápadně podobá tomu, který mají lidé se spánkovými poruchami.
Mají sice dostatečný počet naspaných hodin, ale nedostatečné množství času stráveného v regenerující fázi spánku kvůli častějšímu probouzení se. Paradoxně je tedy lepší 6,5 hodiny kvalitního spánku než mnohem delší spánek horší kvality.
Dejte si celou fázi
Momentálně se u Ilony v rodině tak nejvíc vyspí otec, který trpí typickou otcovskou hluchotou vůči probouzejícímu se dítěti. Ilona i starší syn by se měli vyspat déle, aby dosáhli na všechny nutné spánkové fáze. Je to sice rada trošku složitá, ale kupříkladu pro Ilonu jako matku stačí, když se pokusí usnout na celou dobu, kdy miminko přes den spí.
Tedy ne jít nejdřív umýt nádobí a pak si dát dvacet minut, ale zkusit dosáhnout na celý spánkový cyklus, který chce hodinu a půl. I hodně nevrlá miminka takhle vcelku spinkají. A tatínek, i když má důležitou práci, může jednou nakrmit lahvičkou s odstříkaným mlékem, aby se Ilona vyspala. S usínáním problém opravdu nemá, aby potřebovala nějaké bylinky.
Když spíte dlouho, ale špatně
- Někde bude problém. Nebliká vám do spaní televize? Nebo nevypnutá lampička od manžela? Nebo třeba mobil položený na nočním stolku? Taky můžete mít moc teplo nebo špatný vzduch v ložnici.
- Až to všechno zkontrolujete, podívejte se na matrace. Jestli jste si ji kupovala ke svatbě před pětadvaceti lety, tak se na ni ale možná ani nedívejte, abyste neomdlela. Podle zmíněné americké spánkové nadace jsou právě špatné postele a matrace dalším nejčastějším důvodem pro špatné spaní. Než poběžíte do obchodu pro novou, nastudujte si pořádně, jaká by to měla být, co od ní chcete a kde vám ji prodá někdo, kdo nechce jenom vaše peníze, ale bude o vašem spaní taky přemýšlet.