Povzbuzen úspěchem u svých pacientů prohlásil: „Cukrovka je nejlepší z chronických onemocnění, je čistá, není nakažlivá, často bezbolestná a evidentně náchylná k léčbě.“ Vycházel však z tehdejších poměrů a svůj výrok opíral o předpoklad pacientovy naprosté zodpovědnosti. Dnes však, zdá se, začíná důrazně pozbývat platnosti…
Počet lidí s diabetem vzrostl ze 108 milionů v roce 1980 na 422 milionů v roce 2014 a čísla každým rokem dále nezadržitelně stoupají. Už dávno neléčíme „pouze“ dietou, k dispozici máme medicínské prostředky, o nichž se nejen Joslinovi, ale ani jeho nástupcům třeba ještě před dvaceti, třiceti lety ani nezdálo. Přesto je diabetes na celém světě hlavní příčinou slepoty, selhání ledvin, srdečních infarktů, mrtvice či amputace dolních končetin.
Čelíme pandemii
Doktor Joslin shrnul poznatky o zhruba tisícovce svých případů do slavné monografie The Treatment of Diabetes Mellitus z roku 1916, první moderní učebnice diabetu. Zde zaznamenal dvacetiprocentní pokles úmrtnosti pacientů po zavedení programu důsledné diety a cvičení. O dva roky později vydal manuál, v němž podrobně popisuje, co pacienti mohou udělat, aby převzali kontrolu nad svou nemocí. Na tom se příliš nezměnilo a verzi této příručky dodnes vydává Joslin Diabetes Center v Bostonu, největší světové středisko pro výzkum této choroby.
To, co se však změnilo, jsou pacienti. Dodržování striktního režimu správné životosprávy je nad síly velké části současníků. Odborníci všude na světě volají po lepší prevenci a zdravém životním stylu, zatímco paradoxně přibývá těch, kteří na jakákoliv opatření v tomto smyslu kašlou.
Důsledek? Až 55 procent obyvatel České republiky má problém s nadváhou, téměř polovina z tohoto počtu je vyloženě obézní, což jde se vznikem cukrovky ruku v ruce. Není divu, že podle posledních dat ÚZIS z roku 2021 je v ČR téměř 1 100 000 diabetiků, přičemž další tisíce zatím o své nemoci nevědí.
„Bez velkého přehánění lze říci, že v Česku nyní čelíme pandemii diabetu 2. typu. Pacientů lineárně přibývá s tím, jak populace tloustne a také stárne,“ říká MUDr. Tomáš Hauer, internista z Cévního centra České Budějovice. „Většina diabetiků 2. typu má nadváhu, obézních je přibližně 60 procent. Zároveň má většina obézních cukrovku. Mezi nadváhou a rizikem diabetu je jasná přímá úměra,“ upozorňuje.
K neblahé situaci samozřejmě přispěla i nedávná covidová pandemie. „Pacienti chodili mnohem méně na prohlídky, takže následně, když se k lékaři do ordinace opět odhodlali, se počet nových diagnóz diabetu a prediabetu percentuálně zvedl. Kromě toho, že ztloustli, přicházeli diabetičtí pacienti často s rozkolísanou nemocí, nebo dokonce dekompenzovaní,“ konstatuje MUDr. Jozef Čupka, MPH, praktický lékař a člen výboru Společnosti všeobecného lékařství.
Stačí třicet minut fyzické aktivity
Mechanismy vzniku cukrovky jsou už dnes do značné míry známé, nicméně mnohé věci zůstávají stále tajemstvím. Každopádně je jisté, že strava překypující sladkými potravinami a nápoji sama o sobě diabetes nezpůsobí. Značný vliv však může mít obezita, k níž se mlsáním sladkého propracujete.
Diabetes 1. typu, kterým trpí pouhá desetina diabetiků, je autoimunitní onemocnění vyvíjející se obvykle v mladém věku, kdy slinivka v podstatě přestane produkovat inzulin potřebný k regulaci glukózy. Možnosti prevence jsou v tomto případě minimální. Diabetes 2. typu, tedy nejčastější forma, bývá mnohem „chudší“ na počáteční příznaky a jeho podstatou je snížená citlivost tkání na inzulin. Preventivní opatření jsou však v tomto případě známá. K nejzásadnějším patří udržování optimální váhy a dostatek pohybu. Ten je odborníky zdůrazňován stále dokola v souvislosti se všemi civilizačními nemocemi, takže jsou vůči doporučení už mnozí imunní. Je to špatně.
Vědci například v jednom z mnoha výzkumů týkajících se cukrovky zjistili, že pouhé dvě hodiny denně strávené sledováním televize byly spojeny se 14% zvýšením rizika diabetu. Naopak jako jedno z preventivních opatření se jeví třicet minut fyzické aktivity (například rychlé chůze). A už zmíněný doktor Joslin kdysi až vizionářsky pronesl: „Člověk, který se vzdá aktivního venkovního života a je touto změnou povýšený na kancelářskou židli, se stává slibným kandidátem na cukrovku.“
Postupné přesouvání značné části pracovního života do interiérů kanceláří tak mělo podíl i na tom, že v posledních třech desetiletích prevalence diabetu 2. typu dramaticky vzrostla ve všech zemích. Podle Světové zdravotnické organizace dnes asi 422 milionů lidí na celém světě trpí diabetem a 1,5 milionu úmrtí je cukrovce každoročně přímo připisováno. Znepokojující je zejména údaj, že takřka polovina všech těchto úmrtí se týkalo lidí mladších sedmdesáti let. Povzbudivý není ani předpoklad, že do roku 2030 má počet diabetiků ve světě vzrůst na 643 milionů a do roku 2045 na 783 milionů.
