Bez jídla vydržíme dny i týdny. Bez vody jen několik dní. Už po jediném dni bez vody se organismus dostává do těžkých zdravotních problémů. Voda je život.

Člověk je přibližně z šedesáti procent tvořen vodou. Jenomže to není tak jednoduché. Voda se totiž v těle vyskytuje v mnoha formách. Tři z nich jsou základní: tekutina obsažená uvnitř buněk, té je ve zdravém těle nejvíc. Tekutina mimo buňky je z velké části tvořená plazmou a tkáňovým mokem. Třetí skupinou je takzvaná transcelulární tekutina, ta zaplňuje močový měchýř a tělesné dutiny, tvoří třeba pot a je jí nejméně – přestože o sobě dává nejvíc vědět. Sucho v ústech, které cítíme, když máme žízeň, se pojí právě s transcelulární vodou. Moderní člověk naší kultury obvykle pije teprve až ve chvíli, kdy jeho tělo signalizuje žízeň – pro buňky a tkáně to ale může být pozdě, protože mohou být dehydratované mnohem dřív, než nějakou žízeň naše ústa vůbec pocítí.

Čtěte také

Důležité je vykašlávat

Čtěte také

Léčba covid podle lékárníků: Pomůže ibuprofen, bromhexin, lékořice a jiné byliny

Nejste nemocní, jen máte žízeň

„Celá struktura moderní medicíny se zakládá na žalostně chybné premise, že sucho v ústech je jediným signálem dehydratace,“ tvrdil íránský lékař Fereydoon Batmanghelidj. Sám se vodou v lidském těle zabýval celou svoji kariéru a z mnoha chorob a neduhů vinil právě dehydrataci. V češtině vyšla jeho kniha Voda s podtitulem Nejste nemocní, máte jen žízeň. V ní naráží na to, že za řadou nemocí, jako je migréna, alergie, poruchy pozornosti, revma, bolest zad nebo kloubů, chronická únava, a dokonce deprese, může stát chronická dehydratace organismu. A protože naše medicína má ve zvyku léčit symptomy, bereme někdy léky tam, kde by stačilo začít „jen“ pořádně a pravidelně pít. „Chybný je zejména předpoklad, že vodu lze nahradit jinou tekutinou,“ píše Batmanghelidj.

Čtěte také

Přemíra stresu může u citlivých žen přispívat k rozvoji zánětů

Čtěte také

Nezadržujte potřebu se jít vymočit. Může to vést k zánětům močového měchýře

Když máme žízeň, nesaháme po obyčejné vodě, ale často si uvaříme čaj, dáme si džus, nebo dokonce kávu. Vodu z těchto tekutin ale nedokáže tělo využít tak, jak by potřebovalo, protože souběžně s vodou dostáváme s těmito nápoji do těla i chemické látky, které matou systémy v těle: nejpatrnější je to na kávě. Káva tělo dehydratuje, což se dá zjistit jednoduše tak, že vymočíme víc tekutiny, než s kávou vypijeme. Kofein navíc blokuje tvorbu hormonu melatoninu v mozku, který řídí tělesné funkce během spánku – tělo si během spánku i několik hodin po vypití šálku kávy neodpočine tak, jak by potřebovalo, protože se jednoduše nedostane do tak kvalitního spánku, jaký je pro regeneraci nutný. Sladké nápoje zase matou mozek, který vytváří pocit falešného hladu a „dožaduje se“ přísunu energie v podobě jídla. Podobně nebezpečně funguje i alkohol, byť by šlo „jen“ o pivo. Alkohol totiž způsobuje dehydrataci mozkových buněk, ostatně tak vzniká kocovina.

Ledviny jsou machr

Čistá voda v těle rozpouští minerály, bílkoviny, škroby a další složky rozpustné ve vodě a ve formě krve je roznáší po těle – krevní plazma je z devadesáti procent tvořena vodou, samotná krev z víc než osmdesáti procent. Voda je ovšem mnohem víc než jen transportním kanálem. Stojí za rovnováhou hormonálních procesů nebo je nutná k fungování vazivových tkání, chrupavek a kostí, zvlhčuje sliznice a podporuje pružnost i odolnost kůže – ta je vodou tvořena ze sedmdesáti procent. Dokonce i zuby a zubní sklovina obsahují vodu. Největším „machrem“ jsou ale ledviny: přestože u dospělého člověka tvoří jen asi půl procenta z tělesné hmotnosti, tvoří je z osmdesáti procent voda. Navíc ledviny jsou jediným orgánem, který dokáže vyrovnávat nedostatky nebo přebytky vody v těle. Zdravý člověk by měl vypít něco přes dva litry vody a něco přes litr vyloučit močí (zbytek vyloučíme potem, dýcháním, stolicí), úplné minium moči denně je asi půl litru, aby bylo tělo vůbec schopné se zbavit škodlivých látek. Ledviny přitom za den přefiltrují až 180 litrů krevní plazmy.

Čtěte také

Čtěte také

Mějte prsa pod kontrolou, co vás čeká na mamografii nebo sonu?

Voda v lidském těle

Šestitýdenní plod je tvořen vodou z 97 %.

Novorozenec má tělo ze 75 % tvořené vodou.

Dospělý člověk je tvořen vodou z 55–65 %.

Člověk ve stáří má tělo tvořeno vodou „jen“ ze 45–55 %.

