Šest až osm pořádných sklenic vody denně. To ještě nedávno tvrdili nejen různí trenéři nebo výživoví poradci, ale i lékaři. Ale ve skutečnosti to nemělo žádné odborné opodstatnění – snad kromě nesmyslného tvrzení, že se tím tělo lépe zbaví jakýchsi imaginárních toxinů.
Jenže je to trochu jinak. Bez vody samozřejmě nedokážeme žít, jsme na tom v tomto ohledu mnohem hůře než většina zvířat, protože každý den ztrácíme hodně vody nejen močí, ale také dýcháním a pocením. Pokud jde o pot, mnoho lidí překvapí, že se potíme, i když se nijak nenamáháme nebo nám není horko. I tak přes pokožku denně vypotíme asi půl litru až litr vody – a když říkáme vody, skutečně si můžete představit tekutinu bez barvy a zápachu. Tento mechanismus slouží k přirozenému ochlazování těla. Zapáchající pot vychází z potních žláz.
Dva litry denně stačí
Spolu s dýcháním a močením denně vyprodukujeme asi jeden a půl až dva litry vody a nemůžeme tomu nijak zabránit. Pochopitelně pokud se někdo namáhá, je v horku nebo má horečku, potí se víc a vydá tak denně o to víc vody.
Ale v zásadě každému člověku stačí plus minus celkem nejvýše dva litry tekutin denně, což je méně než výše avizovaných osm sklenic vody, které měly doplnit tekutiny z jídla, čaje nebo kafe. Správně je do požadovaných dvou litrů počítat i čerstvé šťavnaté ovoce, polévky, teplé nápoje.
„Pokud nekonzumujete žádné ovoce či polévky, musíte pít více. Pokud jíte polévky, ovoce, kompot a podobně, může vám stačit vypít 1,2 až 1,5 litru denně,“ doporučuje odborník Pavel Suchánek.
Když budete mít málo tekutin, tělo vám to dá najevo žízní. Tady je nicméně namístě jedno upozornění, s věkem tato schopnost slábne a po šedesátce už se na ni nedá tolik spoléhat – a je třeba pít vědomě. Ovšem, s mírou.
Kolik vody vadí?
Nemusíte se bát, že jste si snahou vypít třeba čtyři litry vody denně ublížili. Pokud nemáte například vážné potíže s ledvinami, tělo si s ní hravě poradí, prostě ji vyloučí močí. Což je trochu otrava, když musíte každou chvíli na WC.
Může se však výjimečně stát, že tělo ji začne zadržovat, což se projeví například otoky nohou – hrozí to lidem s onemocněním ledvin, ale také jedincům s oběhovými problémy. Pokud se vám to stává, proberte to se svým praktikem bez ohledu na to, kolik tekutin přijímáte.
Pití většího množství vody většině lidí neublíží, nicméně ani od toho nemůžete čekat nějaký prospěch. Někteří lidé věří, že tím pomáhají tělu, aby se zbavilo toxinů, ale to se neděje – nebo jinak, tělo se skutečně pomocí moči zbavuje některých zplodin, ale zvládne to i s normálním příjmem tekutin.
Jiní lidé doufají, že větší množství vody více pročistí ledviny. Jenže vaše ledviny denně přečerpají celkem zhruba 180 litrů krve, takže ve srovnání s tím nějaké dva litry vody navíc neznamenají žádný velký rozdíl. Nedávná studie publikovaná v časopise Journal of the American Medical Association se zaměřila právě na tohle a ukázalo se, že ledviny jedinců, kteří pili hodně vody, nefungovaly ve srovnání s kontrolní skupinou o nic lépe. Jedinou změnou je změna barvy moči, která je světlejší.