Průměrný člověk si prý za den stěžuje až třicetkrát. To je celkem dost. Jak říká autor knihy Svět bez stížností, Will Bowen, lidé jsou doslova posedlí tím, co všechno je špatně, protože až moc v životě věnují pozornost negativním skutečnostem, zážitkům i myšlenkám. Koučka a vztahová poradkyně Jana Řehulková k tomu doplňuje, že pokud někdo žije v zajetí negativismu a na všem vidí chyby, pořád je pro něj něco špatně, vše kritizuje a na všechno si stěžuje, znepříjemňuje život nejen sobě, ale i ostatním. Kromě toho mohou chronické stížnosti ovlivňovat naše zdraví, ať už zvýšením stresu, úzkosti, či deprese. „To ale neznamená, že budete ignorovat životní stresory. Jen budete přistupovat k těžkostem produktivnějším způsobem,“ vysvětluje terapeutka Kimberley Hershenson z New York University.

Čtěte také

Nejdůležitější muž v životě!

Čtěte také

Otcové a dcery: Proč je tatínek ten, kdo utváří sebevědomí i hodnotu ženství

Když s tím jde něco udělat

Cílem není nestěžovat si vůbec či neřešit problémy, ale nezaměřovat svou pozornost na malé nepříjemnosti a neživit v sobě negativní myšlenky. „Pokud je stížnost oprávněná a je sdělena tomu, kdo s ní skutečně může něco udělat a problém vyřešit, je to v pořádku. Například stížnost na kvalitu jídla v restauraci, na vadný kus oblečení v obchodě a podobně. Stejně tak vyjádření nespokojenosti s rozdělením domácích prací, když je spojené s konstruktivním návrhem řešení. Pokud si někdo stěžuje druhému člověku na něco, s čím dotyčný nemá nic společného a nemůže s tím vůbec nic udělat, je to přesně ono zbytečné mluvení o věcech, které druhý nijak nemůže zlepšit. Je třeba rozlišovat malichernosti a opravdu důležité věci,“ vysvětluje Jana Řehulková.

Čtěte také

Nejdůležitější muž v životě!

Čtěte také

Otcové a dcery: Proč je tatínek ten, kdo utváří sebevědomí i hodnotu ženství

Touha po pozornosti i moci

Lidem, kteří si pořád stěžují, obvykle něco chybí. Uznání, přijetí, odpuštění. Někteří si stěžují proto, aby získali pozornost. „Chtějí se dát s někým do řeči, tak si začnou stěžovat například na zpoždění vlaku na nádraží, ve frontě na poště na pomalou obsluhu, proč jsou v provozu jen tři okénka z pěti, v obchodě, že nehorázně zdražili rajčata. Přitom cílem je pouze dát se s někým do řeči a získat jeho pozornost,“ domnívá se Jana Řehulková. Dalším typickým okruhem je stěžování na lidi kolem – na hlučné sousedy, nechápavé kolegy, neschopné řidiče nebo na úroveň divadelního představení či televizního seriálu. „V tomto případě je důvodem touha povyšovat se nad ostatní, vystupovat jako kultivovanější, bystřejší, lepší či někdo, kdo opravdu rozumí divadelnímu umění.“ Třetím důvodem je snaha zbavit se stížnostmi zodpovědnosti. „Stěžuji si, že mám na něco málo času, že mám málo informací, zkušeností, nemůžu to udělat sám. Prostě si stěžuji na všechny podmínky a okolnosti, aby odpovědnost za daný úkol, projekt, práci nebyla na mně,“ dodává Jana Řehulková.

Někdy má stěžování až podobu výmluv nebo omluv za špatně provedenou práci či za nedostatečný výkon, jejichž cílem je obhájit se a vysvětlit, že chyba není na straně stěžovatele. Pátým důvodem ke stížnostem je touha po moci. „Neustálé stěžování kolegům na šéfa s cílem získat na svou stranu více spolupracovníků-spojenců a časem třeba i povýšit na jeho místo,“ říká odbornice.

Čtěte také

Masturbace se ve vyšším věku přesouvá částečně na pole mentální. Známe svoje preference, situace, které nás vzrušují, filmy a knihy, které nás naladí.

