Zdroj: Shutterstock
Do Krkonoš! Start v zaniklé obci a rašeliništěm vzhůru na Hubertovu vyhlídku
Východní Krkonoše jsou krajem, který v sobě skrývá nejen notoricky známá místa jako nejvyšší horu ČR Sněžku nebo třeba krkonošskou Stezku v korunách stromů, ale také řadu dalších míst, která zůstávají tak trochu ve stínu těchto turistických atrakcí! A tak si na dovolené nebo o prodlouženém víkendu můžete tyhle dvě oblasti hezky zkombinovat.
Pokud přece jen chcete začít bez lidí, vydejte se do nejvýchodnější části Krkonoš, do oblasti kde se kopcům říká Rýchory. Tady se můžete toulat klidně několik dní. Čekají vás smíšené lesy, horské louky a pastviska. Ve vyšších partiích se dokonce zachoval tzv. Rýchorský prales – původní les s minimálními zásahy člověka. Díky specifickým klimatickým podmínkám zdejší buky vytvářejí podivný až pohádkově tajemný les.
Začněte v zaniklé obci
Start vašeho prvního výšlapu může být kousek od Mladých Buků na parkovišti u odpočinkového místa Bystřice a prvního rozcestníku na úpatí Sklenářovického údolí. Právě Sklenářovice jsou místem, které by mohlo vypravovat. Horská vesnice má bohužel pohnutý osud, první zmínky se objevují již v roce 1515, ale je velmi pravděpodobné, že tady lidé žili mnohem dříve v domech kolem původní sklářské pece. Největší rozmach obec zaznamenala v 16. století, kdy se tady začalo objevovat zlato. Zlatá horečka však netrvala dlouho, protože se zdejší naleziště brzy vyčerpala, a tak horníci brzy odešli. Přesto vesnice ještě na začátku 20. století měla 220 obyvatel. Byl tu mlýn, škola, dvě hospody a dvaačtyřicet domů. Všichni obyvatelé však byli po druhé světové válce vyhnáni, a tak začala zkáza vesnice. Chalupy postupně chátraly. Posledním hřebíčkem do rakve byla „akce Demolice“. Vojáci pomocí trhavin a vojenské techniky srovnali se zemí kromě jiného i celé Sklenářovice.
Dnes si můžete místa, kde dříve stávala vesnice, projít. Příroda se o leccos postarala, ale vycházka Sklenářovickým údolím nebo třeba celodenní výlet po okolí bude určitě stát za to! Jedním z nejkrásnějších míst je starý kamenný most kousek od parkoviště. U něj je nově umístěná socha připomínající zvonici. Asi kilometr od tohoto místa v údolí najdete kozí farmu, kde si můžete koupit kozí mléko nebo sýr. Majitel farmy je v současnosti jediným obyvatelem údolí a zaniklých Sklenářovic. Když překročíte most a vydáte se dál po modré turistické značce, projdete pod vrcholem Bártův les a kolem lovecké chaty Pašovka až na rozcestí Kutná-Rýchory. Asi pětikilometrový úsek vám bude trvat více než dvě hodiny, protože na něm nastoupáte skoro 400 výškových metrů. Než začnete klesat po červené značce Cestou bratří Čapků, vyběhněte si na vyhlídku U Rýchorské boudy. Výhledy na hřeben našich nejvyšších hor určitě bude stát za to! Pak už vás čeká jenom pozvolný sestup kolem Dvorského lesa až na rozcestí u pěchotního srubu V končinách a odtud zbývající třetinu cesty už jen z kopce zpět na výchozí parkoviště. Trasa víceméně celodenního výletu měří asi patnáct a půl kilometru.
Eliščino údolí na dopoledne
Chcete-li nějaký kratší výšlap, zajeďte si na Pomezní boudy v Horní Malé Úpě, kde zaparkujete auto. Odtud se vydejte po žluté značce směrem na Dolní Malou Úpu. U čistírny odpadních vod se držte vpravo a kolem potoka Černá voda se napojíte na pohádkovou stezku. Cesta bude klesat asi dva a půl kilometru a pak se na rozcestí začne rychle zvedat. Až znovu narazíte na žlutou značku, vydejte se zpět na Pomezní boudy, po cestě ale nevynechejte vyhlídku Malá Úpa, odkud je krásný výhled nejen na celé Eliščino údolí, ale za hezkého počasí můžete vidět i Sněžku nebo Růžohorky a další vrcholy Krkonoš. Z vyhlídky se už víceméně po rovině dostanete zpět do Horní Malé Úpy. Cestou se můžete vykoupat v řece, případně si trasu jakkoliv protáhnout, stačí se podívat do mapy.
Po chodníčcích černohorským rašeliništěm
Černohorské rašeliniště je nádherný kus krkonošské přírody, který byste určitě neměli vynechat. Bydlíte-li v Peci pod Sněžkou, bude nejlepší, když necháte svoje auto zaparkované v odstavném pruhu pod chatou Anička naproti penzionu U Karla u silnice číslo 296. Na autobusové zastávce Pec pod Sněžkou, Velká Úpa, Vavřincův důl sednete na autobus a vydáte se do Janských Lázní a vystoupíte na zastávce Zátiší. Sejdete k dolní stanici a kabinovou lanovkou vyjedete na Černou Horu.
A i když je to možná k nevíře, teď už budete prakticky jenom klesat do údolí. Ale nepředbíhejme, ještě vás čeká spousta úžasných výhledů a setkání s krkonošskou přírodou.