Nová léčba pomůže, ale…
Cukrovka není pouze zdravotní problém, ale představuje i zátěž socioekonomickou. O diabetu se někdy dokonce mluví jako o chorobě vyžadující součinnost nejvíce medicínských odborníků a také jako o jednom z „nejdražších“ onemocnění vůbec. A tak, jak strmě přibývá pacientů, přibývá i nákladů. Jen Všeobecná zdravotní pojišťovna za léčbu cukrovky svých klientů loni vydala 8,4 miliardy Kč, což je například o 1,3 miliardy korun více než před pěti lety. „Diabetes 2. typu zkracuje očekávanou délku života až o deset let, příčinou jsou především dlouhodobé komplikace,“ potvrzuje předseda Správní rady VZP ČR Tom Philipp.
Profesor MUDr. Martin Haluzík, DrSc., přednosta Centra diabetologie při IKEM zase pro Týdeník Květy uvedl: „Farmakologická léčba cukrovky je drahá, ale tvoří jen nějakých 15 až 20 procent nákladů. Více než 50 procent nákladů představuje léčba komplikací. Relativně zdravý chodící diabetik užívající denně dvě tabletky může stát pojišťovny několik desítek tisíc ročně. Pacient, který je v důsledku cukrovky po dvojitém bypassu a třikrát týdně musí jezdit na dialýzu, stojí až několik milionů ročně.“
Zmíněné komplikace nejsou u cukrovky ničím výjimečným, ba právě naopak. „Že diabetes může poškozovat cévy a urychlovat proces aterosklerózy je vcelku známý fakt. Často si však lidé neuvědomují, že cévami jsou protkány také životně důležité orgány, a ty rozhodně déletrvající diabetes nevynechává. Typickým příkladem jsou ledviny,“ upozorňuje MUDr. Tomáš Zahradníček, primář dialyzačního střediska Fresenius Medical Care v Hlinsku. „Diabetes může poškodit krevní cévy v ledvinách, a tím zásadně ovlivnit jejich funkci. Ledvinné cévy se začnou zužovat kvůli vrstvě bílkovinných a tukových usazenin. Výsledkem je neschopnost ledvin filtrovat a tím čistit krev od odpadních látek. Ty pak zůstávají v těle.“
Související články
Cukrovka však vede i k závažným postižením srdečním. Dobrou zprávou je, že v současné době už existuje nová třída léků, tzv. gliflozinů, které zároveň léčí srdeční selhání a chronické onemocnění ledvin. Jenže tuto moderní terapii podstupuje v ČR asi 90 tisíc pacientů s diabetem, což je podle předsedy České diabetologické společnosti profesora Martina Prázného jen část z těch, kteří by tyto léky mohli brát a měli by z nich významný užitek.
„Důvodů, proč se moderní léčba nedostane k většímu množství lidí, je více. Jedním z nich je právě to, že jde o relativně novou skupinu léků a někteří pacienti i zdravotníci si stále nezvykli je používat. A to přesto, že uplynulo už sedm let od publikace první studie, která ukázala zásadní potenciál nové skupiny léků k ochraně srdce a ledvin. Všem diabetikům 2. typu doporučuji, aby se svého lékaře zeptali, jestli jsou léčeni tím nejlepším možným způsobem a jestli není načase tyto nové léky nasadit,“ upřesňuje prof. Prázný.
Stále mladší pacienti
Zatímco dříve se cukrovce říkalo také „nemoc stáří“, dnes nejsou ani u nás výjimeční čtyřicátníci, kteří již trpí rozvinutými komplikacemi typu infarktu či ledvinového nebo zrakového poškození. Ve světě začíná přibývat statistik, podle nichž je diabetes 2. typu stále častější i u vysloveně mladých, dospívajících, ba i dětí. Podle odborného webu Diabetes UK trpí touto nemocí jen ve Velké Británii tisíce pacientů mladších 25 let. „Vzhledem k tomu, že 34 procent dětí opouštějících základní školu trpí nadváhou či obezitou, je pravděpodobné, že v příštích několika letech jich bude diagnostikováno s diabetem 2. typu tisíce dalších,“ uvádí web.
Studie amerického CDC (Centers for Disease Control and Prevention – Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí) podobně poukazuje na nebezpečnou skutečnost, že téměř jeden z pěti dospívajících ve věku 12–18 let a jeden ze čtyř mladých dospělých (19 až 34 let) už nyní je ve fázi prediabetu, tedy období předcházející manifestaci diabetu. A zdá se, že ani Česká republika není v této znepokojivé skutečnosti výjimkou. Profesor Martin Prázný například uvádí: „Dříve se diabetes 2. typu u adolescentů prakticky nevyskytoval, dnes již takové případy máme. Přibývá diabetes 2. typu nejen u třicátníků, ale i u podstatně mladších osob…“
ZDROJ: časopis Květy, Elliott P. Joslin: The Treatment of Diabetes Mellitus, https://www.denik.cz/zdravi/ctvrtina-cechu-je-obeznich-a-s-cukrovkou-lekari-pro-ne-zadaji-specialni-leky.html, https://www.vzp.cz/o-nas/aktuality/kazdy-desaty-klient-vzp-trpi-cukrovkou-tretinu-z-nich-tvori-seniori-ve-veku-70-79-let, https://www.cdc.gov/diabetes/basics/prediabetes.html