Čtěte také

Soukromé radosti: Jak vám masturbace vylepší partnerský sex

Hitparáda stížností

Mezi nejběžnější typy stížností patří počasí. Jednou je moc horko, že se nedá ani dýchat, podruhé je zase moc zima, pak zase moc prší a je zataženo. Jasně, když si naplánujete s rodinou o víkendu výlet k bazénu a zrovna začne pršet, člověka to naštve. Ale počasí se mění každý den, někdy z hodiny na hodinu. Nemůžeme ovládat přírodu, nemá to význam. Jednoduše se oblékněte podle toho, jak je venku, a bude vám prima, i když bude foukat. Mezi další nejčastější stížnosti patří podle psychologa Christophera Hudspetha ty na pomalé internetové připojení v místech, kde je zdarma (například v kavárnách a podobně), dlouhé čekání v kolonách aut (uf, no tak co, chvíli si posedíte, zapnete hudbu a máte-li klimatizaci, svět se nezboří). Mnohým lidem vadí, když partner nesklopí záchodové prkénko (můžete ho sami sklopit za pár vteřin nebo 45 minut argumentovat a přednášet o tom, proč by se mělo po použití sklopit). V poslední době podle Christophera Hudspetha řadu lidí doslova vytáčí nejrůznější facebookové statusy týkající se pandemie a očkování. „Neřešte to, a pokud vám to vadí, jednoduše zablokujte konkrétní osobu, aby vás to nevzrušovalo. Je to jen na vás, takže stížnosti jsou zbytečné!“

Čtěte také

Nevěříte si? Nejste v tom sama

Čtěte také

Syndrom podvodníka: Nic neumím a nic si nezasloužím. Je to i váš případ?

Další nejčastější stížnosti jsou na překlepy a pravopisné chyby v e-mailech, které dostáváte. Proč? Nejsou to vaše chyby, ale toho druhého, tak proč si kazit život negativním přístupem. Moje kamarádka si už asi patnáct let neustále stěžuje na pondělky. A pravidelně mě o tom informuje a pravidelně svoji nechuť k tomuto dni dává na sociální sítě. Další si pro změnu stěžuje na ranní vstávání. Jistě, pro řadu lidí je to vyčerpávající proces, zvláště pokud patří k nočním sovám. Ale než vstát z postele s nadávkami, lepší je zaměřit se na něco pozitivního. No a velmi časté jsou samozřejmě stížnosti na zdraví. Přiznávám, i já si někdy stěžuji, ale snažím se tím moc neotravovat, protože nikdo jiný než já s tím nic neudělá. Kromě toho si říkám, že s přibývajícím věkem jsou některé bolesti nevyhnutelné a neustálé stížnosti vedou jen k tomu, že se ještě víc soustředíte na bolest.

Je to zlozvyk?

Že to nejde, přestat si stěžovat? Podle motivačního řečníka Willyho Bowena to jde celkem dobře, protože stížnosti jsou jen špatný návyk. A ten se dá odstranit podobně jako třeba kouření. Rozhodně neplatí, že ten, kdo si pořád stěžuje, se s touto tendencí narodil. Jakmile ale tuto tendenci proměníte ve zvyk, stane se svět nebezpečným místem. Máme ale možnost to změnit. Podle psychologa Scotta Bea existuje několik strategií, které můžete vyzkoušet. Co radí? „Podívejte se dovnitř svého nitra. Berte stížnost vážně. Jaký je skutečný problém? Je to maličkost, která vás jen dráždí, nebo větší problém, jemuž je potřeba se věnovat?“ Psycholožka Susan Albers navrhuje, abychom si ze stěžování udělali hru. „Na jednom zápěstí noste náramek nebo obyčejnou gumičku. Pokaždé, když uslyšíte sami sebe, že si stěžujete, přendejte ji na opačné zápěstí. Cílem je chodit třicet dnů s gumičkou nebo náramkem na stejném zápěstí.“ Totéž radí svým klientům i Willy Bowen a tuhle „jednoduchou“ výzvu už prý vyzkoušelo na deset milionů lidí. Dali si na ruku fialový náramek a pokoušeli se vydržet jedenadvacet dnů bez stížností a kritizování. Když selhali, přehodili ho na druhou ruku a začali znova. Touto metodou bychom si prý měli vytvořit nový návyk, který povede k tomu, že se nebudeme pořád rýpat v každodenních nepříjemných malichernostech.

Čtěte také

Jak neopakovat stále stejné chyby?

Čtěte také

Proč opakujeme ve vztazích stále ty samé chyby a jak se tomu vyhnout

Stížnosti škodí zdraví

Není špatné ventilovat svoje frustrace, ale pokud se z neustálých stížností stane zvyk, má to škodlivé následky na zdraví.

Zvyšuje se pravděpodobnost negativního myšlení: Čím více si stěžujete, tím pravděpodobnější je, že si vypěstujete negativní myšlení. Pokaždé, když si stěžujete, se mozek nastaví tak, aby bylo později snazší, aby se tato reakce znova objevila. Negativní myšlení tedy vede k množení negativního myšlení.

