Oba jsme byli v té době zadaní, a tak přes vzájemné sympatie nepadly žádné další návrhy k setkání, jen jsme si vyměnili vizitky.
Láska na inzerát
Asi po třech letech, kdy mě opustila přítelkyně, jelikož se jí život na vesnici zdál nudný a já jí zřejmě nedopřával blahobyt, o jakém snila, jsem si v novinách všiml inzerátu: Mladá svobodná maminka hledá partnera! Ještě ten večer jsem napsal a odpověď mi přišla za pár dnů. Jméno i příjmení oné ženy mi něco říkalo, určitě jsem ho už někde slyšel, ale nevzpomněl jsem si kde. Domluvili jsme si tedy schůzku v jednom lázeňském městě na Moravě, kde bydlela, a to rovnou ve třech. Těšil jsem se na ni i na její miminko jako malý kluk, i když musím přiznat, že během cesty autem na mě padla tréma a málem jsem to vzdal a vrátil se domů. Navíc mi do silnice vběhl jelen a jen tak tak jsem se vyhnul dubu u krajnice. Nepěkný zážitek!
Rande ve třech
Dorazil jsem na místo a už z dálky ji viděl a také ji hned poznal. Holka z veletrhu! Oba jsme se tomu museli smát, protože i ona si vzpomněla. Následovalo krásné odpoledne ve třech s maličkou Izabelkou v kočárku. Že hned na první schůzce uvidím její prsa, to jsem opravdu nečekal, ale stalo se, když jsem v parčíku dělal křoví při kojení. V té chvíli jsem si byl jistý, že tato žena je ta pravá a že chci být i tatínkem té maličké, a to se vším všudy.
Harcování po soudech
Začali jsme spolu chodit a přes víkendy i bydlet. Ona pracovala z domova a já jí pomáhal, jak to šlo. Do toho mi zemřel tatínek a jí těžce onemocněl bratr, a tak jsme byli rádi, že se máme, a vzájemně si pomáhali překlenout tuto dobu. Jenže vzápětí zemřel tatínek přítelkyni, a opět se v naší domácnosti rozhostil smutek. Jako samostatná kapitola na knihu by vydaly soudní tahanice o dědictví. Byl to doslova maraton, avšak ustáli jsme i to, a nakonec dědictví po otci připadlo po právu jeho dětem. Mezitím jsme se ještě snažili přemluvit otce malé, aby se vzdal otcovství v můj prospěch. O dcerku se stejně nikdy moc nezajímal, přestože mu v kontaktu s ní nebylo nijak bráněno! Cestu k sobě nenašli ani po letech, když už je Izabela dospělá. Já ji stále beru jako vlastní, ačkoli vztah s její mámou vzal za své, a to zase kvůli pomoci.
Nešťastná půjčka
Nemůžu říct, že by bez jejího přispění moje firma zkrachovala, nicméně jsem potřeboval zálohu na dokoupení jednoho stroje, a tak jsem si určitou částku půjčil od partnerky. Měl jsem pocit, že nadešel ten správný čas, aby se už konečně nastěhovala ke mně a vzali jsme se. Po svatbě by se jednalo o náš společný majetek. Bohužel jsem jí to nedokázal jasně říct, a právě touto půjčkou se začal náš vztah rozpadat. Já ji přestal věřit, že peníze jsou pro ni víc než já, a ona zřejmě dospěla k názoru, že jsem ji zneužil. A možná stačilo si jenom o tom popovídat a vyjasnit si to… Od té doby uběhlo několik let. Jsme stále přátelé, kteří si pomáhají, ale když už se sejdeme, je láska pryč a zřejmě nás rozchod oba stejně bolí.
Josef
ZDROJ: ČASOPIS PŘEKVAPENÍ
