Už jste slyšeli pojem mamahotel? Používají ho v nadsázce například sociologové, když chtějí popsat situaci, kdy dospělé děti nadále žijí s rodiči a plně využívají jejich servisu od jídla přes úklid až po praní prádla, aniž by nějak řešili, kdo to všechno udělá či zaplatí.

V Česku je to docela oblíbený model. Zatímco před dvaceti lety bydlelo s rodiči 30 procent mladých mužů a 15 procent žen ve věku od 25 do 29 let, dnes je to 30 procent žen a téměř polovina mužů. A to je vážně hodně.

I studenti by měli přispívat

Částečně k tomu přispívá fakt, že bydlení pro mladé lidi není zrovna levné, ale někdy je za tím pouhá lenost. Mimochodem, mnoho rodičů si myslí, že jejich povinností je živit potomky do 26 let, není tomu tak. Žádný věkový limit totiž v zákoně není. „Neexistuje striktní věková hranice, po jakou jsou rodiče povinni dítě živit, a to ani minimální, ani maximální,“ vysvětluje právnička Markéta Tillerová.

Hranice 26 let se týká zejména studentských výhod, například vstupného. Pokud má student příjmy, měl by z nich rodičům přispívat. Je sice pravda, že rodiče musejí dítě krmit a šatit, pokud to nedokáže samo, a že se tím obvykle míní dítě studující, ale v reálném životě je namístě přihlédnout k tomu, o jaký typ studia jde. Protože medik skutečně minimálně v některých obdobích studia nebude stíhat práci, ale takový student andragogiky či ekonomie ano.

Jak vlastně děti přimět k tomu, aby je to v mamahotelu přestalo bavit? Vlastně je to jednoduché. Čím lepší servis váš domácí hotel poskytuje a čím méně toho po hostech chcete, tím spíše se jim u vás bude líbit a kotvy hned tak nezvednou.

Nastavte pravidla, to je na vás

Můžete samozřejmě spoléhat i na to, že si poněkud lenivější syn najde dívku, která bude akčnější a přiměje ho, aby opustil bezpečné rodičovské hnízdo. Ale vyplatí se tomu trochu pomoci, třeba tím, že služby mamahotelu začnou upadat, a navrch ještě zdraží. Zkušenosti rodičů, jejichž děti doma nezůstaly dlouho, se přitom vzácně shodují – více než náhlé prudění někdy po dvacítce, či dokonce třicítce se jim osvědčilo potomky na samostatný život připravovat od útlého dětství.

A někdy je prostě potřeba tohle téma otevřít a pobavit se o něm celá rodina společně. Je totiž docela možné, že dospělé dítě vůbec nenapadlo, že je něco špatně.

„Mamahotel neznamená jen to, že děti pořád bydlí doma. Pro mě je termín mamahotel spíš synonymem rodičovského selhání. Když o dítě pečuju příliš, nenechám ho dělat chyby, peru mu prádlo, vařím mu a nevyžaduju po něm podílení na domácích pracích, nechovám se jako matka či otec příliš výchovně,“ říká sedminásobná matka Petra Sovová. A připomíná, že za něco takového vám ani budoucí partnerka či partner dítěte asi jednou moc nepoděkuje.

Jinými slovy, pokud u vás doma nepanuje vysloveně nepřátelská atmosféra a váš dvacetiletý potomek přesto začíná mluvit o tom, že se v brzké době osamostatní, nepovažujte to za rodičovské selhání. Spíše naopak!