Tohle byla rodinná sestava, která spolu nejenom vařila, ale taky ochutnávala.

Kuchařka pro naši babičku: ideální receptury pro vaření několika generací

Prozkoumejte s námi knihu receptů s názvem Kuchařka pro naši babičku. Vařila podle ní redaktorka Tereza Melicharová a použila k experimentům vlastní rodinu, tedy maminku a dospělé děti.

Myšlenka kuchařky je asi tahle: „Dnešní děti a mladí lidé znají jídla a suroviny, na které babičky nejsou zvyklé. Babičky jim ale chtějí udělat radost nějakou pochoutkou, tak co kdyby moderní recepty zkusili spolu?“

Myšlenka je to dobrá, k našemu mezigeneračnímu projektu se přidal ještě bratránek, a tak věkové složení bylo jednou pětasedmdesát a třikrát po dvacítce. Bohunka, Eliška, Mikoláš a Vojta se shodli na cheesecaku a bylo legrační je pak sledovat. Moje matička je kuchařka zkušená a rychlá, ale musela se nastupující generaci přizpůsobit v tom, jak nespěchá. Opravdu, náročné pro ni bylo už přečíst v klidu a pořádně recept!

Čtěte také

Jmenovky ve tvaru zajíčku s vajíčkem

Čtěte také

Udělejte si jmenovky ve tvaru zajíčka a ozdobte si velikonoční tabuli

Na podle oka se nehraje

Hlídat každý krok musel Vojta, hlavně v okamžicích, kdy babička jela svoje „podle oka, přiměřeně“. Miky ujídal z mísy sýr se smetanou, a když se začala přidávat vejce, babička ho okřikla, jako když mu bylo pět. Eliška nechápala, proč se má dělat věda s tím, že se cheesecake peče v troubě s nádobou s vodou, protože ona ho pekla už mockrát bez ní a vyšel dobře.

Já jsem zatím ale přemýšlela o tom, že je to výborný nápad, někdy takhle vařit a péct spolu a taky zkusit recepty někoho o padesát let mladšího. Mileniálové, jak se jim říká, jsou prý líní, rozmazlení, pořád na Facebooku a studující donekonečna… Jenže jsou taky první, kdo se zajímá o to, kde a jak žijeme a co a jak jíme. Vůbec mi proto nevadí se od nich v něčem poučit, třeba zrovna ve vaření.

Čtěte také

tulipánové kraslice

Čtěte také

Tulipánové kraslice: K výrobě vám stačí barva na vajíčka a papírová utěrka

 

Vyzkoušejte si i vy cheesecake, který jsme společně dělali:

Celkem 200 gramů máslových sušenek smíchejte se 100 gramy másla. Formu vymažte máslem a udělejte z té hmoty dno. Náplň tvoří 400 gramů plnotučného tvarohu, 300 gramů žervé, 70 gramů cukru, špetka soli, 80 mililitrů smetany ke šlehání a čtyři vejce.

Nalijte do formy, nechte pět minut stát a pak formou několikrát klepněte o linku, aby se uvolnily bublinky (to udělala rázná babička). Teď by se měla forma obalit zespodu alobalem a dát do trouby na plech plný vody, ale to je trochu vyděsilo, tak dali formu na mřížku a pod ni velký hrnec s vodou. Peče se to hodinu na 170 °C, a ať vás nenapadne troubu otvírat. Utekla by pára a dílo by se srazilo. Po upečení nechte ještě dvě hodiny dojít v troubě s pootevřenými dvířky a na noc šup do lednice.

Výsledek byl dokonalý, uznala to i Eliška, co předtím prskala nad vodní lázní. A dědeček? Slíbil, že sní i cokoli dalšího, co tahle parta uchystá.

Zkuste si na dort udělat čokoládové hnízdo podle našeho návodu:

 

Alena Němečková

Alena němečková o životních snech a o cestě z laboratoře k vysněné práci

Jsou lidé, kteří velmi brzy vědí, čím by chtěli být. Jiným to trvá roky. Já si ve čtrnácti podala přihlášku na zdravotní školu a doufala, že mě to bude v laborce bavit. Když se naskytla možnost pracovat v redakci, skočila jsem po své šanci.

Přitom, kdyby se mě někdo zeptal ještě ve dvaceti, jestli si myslím, že bych se mohla živit psaním, od srdce bych se mu vysmála. Trvala bych na tom, že něco takového bych rozhodně neuměla. A nezvládla.

Přitom jsem vždycky byla náruživá čtenářka. Moje práce má s tím, co mě nejvíc těší, mnohem víc společného než původně vybraná laboratoř. Je to životní výhra, dělat to, co uvnitř hluboce milujete.

Čtěte také

Alena Němečková

Čtěte také

Alena Němečková o fat shamingu. Jak se vyrovnat s větou: Co čumíš, buřte

U nás doma se za pár týdnů chystá k přijímačkám na střední školu naše nejmladší. Vybrala si polygrafii, protože miluje komiks a strašně ráda maluje. Naše prostřední by ve třetím ročníku gymnázia měla začít tušit, kam dál, ale zatím stále nenašla jasný směr. Uklidňuji ji, protože v jejím věku jsem se viděla v bílém stejnokroji v laborce.

V dnešní Vlastě najdete opět literární speciál a také dva rozhovory s úspěšnými spisovatelkami. Jedna je původně kantorka, druhá ekonomka a než začaly psát, byly překladatelkami. Jestlipak tehdy tušily, že jednou budou v ruce držet knihu, kterou napíšou ony samy? A napíšu ji někdy i já?

Přečtěte si novou Vlastu (číslo 14), která je nyní na stáncích

Vlasta (číslo 14) Vlasta (číslo 14) Zdroj: Jiří Zerzoň