To, že obezita není dobrá pro plíce ani pro imunitní systém, je známá věc, problém ale je, že v organismu zvyšuje zánětlivé procesy, které pak tělo oslabují v boji s virem. Cévy, které se při obezitě ucpávají, pak nemají správnou funkci a tělo nemůže správně pracovat, protože je závislé na tom, jak přenášejí kyslík. Riziko, že pacient s koronavirem skončí v nemocnici, je tak u obézních o 113 procent vyšší než u těch, kteří obézní nejsou. Pro představu: žena měřící 170 centimetru a vážící 88 kilogramů už je obézní.

Dvakrát vyšší riziko nákazy

Navíc riziko, že obézní lidé nemoc vůbec dostanou, je dvakrát vyšší než u těch, kteří mají správnou hmotnost. Vyplývá to ze srovnání nejnovějších studií, které zkoumaly vztah jedinců s obezitou k onemocnění covid-19 u 400 tisíc pacientů z Evropy, Asie i Ameriky. „Výsledky metaanalýzy 75 studií provedené týmem profesora Popkina z univerzity v Severní Karolíně jsou alarmující a v určitém smyslu převratné. Obezita je odborníky i laiky většinou vnímána jako nemoc, u které se metabolické komplikace typu cukrovky, vysokého krevního tlaku či cholesterolu projeví až s odstupem let. Pacienti tak mají falešný pocit dostatku času pro změnu svého životního stylu,“ říká MUDr. Jozef Čupka, MPH, vedoucí Pracovní skupiny preventabilních onemocnění při Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP.

Problém obezity podle lékaře spočívá v tom, že omezuje plicní ventilaci čili dýchání, zhoršuje imunitní odpověď na virovou infekci a zvyšuje v organismu zánětlivé procesy. „Velký obvod pasu a vysoká tělesná hmotnost také komplikují péči o pacienta v nemocnici – například zavedení plicní ventilace nebo i položení nemocného na břicho, aby se zvýšil objem jeho dechu. Obézní lidé jsou také náchylnější k syndromu akutní respirační tísně, což je v současnosti hlavní příčina úmrtí pacientů na koronavirus,“ doplňuje MUDr. Čupka.

Nové onemocnění covid-19 podle lékařů jasně ukazuje, že není na co čekat a je třeba jednat hned. Obézní jedince před koronavirem neochrání zřejmě ani vakcína, kterou se nyní snaží vyvinout vědci po celém světě. Jejich imunita totiž na očkování podle odhadů specialistů nezvládne správně zareagovat. S podobným problémem se již potýkají i u očkování proti chřipce. „Vakcinace funguje na principu stimulace, kdy do těla zaneseme informace o povrchových antigenech neboli značkách viru a ty nastartují imunitní buňky a začnou tvořit protilátky. Spuštění protilátek a délka jejich fungování je u obézních lidí kvůli změnám v tukové tkáni mnohem nižší,“ vysvětluje MUDr. Čupka.

Nepřestaňte se hýbat

Obezitě by měli lidé předcházet zdravým životním stylem s dostatkem pohybu. Ten právě nyní komplikuje koronavirová pandemie. Bezpečnostní opatření po celém světě omezila pohyb lidí a sociální kontakt. Lidé začali pracovat z domova, čímž z jejich dne zmizel přirozený pohyb jako chůze do práce, na oběd nebo na nákup. Počty obézních tak paradoxně pomalu rostou. „Vidíme už nyní, že značná část lidí v první vlně pandemie přibrala zhruba jedno až pět kilogramů. Je to začarovaný kruh. Nemohli chodit ven a stýkat se s blízkými lidmi, což obecně zvyšuje stres, který následně řešili přejídáním. Ručička na váze poté zákonitě stoupá nahoru,“ říká MUDr. Čupka.

Důležité je podle něj nepropadat panice, jíst zdravě a nepřestat s pohybem úplně. „V populaci máme 30 procent neurotických lidí, které nejistá situace v čase pandemie přirozeně velmi stresuje. Cvičením se vyplavují hormony štěstí, které proti stresu bojují. Doporučuji chodit běhat, procházet se v přírodě alespoň 40 minut nebo cvičit doma. Důležité je také komunikovat s ostatními a vytvořit si třeba jen úzkou skupinku lidí, se kterými je možné se potkávat, jelikož člověk je ze své podstaty tvor společenský,“ radí MUDr. Čupka.

Kromě úpravy životního stylu mohou pacientům s obezitou výrazně pomoci nastartovat a udržet proces hubnutí i účinné léky. Léčba dokáže v mozku stimulovat centra sytosti i odměny a současně také tlumit hlad.