Moje devadesátiletá babička se stala krátce po třicítce vdovou. Z jednoho platu živila dvě dcery na vysoké škole. A šetřila celý život. Topila v jedné místnosti, kde jsme do noci hrávali jako děti karty. Když se pak otevřely dveře do ložnice a udeřila nás zima, zastlala nám do peřin termofor, kterému říkala plucar. Vodu do něj ohřála na těch kamnech. Já jsem už mnoho let samoživitelka se čtyřmi dětmi. Nevydělávám málo, ale pořád je to jeden plat na pět lidí a domácnost. Takže jsem se od ní a jí podobných žen začala někdy kolem té třicítky učit taky. Plus jsme doma najeli na tipy, které před časem sestavilo Hnutí Greenpeace, protože mnoho šetřílkovských vychytávek je dobrých nejenom pro peněženku, ale i pro planetu. Jasně, že mě štve krize, která šroubuje ceny jídla i provozu domácnosti výš, než jsme schopní utáhnout, ale mám své milé vychytávky.

Čtěte také

Šlechta se ve středověku moc v jídle nehlídala.

Čtěte také

Jídelníček ve středověku. Držely se diety, půsty, ale vzrůstala i obezita

Rozhodli jsme se v redakci, že k těm mým přidáme další rady, jak ušetřit, a podělíme se s vámi o ně. Bereme to s humorem. A jako výzvu. Já třeba letos v zimě poprvé zkusím vypnout lednici a „točit“ máslo, mléko a sýry za oknem na mrazu. Možná na Vánoce ji zase zapnu. To, že jsme schopni ušetřit, neznamená, že jsme rezignovali nebo že máme pocit, že to, co se děje, je v pořádku. Jistě, že koncepční řešení je na politicích. Ale než to hoši udělají, víme, jak to přežít.

Kde a co začít dělat šetrněji?

Koupelna

  • Místo osušek se vyplatí používat menší ručníky a dbát na jejich dobré sušení, aby tak rychle nezasmrádly. Menší ručníky pak plní pračku pomaleji než velké osušky. Pomáhá i vychytávka z léta, kdy se balíme do batohu se dvěma dětmi na kempování – to nevozíme ručník vůbec, místo něj máme tenký „indický“ šátek, který rychleji schne a dá se používat déle i doma.
  • Vracíme se ke klasickým mýdlům a upouštíme od mačkacích gelů na ruce. Jen je dobré si hlídat mýdlenku s odtokem nebo si pořídit závěsný magnet, aby se mýdlo nerozpouštělo.
  • Čuráme ráno ve sprše, aby nemusela splachovat celá rodina pět čurání za sebou.

Čtěte také

Některá plemena překvapí

Čtěte také

Nejchytřejší psi, kteří by zvládli jakýkoli IQ test! Patří k nim i ten váš?

Záchod

  • Splachujeme vodou z vany nebo obecně šedou vodou. Když mi zbude voda v hrnci ve dřezu, zvykla jsem si ji slít do kbelíku a ten pak postavit k záchodu. K tomu menší kbelík na nabírání. Je to původně zlepšovák z tábora, kde je omezený přístup k vodě obecně. Babička má dodnes malý lavor postavený přímo v umyvadle a splachuje záchod vodou, která se jí nashromáždila v lavorku po mytí rukou.

Obývák

  • Lino a jiné plochy bez koberce zametám, nevysávám. 
  • Kytky zalívám vodou, kterou děti nedopijí. A sázím je do hlíny, která nám vzniká v kompostéru na slupky a zbytky.

Dětský pokoj

  • Swapujeme hračky, které děti už nezajímají. Nebo je schováme a za půl roku vytáhneme, takže se děti překvapeně tváří, že jsou nové –, a ušetřím tak za návštěvu v hračkářství.
  • Nebo v papírnictví – právě jsem ořezala a „oživila“ tři hrnečky pastelek.

Čtěte také

Vztahy žáka a učitele mají mít hranice

Čtěte také

Univerzita není seznamka. Studentky už nechtějí spát s profesory

Světla a elektronika

  • Vyplatí se led žárovky, které mají nízkou spotřebu energie. Na cesty vozíme solární nabíječku a používám ji i doma, z ní pak nabíjíme telefony. 
  • Na noc vypínám nebo odpojuji přístroje, nic nenecháváme v režimu spánku.
  • Děti vědí, že tam, kde zrovna nejsou, se nemá svítit pánu Bohu do oken. I tak chodím v jejich stopách a zhasínám to, na co ony zapomněly.
  • Abyste zjistili, kolik „žere“ váš spotřebič, kupte si za pár stovek (nebo si půjčte) měřák, který se připojí mezi zásuvku a spotřebič. Zjistíte tak docela jednoduše, jestli stará remoska po babičce sežere víc proudu než vaše zbrusu nová trouba třídy A.

Ložnice

  • V zimě mám v ložnici vypnuté topení a striktně zavírám dveře, aby ta zima nešla do bytu. Když je dětem večer zima, dostanou do postele termofor s horkou vodou.

Čtěte také

Přepuštěné máslo ghí

Čtěte také

Ghí jako elixír dlouhověkosti i podpora imunity. Jak si máslo přepustit doma?

