Skončete s kouřením jednou provždy! Tito herci to dokázali a poradí, jak na to
Kouříte, ale své závislosti se ne a ne zbavit? A co takhle zkusit cigarety navždy zahodit třeba zrovna při příležitosti Světového dne bez tabáku? Ten se každoročně slaví 31. května a my vám společně s odborníky poradíme, jak na to. Které celebrity to již dokázaly a se zlozvykem skoncovaly?
První cigaretu si většinou člověk zapálí jen tak z hecu. Často mu ani nechutná, nebo je mu po ní špatně. Potom si dá sem tam šluka s kamarády u piva, po vydatném obědě nebo u ranní kávy a kouření se rázem stává rituálem. Možná si člověk v takové chvíli psychickou závislost na cigaretách ani neuvědomuje, ale věřte, je tam. Čím více pak jedinec kouří, tím častěji se dostavují abstinenční příznaky a tím častěji cigaretu potřebuje. Z takového bludného kruhu se vystupuje jen těžko. Nemožné to ale není.
Své závislosti se v minulosti snažila zbavit většina dospělých kuřáků. Dle lékařů to však bez odborné pomoci zvládne jen 3–5 % z nich. Mezi šťastlivce, kterým se to podařilo, patří například herec Zdeněk Žák, který bánil až osmdesát cigaret denně. Kouřit přestal ze dne na den po nelichotivé poznámce svého zubaře. Nikdy víc už si nezapálí ani herec a zpěvák Bohouš Josef, který se rozhodl pro zdravý životní styl bez dýmu po probuzení z narkózy, kdy mu lékaři kvůli čtyřem zúženým tepnám voperovali čtyři bypassy. Bez cigaret se nyní lépe dýchá i Pavlu Zedníčkovi, kterému se se závislostí podařilo nadobro skoncovat až napotřetí. Přesto tvrdí, že to lze a ani k tomu nejsou potřeba žádné prášky nebo náplasti. Záleží pouze na tom, jestli člověk chce, nebo nechce. On sám chuť na cigárko zaháněl třeba banánem.
Jak skoncovat s kouřením ze dne na den?
- Přesvědčte sami sebe a udělejte první krok.
- Změňte celý životní styl
- Nebojte se využít podpory druhých.
- Vynechejte zvyklosti, při kterých vás doprovázela cigareta.
- Zabavte ruce.
- Nevzdávejte se při první krizi.
- Neustále si opakujte, že jste se rozhodli správně.
- I když si už myslíte, že jste z nejhorší závislosti venku, nepolevujte.
- Odměňujte se za každý den bez cigarety.
- Registrujte, kolik jste ušetřili.
Pokud však pevnosti své vůle nevěříte, přestat kouřit můžete i s pomocí intenzivní léčby hrazené ze zdravotního pojištění, na níž se lze informovat v centrech pro závislé na tabáku nebo u plicních lékařů. Pod dohledem specialistů pak s kouřením po roce přestane přibližně 35 % kuřáků. Základem je chtít.
Odvykání může napomoct i zdražení
„Závislí kuřáci si cigarety opatří vždy. I za cenu, že se musí omezit v jídle, vzdělání nebo jiných důležitých aktivitách. Vidíme to dobře na psychiatricky nemocných, kde je vysoké procento kuřáků. Třetina jejich čistého příjmu padne na cigarety. Vysoká cena cigaret je však účinnou prevencí – díky ní by mnoho mladých vůbec kouřit nezačalo,“ vysvětluje Eva Králíková, vedoucí Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze s tím, že závislost na nikotinu vzniká již u dětí. Typický věk pro první cigaretu je 10–12 let.
Nepodceňujte prevenci karcinomu
Pro dlouholeté kuřáky, kteří se svojí závislostí na tabákových výrobcích bojují marně, anebo jim naopak nijak nepřekáží, pak v Česku fungují preventivní programy pro záchyt vážných plicních onemocnění. Letos se tak spustil program časného záchytu rakoviny plic. Ten míří na osoby mezi 55. a 74. rokem, kteří kouří buď po dobu 20 let asi 20 cigaret denně, nebo 10 let přibližně 40 cigaret za den a ročně odhalí karcinom u 6 500 jedinců. V drtivé většině případů je bohužel už nemoc ve fázi, kdy ji nelze operovat. Cílem preventivního programu je proto zachytit rakovinu v raných stadiích, a zvýšit tak šance nemocného na úplné uzdravení.
Do konce letošního roku se můžete zapojit také do programu časného záchytu chronické obstrukční plicní nemoci. Lékařská prohlídka je doporučována lidem ve věku 40–69 let, kteří kouří po dobu minimálně 10 let jednu krabičku denně a při rychlejší chůzi je trápí dušnost. Za 90 % případů této nemoci totiž může cigaretový kouř. „Program jsme spustili už v roce 2018, v době pandemie covid-19 ale obecně klesl počet preventivních prohlídek, při kterých se lidé, vhodní do tohoto programu, detekují. Přesto se v ordinacích plicních lékařů zatím podařilo vyšetřit téměř 1 000 pacientů. U třetiny z nich jsme objevili onemocnění CHOPN, což je mnohem více, než jsme předpokládali.“ dodává Karel Hejduk z Národního screeningového centra. Zájemci o vyšetření se mohou obracet na ordinace, jež jsou uvedeny na webu screeningy.cz/zdraveplice.