Nevadí, když nevypijete mnoho litrů vody denně, nakonec může stačit litr nebo litr a půl, když tekutiny přijmete i odjinud. Problém nastává, když žízeň zaháníte sladkými nápoji, když pijete alkohol anebo když žízeň zajídáte.

Odborník na výživu Pavel Suchánek ze společnosti FitBee není rozhodně zastáncem toho, aby člověk pil přehnané množství vody, protože podle něj spoustu tekutin člověk získá z ovoce, zeleniny a polévky. „Když je zvyklý pít kávu, může si započítat i třetinu objemu vypité kávy,“ dodává. Dlouho se přitom tvrdilo, že kafe se do pitného režimu nepočítá vůbec, protože odvodňuje – jenže to se ve větší míře stává jen lidem, kteří si ji dávají jen výjimečně. Podle něj je i jedno, zda lidé pijí vodu s bublinkami nebo bez, pokud není slazená.

Limonáda nebo džus? Obojí je spíše špatně

Každopádně s příjmem tekutin nečekejte, až budete mít žízeň, to už jste nejspíše trochu dehydrovaní – naučte se pít průběžně, nečekejte, až budete mít vyschlé rty, i když to je jinak spolehlivý ukazatel. Pozor na zmíněné sladké nápoje, mimochodem, u limonád je jedno, zda si dáte nějakou colu nebo třeba oranžovou limonádu. Cola nemá více energie, vadí spíš množství kofeinu a zejména kyseliny fosforečné, která zvyšuje vyplavování vápníku z těla. Pozor na džusy, mají stejně energie jako limonády – a je jedno, zda si dáte nějaký stoprocentní nebo ředěný a doslazovaný nektar. Když už, dejte si stoprocentní a zřeďte ho vodou v poměru jedna ku jedné.

Výhrou nejsou ani limonády slazené umělými sladidly, jejich kalorická hodnota je nulová, jenže mozek oklamou jen částečně, chuť na cukr po nich ještě stoupne. Lepší než limonády jsou některé sladké vody, mají kolem 60 až 80 kJ na 100 ml. Úplně nejlepší však bude, když se naučíte pít obyčejnou neslazenou vodu.

Takže vůbec žádný alkohol?

Internistka Dita Pichlerová před časem vzbudila až vášnivé reakce doporučením, že neexistuje množství alkoholu, které by se podle ní dalo doporučit jako ještě zdravé – podle ní se prostě nemá pít vůbec, ať už kvůli celkové kondici, nebo kvůli hubnutí. Mimochodem, v jedné velké dvanáctce je ekvivalent šestnácti kostek cukru, a to zkrátka není málo.

Po alkoholu se navíc nedokážeme zase tolik ovládat, takže najednou už moc neřešíme, kolik toho vlastně sníme. Nehledě na to, že sladké pití, včetně třeba piva, rozkolísá hladiny cukru a my paradoxně pociťujeme hlad, ačkoli jsme přijali kilojoulů až až.

A co když si ubereme na talíři, aby se nám víno bez výčitek vešlo do denního energetického příjmu, a dokážeme se ovládnout natolik, že si k němu skutečně nic nedáme? Bohužel, podle lékařky Pichlerové to nestačí, protože zvláště u některých lidí příjem, byť malého množství alkoholu znamená, že se jejich metabolismus zaměří na jeho zpracování a tukové buňky tak zůstanou tam, kde je nechcete.

Když si ho přece jen chcete dát, dopřejte si přes den třeba jedno malé slabší pivo (celkem 300 kJ) nebo decku suchého bílého vína – i ta je však energií srovnatelná s limonádami (200 až 220 kJ na 100 ml). Půllitr „dvanáctky“ má 600 až 700 kJ, což je víc než třeba obávaný bílý rohlík.