Můžete si poškodit paměť: Vyšetření magnetickou rezonancí ukazuje, že neustálé stěžování může vést ke zmenšení hipokampu, oblasti mozku, která je zodpovědná za kvalitu poznávacích schopností. To vede mimo jiné ke zhoršování paměti a složitějšímu přizpůsobování novým situacím.

Zvyšuje se hladinu kortizolu (stresového hormonu): Když si stěžujete, zvyšujete hladinu kortizolu. Chronicky vysoká hladina tohoto hormonu může vést k řadě zdravotních problémů, včetně zvýšeného rizika deprese, zažívacích potíží, poruch spánku, vyššího krevního tlaku, dokonce i zvýšeného rizika srdečních onemocnění.

Zkracujete si život: Jedna studie publikovaná v časopise Archives of General Psychiatry zjistila, že optimisté žijí déle než pesimisté. Mají o 55 procent nižší riziko úmrtí ze všech příčin a o 23 procent nižší riziko úmrtí na srdeční selhání.

Čtěte také

Recept na šťastný vztah? Mluvte spolu!

Čtěte také

Manuál na šťastný vztah: Mluvte spolu, buďte tým a měňte zaběhané rituály

4 typy partnerských stížností

Mikromanaging:

Podle průzkumů psychologů vyčítají někteří partneři a jsou to mnohem častěji muži, svým protějškům, že jim pořád „něco připomínají“ nebo si na něco stěžují. Nezapomeň zaplatit účet, vyzvedni to v obchodě, používej svůj vlastní kartáček na zuby. Nenechávej vlasy v umyvadle... Přitom ženy mají pocit, že pouze „vznášejí“ jednoduchý požadavek, který ten druhý není schopen splnit.

Nedostatek intimity:

Další častou stížností je nedostatek vzájemného souznění a ztráta intimity. Především ženy chtějí více emocí a pochopení.

Absence opory:

Partneři nejsou tou správnou oporou, pokud je to zapotřebí.

Hádky a nedostatek sexu:

Nejčastější stížností, kterou mají muži vůči svým partnerkám, je neustálé hašteření a nezájem o sex.

Čtěte také

Zastavte myšlenky!

Čtěte také

Jak ovládnout úzkost: Zastavte včas katastrofické myšlenky a nepropadněte panice

Co dělat a nedělat, když si stěžuje

Soustředěně naslouchejte

Nechte blízkého, aby ventiloval svůj problém a vyprávěl svůj příběh. Odolejte nutkání radit a problém vyřešit.

Zapamatujte si problém, o němž partner hovořil. Jakmile se emoční klima změní a on či ona jsou lépe naladěni, je čas vrátit se k problému a vést o něm racionální rozhovor.

Zjistěte důvod stížností

Je partner v depresi? Má problémy v práci? Nejlepší je zeptat se!

Nenabízejte stále dokola stejnou radu, když vidíte, že to nikam nevede.

Čtěte také

Vše se točí kolem dětí a na partnerský vztah není čas

Čtěte také

Co je otcovská otupělost? Souvisí s přílišným opečováváním dětí matkami

Jak zmírnit tendenci ke stížnostem

Jana Řehulková, certifikovaná koučka a vztahová poradkyně, www.janarehulkova.cz

● Posílit sebereflexi, přiznat své chyby, přestat se obhajovat a převzít zodpovědnost.

● Neshazovat sebe a nesoudit ostatní, protože nikdo není bezchybný. Není nutné mít vše pod kontrolou.

● Vyjadřovat respekt a uznání ostatním a umět druhé pochválit.

● Chovat se asertivně, otevřeně komunikovat a vyjadřovat svoje potřeby a postoje.

● Proměnit negativní myšlenky na pozitivní, nevracet se k minulosti, kterou nelze změnit, neposilovat obavy z budoucnosti a soustředit se na „tady a teď“.

● Zkoušet se přizpůsobit změnám, které život přináší, sbírat zkušenosti a radovat se z nových příležitostí.

● Snažit se myslet pozitivně,

sklenice může být vždy buď poloprázdná, nebo poloplná.

● Vnímat problémy jako něco dočasného, co časem pomine nebo se vyřeší, a nenechat se vtahovat do kolotoče negativních myšlenek a stížností.

Čtěte také

Bude vám nevěrný? Horoskop napoví...

Čtěte také

Bude vám nevěrný? Otestujte si svého partnera podle horoskopu