Skříně s oblečením

  • Swapujeme, dědíme, vyměňujeme s kamarádkami, pořádáme zóny bez peněz ve školce. Když už ho nakupujeme, tak víceméně jen v second handech.
  • Uklízím a třídím. Všechno. Ve sklepě šroubky a věci na zahradu, ve skříních oblečení, ze kterého děti už vyrostly, takže mám přehled, co můžeme poslat dál, nebo co naopak čeká, až nejmladší doroste. Často pak zjistím, že povyrostlému dítku nemusím koupit nic ve velikosti o číslo větší, protože všechno jen čeká na správné hromádce. Sláva Marii Kondo – jen v šetřílkovské verzi. Ona vyhazuje, já krabicuju do sklepa a pak zase vytahuju, až přijde čas.

Praní

  • Na fleky u dětského oblečení nepotřebujeme drahý přípravek, ale žlučové mýdlo. 
  • Pereme na 20–40 stupňů maximálně.
  • Mácháme ve vodě s octem (za devět korun litr) s kapkou éterického oleje.
  • Nepředpíráme.
  • Nepoužíváme sušičku, která moc „žere“ a je neekologická.
  • Nežehlíme. Po vyprání pověsím prádlo na sušák hodně vytřepané a hned po uschnutí skládám. Když ho hodíte do koše s vypraným prádlem a skládáte až za dva dny, některé kusy žehličku potřebují, ale skládané rovnou ze šňůry ne.
  • Během menstruace používám menstruační kalhotky a neutratím tolik za tampony (první den kombinuju obojí).

Čtěte také

Rodinný výlet

Čtěte také

Na túru i na kolo! Z horských vršků do zámeckých komnat

Venku

  • Kafe si vařím do termosky, aby mě nelákalo stavit se někde na kapúčo za sedmdesát korun.
  • Obědy vařím do krabičky. Krabičky udržuji v celku a děti vědí, že jsem na krabičky pes. Když náhodou krabičku zapomenou někde v institucích, další den dostanou jídlo do zavařovačky a vyměním jim to, teprve když krabičku najdou – ale abych nebyla zas až takový kruťas, často jim pak ve škole nebo ve školce pomáhám krabičku najít a společně s ostatními matkami uvádíme do harmonie vesmírný zákon o zachování krabiček a víček – protože to by v tom byl čert, abychom to nějak nespárovaly!
  • Chodíme pěšky a jezdíme na kole a koloběžce. Nemáme auto. 
  • Na výlety nechodíme do placených center, jumparků a disneylandů, ale do lesa. Většinou si přineseme i nějaké ty dary z přírody, jako jsou houby nebo materiál na tvoření, který pak nemusím kupovat. Vyrobit si panáčka z šišek je mnohem větší zábava než předpřipraveného z ingrediencí z papírnictví.
  • Sleduju weby, kde se doporučují akce pro děti, které jsou zdarma. Mrkněte třeba na facebookovou skupinu Co je v Praze zadarmo.
  • Hodně legrace si užijeme s geocachingem, hlídáme, kde jsou volné vstupy v muzeích a galeriích.
  • Jezdíme tam, kde je ubytování výměnou za pomoc na farmě nebo velké zahradě. Děti se tak naučí, že jídlo stojí práci, a poznáme nové kraje a nové lidi. Využíváme i ubytování na farách, je skromné, ale levné. Stejně, když někam jedeme, netrávíme čas v místě, kde bydlíme, ale poznáváme krajinu a města a chodíme jen přespat.
  • Na vlak mám INkartu a jízdenky se snažím kupovat včas (jsou levnější) a přes aplikaci, dají se jednoduše vrátit a dostat peníze zpět, když pak nemůžeme jet.

Čtěte také

4. Zámek Zbenice, Jiří Češka

Čtěte také

Koupil jsem si zámek! Jak velcí musíte být blázni, abyste do toho šli

Čtěte také

Lupénka se musí promazávat

Čtěte také

Lupénkou může trpět každý. Odstartovat ji může stres. Kolik udělá genetika?

Čtěte také

Muž v sukni

Čtěte také

Návrat mužů k sukním. Nebylo by to zas až tak neobvyklé

Co se ještě vyplatí

  • Mrkněte, jestli vaše pojišťovna nenabízí proplácení plavenek nebo nepřispívá na sportovní kroužky.
  • Přihlaste se do swapovací skupiny pokojových rostlin, kde jednoduše vyměníte přemnožený rýmovník za něco nového. Nebo zdarma získáte květináčky na sázení bylinek.
  • Semena bylinek sbíráme ve veřejných parcích, když kytky odkvetou – jen si je pak dobře popište, letos jsem sila jakousi směs, ze které se vyklubaly kromě měsíčku lékařského a slézu i patizony.
  • Knihy, které už nechcete mít v knihovně, prodejte
  • Oblečení střelte 
  • Staré kolo (nebo něco jiného) prodáte či koupíte na facebooku. Jen pozor na reklamní triky větších firem, ne všechno je klasický bazar.

ZDROJ: Vlasta.cz