„Dominik pracuje jako programátor. Jedničky a nuly mu ale nestačí, má v sobě velký kus kreativního ducha, vždycky se cítil umělcem. Proto začal ve volném čase fotit, nejdřív hlavně mě a děti. Dokázal vykouzlit nádherné fotky a brzy se focení stalo jeho obrovskou vášní. Byl tak šťastný, moc jsem mu fandila…“

Úsměvy jen na fotkách

Fotografování ale začalo přebíjet všechno ostatní. „Dominik začal fotit v každé volné chvíli. Když nefotil, tak fotky upravoval. Založil si účet na Instagramu a stránky a začal přijímat objednávky. Někdy oslovoval zajímavé lidi sám, ani si za to nebral peníze, měl prostě nějaké nápady, vizi a byl rád, že mu je někdo umožní realizovat. Občas jsme do jeho velké vize zapadali i my, to nám nakoupil oblečení, naložil nás do auta a jelo se pózovat třeba do polí. Fotky jsou krásné, o tom žádná, Dominik vždycky říká, že to jednou budou krásné vzpomínky, že to ocením hlavně za pár let. Já s tím nesouhlasím. Tyhle fotky budou vzpomínky na co? Nebyly focené během žádného našeho zážitku. Ne. Jsou falešné. Umělé. Upřímně? Nesnáším je…“

Čtěte také

A chtěla jsem mu ještě říci... Nedopusťte, aby vás takové myšlenky trápily

Čtěte také

Odpusťte svým rodičům, než bude pozdě. Musíte se ale přestat chovat jako děti

Já a děti jsme až na druhém místě

„Dominik si z focení nechce udělat svou jedinou práci. Prý by se z toho pak stala povinnost a nemohl by tolik tvořit. Takže jak to teď v praxi u nás vypadá? Po práci jede rovnou někam fotit, o víkendech často vyráží na svatby nebo různé jiné akce, kam ho pozvou. Pak fotky upravuje a aktualizuje si Instagram. No, a aby toho nebylo málo, tak jednou za čas vyjede ještě na nějakou fotografickou akci. Nevím, o co tam jde, asi si tam jako fotografové předávají zkušenosti a ukazují si navzájem fotky své naoko šťastné rodiny,“ dodává ironicky Kristýna.

Čtěte také

Utéct nebo podpořit manžela?

Čtěte také

Jarka (58): Zjistila jsem, že manžel roky lhal a má dluhy. Mám se rozvést?

Buď my, nebo focení!

„Nedávno mi ruply nervy. Řekla jsem mu, že to takhle nedávám. Nechci mu dávat ultimáta, ale chci svého manžela i pro sebe a pro děti. Vždyť on s nimi skoro není. Na to, že jsme si je pořídili dost pozdě a jsou vlastně vymodlené, je jeho nezájem překvapivý. Taky chtěl rodinu. No, pohádali jsme se úplně šíleným způsobem,“ říká Kristýna a pokračuje: „Dominik řekl, že se focení vzdát nehodlá, ale že nechce přijít ani o nás, tak se prý bude snažit o nějaký kompromis.

Tahle hádka proběhla asi před měsícem. Upřímně? Moc se toho nezměnilo. Kvůli současné situaci nevyjíždí k žádným akcím, ale to není jeho rozhodnutí. Kdyby mohl, jel by. Místo toho začal fotit panoramata a pracuje na svém kalendáři, pro firmy fotí produkty. Vyměnil jedno za druhé. My jsme pořád na odstavné koleji. Nevím, co teď. Jsem nešťastná, on nic nemění. Asi se budu muset smířit s tím, že jsem manželkou někoho, kdo je naprosto pohlcený tím, co dělá. Ale nevím, jestli to zvládnu, takhle jsem si svůj život totiž nepředstavovala. Nechci, aby o svou radost přišel nebo se jí vzdal. Jen bych si moc přála, aby v jeho srdci a diáři zbylo místo i pro nás. Dokonce zcela vážně uvažuji o rozchodu. Je to snad ode mě sobecké?“

Čtěte také

Jde opravdu jen o sex?

Čtěte také

Jana (56 let): Jsem závislá na sexu přes seznamku. Manžel nic netuší

Pohled psychologa: PhDr. Et Mgr. Hana Alblová, Online psychologická poradna Mojra.cz

Pro Kristýnina manžela Dominika se fotografování postupem času stalo doslova posedlostí. Velice snadno může dojít k tomu, že se z oblíbené činnosti vyklube nebezpečná závislost. Dominik přestal vnímat, že jeho manželka se vedle něho přestává cítit dobře. Zpřetrhání mezilidských vztahů je klasickým příznakem toho, že se člověk zabývá výhradně sám sebou a svou „zálibou“. Z pohodové osoby se poté stane vysoce sebestředný jedinec, který zanedbává vše kromě svého koníčku. Chápu Kristýnu, která již v zoufalství dala manželovi tvrdě na vybranou: „Buď my, nebo focení!“ Kristýna si dobře uvědomuje, že takhleo to dál nejde. Naopak Dominik nemusí vůbec ve své podstatě chápat, co přesně Kristýně vadí. Děti zřejmě „pouze“ přihlížejí rodinnému dramatu.

Kristýně bych doporučila, aby se focení uměle aranžovaných fotek společně s dětmi neúčastnila, dokud se u Dominika neobjeví snaha o změnu přístupu k ní a dětem. Jeho fotografie jsou ve výsledku fake. Falešnost a prázdnota rodinných fotek je pro Kristýnu nepřekonatelnou. Měla by to být spíše zábava spojená se spontaneitou. Je škoda, že vše vyústilo až k hrozbě rozchodem.

Z hlediska psychologického řešení navrhuji Kristýně vyzkoušet párovou či individuální terapii. Myslím si, že by si Kristýna mohla společně s Dominikem vyhledat terapeuta, který jim oběma bude vyhovovat. Následně by si s ním každý z nich promluvil individuálně a poté by terapeut rozhodl, zda jsou oba připraveni pustit se do partnerského poradenství. Jde o to, že Dominik nevnímá své focení vyloženě jako sebedestruktivní prvek v rámci vztahu s manželkou. Z tohoto důvodu je pro něho stěžejní přehodnocení životních priorit, a to intenzivněji zvládne v rámci individuální terapie. Obdobně je tomu u Kristýny, která vykazuje symptomy vyhoření v rámci manželského vztahu a potřebuje si nutně ulevit a pochopit, zda ještě existuje šance její vztah s manželem zachránit. Pokud to bude nutné, mohou oba poté, co si zpracují vlastní témata individuálně, začít případně s párovou terapií. Na Kristýnině místě bych se snažila o to, abych z celého procesu vynechala děti, pokud se jich tedy daná situace doma již dříve více nedotkla.

Kontakt: www.mojra.cz