První krásná vyhlídka se nabízí hned po vystoupení z lanovky – rozhledna Černá Hora poskytne za hezkého počasí výhledy prakticky po celé východní části hřebene Krkonoš. Sejděte k hotelu Černá bouda, po cestě vás může bavit kosí naučná stezka. I pro dospělé je v ní dost zajímavých informací. Z Černé boudy pokračujte stále po žluté značce, která vás dovede přes naučnou stezku Václavák až k vyhlídkové věži Černohorského rašeliniště. Projdete územím, které nejenže je naprosto kouzelné, ale navíc je domovem vzácného tetřívka obecného, kterému hrozí do roku 2040 vyhynutí. Proto se prosím chovejte co nejtišeji. Z důvodů jeho ochrany je stezka rašeliništěm vždy od března do května uzavřena.
Z vyhlídkové věže je to jen kousek na další místo s fantastickými rozhledy – Hubertovu vyhlídku. Jako na dlani před sebou budete mít Sněžku, Studniční či Liščí Horu. Je odtud vidět i Luční bouda, Richtrovy boudy nebo Obří důl. Navíc se tu dá posedět, odpočinout a třeba posvačit. Když budete pokračovat dále, sejdete po žluté turistické značce přes rozcestí nad Hubertovou vyhlídkou až k Vlašským boudám. Tady nezapomeňte u krásné nové dřevěné kapličky sejít z asfaltové silnice a vydat se po modré značce Vavřincovým dolem do údolí. Buďte opatrní, stezka tu padá hodně prudce dolů. Vycházka necelých sedm kilometrů může zabrat dvě hodiny, ale klidně celý den, Krkonošská příroda vás totiž naprosto pohltí!
Na Sněžku po svých
Vystoupat na Sněžku, nejvyšší vrchol České republiky, by měl alespoň jednou za život zkusit každý Čech. Cest, jak se tam dostat, je mnoho, mezi ty snazší patří cesta na vrchol z Portášových bud. Po žluté turistické značce je to přes Růžohorky až na vrchol Sněžky pět a půl kilometru s převýšením zhruba šest set metrů. Proto počítejte s výstupem zhruba dvě a půl hodiny. Abyste se vyhnuli davům, je dobré vyrazit co nejdříve ráno. Buď tedy v devět hodin vyjedete lanovkou na Portášovy boudy a odtud se vydáte nahoru nebo do horské chaty na Portáškách dorazíte o den dříve a přespíte tady. Pak můžete na vrchol vyrazit třeba už v osm hodin ráno. V létě mimo jiné také kvůli horku. Samotný vrchol Sněžky je frekventovaným místem, protože sem kromě českých turistů míří také ti polští. V České poštovně na vrcholu si můžete koupit pohled i známku a poslat jej rodině. Také tu mají malé občerstvení. Pokud je vaším cílem „jen“ stanout na vrcholu a hledáte nejrychlejší cestu dolů, vydejte po té samé trase zpět na Portášky. Pak byste urazili nějakých 11 kilometrů. Máte-li více času a chcete se ještě pokochat krásným horským terénem, můžete sejít po krásné kamenné cestě do Obřího sedla. Myslete na to, že stezka klikatící se z Obřího sedla nahoru je jednosměrná a je určená jen pro výstup. V sedle je znovu otevřen Dom Śliąski, nově se tu můžete najíst, mají tu toalety, a dokonce nabízejí i ubytování. Můžete ale plynule pokračovat v cestě, buď začít hned klesat po modré turistickém značce Obřím dolem až do Pece Pod Sněžkou. Pak určitě nevynechejte na začátku údolí Boudu pod Sněžkou, mají skvělé jídlo a výborné pivo. Tahle cesta až ke spodní stanici lanovky na Portášky je necelých 16 kilometrů. Nebo se v Obřím sedle můžete rozhodnout pokračovat dále po hřebeni až k Luční boudě a do údolí se dostanete přes Výrovku a Richtrovy boudy. To ale trasa pro skutečně zdatné, protože měří zhruba dvacet kilometrů.
Herní krajina Pecka
Nádherné místo je u horské chaty Portášovy boudy. Na louce nad chatou vytvořil Matěj Hájek obří dřevěné skulptury, které společně tvoří herní krajinu Pecka. Vstup na všechny atrakce je zdarma a současně na vlastní nebezpečí. Čeká vás tu několik čapích hnízd, obří rys nebo třeba souboj mravenců. Z několika herních soch se můžete spustit nerezovou klouzačkou na řadu z nich můžete vystoupat po šplhací síti.
Je to Ještěd, nebo ne?
Blížíte-li se do Pece pod Sněžkou od Trutnova, nemůžete za hezkého počasí na levé straně na hřebeni Krkonoš přehlédnout stavbu, která vypadá jako vysílač na Ještědu. Nenechte se mýlit, podobnost je čistě náhodná, jedná se o aktivní televizní vysílač Černá Hora. Dokonce se k němu můžete zajít podívat. Areál není přístupný veřejnosti, ale cesta vás přivede až k závoře pod vysílačem. Výška věže, která byla postavena v roce 1978, je 78,3 metru. K vysílači patří také krásná socha matky s dítětem třesoucím se zimou v drsném terénu hor.
Na co nezapomenout!
Počasí v horách se může změnit. Co vypadá jako dešťový mrak, se může roztrhat do krásného slunečného dne a obráceně. Je proto dobré mít s sebou vždy ideálně nepromokavé oblečení, případně náhradní, suché, v batohu. Určitě mějte dost vody a nějaké drobné občerstvení. Také malý opalovací krém v batůžku jistě unesete. Když se dešťové mraky roztrhají, budete rádi, že se na slunci nespálíte. Určitě stojí za to se před cestou podívat do mapy, abyste znali místa, kde se před případnou nepřízní počasí ukryjete, nebo místa, odkud se dostanete zpět do údolí.
ZDROJ: časopis Vlasta