S tím, jak člověk stárne, klesá i pocit žízně.

Říká se, že pokud pocítíme žízeň, měli jsme se napít už před půl hodinou. Co s tím? Logicky nečekat na žízeň, ale navyknout si pravidelně pít – zejména ráno po probuzení, abychom „dohnali“ deficit, který tělo získalo během spánku. Jednoduché pravidlo pro milovníky ranní kávy tak zní: nejprve vodu, potom kávu. A ke kávě během dne minimálně totéž množství vody jako kávy. Dostatečné pití vody pomáhá regulovat tělesnou teplotu, tvořit sliny, chránit klouby, trávit jídlo, okysličovat mozek a další orgány. „Podle jedné studie pomáhá vypití půl litru vody zvýšit metabolismus o třicet procent, což má pozitivní vliv na hladinu energie,“ tvrdí nutriční terapeutka Natalie Silver v magazínu Healthline. Dokresluje tím, že energie, jakou máme, nezávisí jen na jídle, které sníme, ale z velké části také na tom, kolik vypijeme vody.

Aplikace zaměřené na pitný režim

Možná je to móda, možná zbytečná pohodlnost, jestli se vám ale nedaří dodržovat pitný režim, zkuste si stáhnout do telefonu některou z aplikací, které signalizují, že je čas se napít. Jmenují se třeba Water Drink Reminder, Hydro Coach, Water Time Pro, nebo dokonce Plant Nanny, kde místo nudného zapisování počtu vypitých sklenic nebo mililitrů „zaléváte“ květinu.

Čtěte také

Po tvrdém povrchu raději v přezůvkách

Čtěte také

Ženy mají nohy zničenější než muži. Uškodit může i chůze naboso a sportovní boty

Pravidla správného pití

1. Člověk by měl vypít 2 litry vody denně, rozmezí se udává mezi 1,5 až 3 litry. Jde samozřejmě i o to, kolik vážíte. Správná potřeba vody se počítá jako váha krát koeficient 0,035. Člověk, který váží 70 kilogramů, by tak měl vypít 2,45 litru vody.

2. Potřeba vody závisí i na životním stylu a ročním období: stoupá při sportu a v létě, kdy se víc potíme.

3. Základ pitného režimu by měla tvořit čistá voda, ne nápoje z vody „vyrobené“.

4. Pijte průběžně, ale ne nepřetržitě. I proto se doporučuje nepít mnohokrát po malých doušcích z lahve, ale „jednorázově“ ze sklenic. Doporučená dávka je 6–9 čtvrtlitrových sklenic vody denně.

5. Víc vody bychom měli vypít dopoledne, ne dohánět pitný režim před spaním.

Kneippův chodník

Sebastianu Kneippovi bylo něco přes dvacet, když onemocněl tuberkulózou, v té době nevyléčitelnou nemocí. První polovina devatenáctého století neznala naše léky, ale už tehdy existovaly dokumenty o léčivé síle vody. Kneipp je prostudoval, zejména to, co psal o vodě jesenický rodák Vinzenz Priessnitz. A přetvořil si to k obrazu svému: několikrát denně vběhl do ledového Dunaje, ponořil se nahý až po krk, pak se teple oblékl a vrátil se do postele. To opakoval denně, bylo mu lépe a lépe. Svoje poznatky popsal a „testoval“ na dalších nemocných. Sám se dožil 76 let, tuberkulózu si svojí kúrou vyléčil. Dnes je jeho postup známý jako Kneippův chodník, neprovádí se už tak „drasticky“ s ponořováním celého těla, ale jen šlapek po kotníky, střídá se studená a teplá voda, přičemž se končí studenou. Kneippův chodník pomáhá k posílení imunity, zahání nervozitu, odstraňuje některé bolesti nohou a zahání křeče. Najdete ho v řadě aquaparků a wellness center, podle návodu na internetu si ho ale můžete docela dobře vytvořit i doma.

Čtěte také

Problémy často způsobují i léky na bolest

Čtěte také

Pravda o vředech: Žaludku sice škodí stres a nervy, ale pravý důvod je jinde

Nohy v kýblu

Otužovací vlnu rozjela na Instagramu Míša Němcová Měřínská, najdete ji pod hashtagem #nohyvkyblu. Vychází z toho, že není nutné a někdy ani možné otužovat studenou vodou celé tělo, ale že stačí jen nohy po kotníky. Rozproudí to krevní oběh, aktivuje lymfu, posílí imunitu.

Mrkněte na web Terezy Kramerové, která popisuje, jak a proč se začít otužovat, i když jste teplomilec nejhrubšího zrna, od října do dubna nevycházíte bez šály a milujete horkou vanu. „Nejdřív je fajn si uvědomit, že na otužování máme celý zbytek našeho života a není třeba ho ‚urvat‘ za jeden den/týden/zimu. Mnohem lepší a z dlouhodobého hlediska efektivnější je dělat malé a konzistentní krůčky,“ motivuje Kramerová nás věčné rampouchy. A na svém webu dokonce nabízí otužovací deník.

Čtěte také

Jako prevenci by hormonální jógu měly cvičit všechny ženy po 35. roce života. Právě v té době totiž začíná klesat hladina estrogenu

Čtěte také

Jóga kouzlí s hormony: Pomáhá s neplodností a odstraňuje návaly i noční pocení