Není tajemstvím, že velmi ráda vzpomínala na prvního ministerského předsedu, kterého poznala coby královna, a to na Winstona Churchilla, který se dnešní mladé generaci může jevit už jen jako postava z dávných dějin. Když se loučil se svým křeslem, poslala mu vlastnoručně psaný dopis, v němž děkovala za „rady a povzbuzení“ a přiznala, že žádný jeho nástupce nedokáže „zaplnit místo mého prvního premiéra“. Tehdy jí nebylo ani třicet let. Otěže vlády převzala ještě dříve, ve 25 letech, po smrti svého otce Jiřího VI.
Tehdy už byla matkou tříletého Charlese, nynějšího bristkého krále. Další tři potomci se královně a jejímu manželovi princi Philipovi narodili v průběhu následujících let. Po Philipově smrti loni v dubnu v jeho nedožitých 100 letech začala královna více chřadnout a omezovat oficiální i společenské akce. Na těch, kde se do posledních chvil ukázala, ovšem vždy sršela dobrou náladou, navzdory stále křehčímu vzhledu, který se nedal přehlédnout.
ZDROJ: Vlasta.cz, Profimedia, https://www.washingtonpost.com
