Krevní skupina se dědí a podíl na jejím typu mají oba rodiče. Odhalení čtyř základních krevních skupin patřilo k významným medicínským objevům na počátku 20. století. Tři první sice identifikoval vídeňský lékař Landsteiner v roce 1900, ale specifikaci krevních skupin má na svědomí český doktor Jan Jánský. Ten k původním třem přidal ještě čtvrtou. Máme tedy základní krevní skupiny: A, B, O a AB. Celosvětově je nejrozšířenější „nulka“, ale v České republice ji předstihuje „áčko“. Nejvzácnější je typ AB. Lidé s nulou jsou univerzální dárci, to znamená, že svou krev můžou darovat komukoli. Ti, co mají AB, jsou zase univerzální příjemci. Kromě krevních skupin se ještě rozlišuje Rh faktor, který je buď pozitivní (Rh+), nebo negativní (Rh-), většina lidí má pozitivní faktor. Největší význam mají tyto údaje samozřejmě pro krevní transfúzi, při transplantacích orgánů či krvetvorných buněk. Znalost krevní skupiny je ovšem důležitá i v jiných oborech, například v soudním lékařství.

Krevní skupiny a choroby

Nedávné studie zjistily, že krevní skupiny můžou sehrát roli i v tom, k jakým nemocem inklinujeme. Výsledky uveřejněné v časopise American Heart Association Journal ukazují, že nositelé krevních skupin A, B a AB jsou více ohroženi srdečními chorobami než lidé s krevní skupinou O. Nejzranitelnější je AB – její nositelé mají o 23 procent vyšší pravděpodobnost, že budou mít nějakou srdeční chorobu. Vědci tvrdí, že netuší, proč tomu tak je, ale neustále zkoumají, jak krevní skupiny reagují na životní styl. Krevní skupinu změnit nemůžeme (existuje výjimka, u transplantace kostní dřeně od dárce s jinou krevní skupinou), ale jak tvrdí profesor Lu Qi z Harvardovy školy veřejného zdraví v Bostonu, můžeme změnit styl života. Znát svou krevní skupinu je podle něj stejně důležité jako znát hladinu cholesterolu či krevní tlak. Krevní typ může odhalit, vůči čemu by mohlo být naše tělo odolnější a na co jsme zase citlivější. Lidé s krevní skupinou A a B mají větší riziko rozvoje diabetu II. typu i rakoviny žaludku. Máte „áčko“? Pak podle některých studií hůře zvládáte stres, protože máte v těle zvýšené hladiny kortizolu, což je stresový hormon. Naproti tomu „nulky“ bývají odolnější vůči mnoha závažným onemocněním. Několik studií potvrdilo, že mají přirozenou ochranu proti malárii a mají taky snížené riziko vzniku žilní tromboembólie. Ovšem mívají zase častěji žaludeční vředy a ženy s touto krevní skupinou mívají větší potíže s otěhotněním než například ženy s krevní skupinou A nebo B. Nedávná studie, kterou prováděli na univerzitě ve Vermontu, zase ukázala, že u lidí s krevní skupinou AB byla o 82 procent vyšší pravděpodobnost horší paměti a stařecké demence.

Krevní skupiny a strava

Pokud už jste někdy nějakou dietu drželi, pak vás rozhodně nemohla minout ani ta, která je založená na krevních skupinách. Podle ní by lidé s „áčkem“ měli konzumovat hlavně zeleninu, tofu, ryby, obilniny a luštěniny. Pro osoby s krevní skupinou B jsou prý nejvhodnější mléčné výrobky, hlavně jogurt, kefír či sýry. Nuly nejlépe snášejí maso a potraviny s vysokým obsahem bílkovin a krevní skupina AB je více „namíchaná“ a může si dopřát téměř cokoli. „Nikdo by ale neměl brát tento způsob stravování striktně, každý člověk je jiný, má jiné složení krve, jiné potřeby a jiné genetické uspořádání,“ říká nutriční terapeutka Dana Šímová. A co na to říkají další odborníci? Většina považuje tuhle „dietu“ za pavědu. Ovšem klidně ji prý můžeme otestovat, je totiž relativně bezpečná. Základem jsou totiž převážně zdravé potraviny, což samo o sobě ve finále vede k zhubnutí.

Nutriční odbornice Tara Nayak doporučuje stravování podle krevních skupin jako dobrý základ pro zdravější stravovací návyky. Americký lékař Charlie Seltzer tvrdí, že dieta je pouhý trik a že žádné prokazatelné spojení mezi trávením a krevní skupinou neexistuje. Jiní odborníci dokonce varují, že dieta pro „nulku“ může být riziková, protože doporučuje konzumaci převážně masa a tučných potravin, což může vést k infarktu a mrtvici.

Důležité jsou preventivní prohlídky

Nejčastějším krevním onemocněním, a to na celém světě, je anémie neboli chudokrevnost. Může za ni nízká koncentrace hemoglobinu v krvi a obvykle se projevuje zvýšenou únavou. Příčiny anémie mohou být různé, nejčastější z nich je nedostatek železa. To ovšem nejsou jediné zdravotní komplikace, které jsou spojené s krví. Hodně nemocí je bez příznaků a projeví se až později zdravotními problémy. Díky krevnímu vyšetření jich lze včas odhalit spoustu. Proto jsou důležité preventivní prohlídky, které lékaři doporučují všem. Mohou při vyšetření najít problém a navrhnout další postupy nad rámec preventivní prohlídky. „To se týká například hormonů štítné žlázy, autoimunitních onemocnění, srdečních potíží,“ říká praktická lékařka Jaroslava Čiefová z EUC kliniky. „Nárok na preventivní prohlídku má pacient každé dva roky. Cílem je podchytit včas zdravotní rizika, nejčastěji kardiovaskulární onemocnění, jako je vysoký cholesterol, cukrovka či onemocnění ledvin,“ dodává.

CO VÁM ZJISTILI?

CO VÁM ZJISTILI?

Informační portál www.labtestonline.cz pomáhá pacientům ve snadné orientaci v laboratorních vyšetřeních. Návštěvník se srozumitelně a přehledně dozví, proč je vyšetřován, jak se má na vyšetření připravit, co znamenají jednotlivé údaje na žádance, co znamenají hodnoty mimo referenční mez a jaká další vyšetření mohou následovat.

ZAJÍMAVOSTI O KRVI…

  • Během jednoho roku vyprodukuje člověk až 18 litrů.
  • Těhotné ženy mají od 20. týdne těhotenství asi o padesát procent více krve než před otěhotněním.
  • Lidské tělo obsahuje 4–6 litrů krve.
  • Srdce přečerpá za jednu minutu v klidovém stavu 5–6 litrů krve.
  • Krev mají rády pouze komáří samičky, protože potřebují proteiny na kladení vajíček. A mají prý své preference – přednost dávají krevní skupině 0.
  • Světový rekord v dárcovství krve drží dnes třiaosmdesátiletý Australan James Christopher Harrison, který daroval za svůj život celkem 480 litrů krve.
  • Brazilský indiánský kmen Bororo má stejnou krevní skupinu – 0.

ZDROJ: časopis Vlasta, www.labtestonline.cz, https://drseltzerlifestylemedicine.com/blog/summer-is-coming https://link.springer.com/article/10.1007/s00394-021-02643-8

Související články