V Česku bylo v roce 2018 léčeno 285 000 nemocných s diagnózou srdečního selhání, každý rok přibývá téměř 60 000 nových pacientů. V posledních pěti letech se množství lidí s touto diagnózou zvedlo o více než polovinu a o třetinu stoupl počet úmrtí na srdeční selhání. Podle profesora MUDr. Filipa Málka, předsedy České asociace srdečního selhání ČKS, počet nemocných do roku 2030 odhadem vzroste o dalších 50 % na 450 000.

Srdeční selhání se podle expertů často projevuje nevýrazně a je zaměnitelné za řadu jiných chorob. „U někoho se projeví selhání po infarktu nebo po zánětu srdečního svalu, někdy se ale rozvine i bez předchozího varování. Může nastoupit v několika minutách, nebo se postupně rozvíjí i dlouhé měsíce,“ dodává prof. Málek.

Čtěte také

Jděte do toho! Nejste první, kdo se lékaři s hemoroidy svěřil

Čtěte také

Největší zdravotní tabu jsou hemoroidy. Musíte ho překonat, jinak si uškodíte

Lidí, kteří své potíže se srdcem podceňují nebo o nich dokonce nevědí, neubývá. Následkem pandemie jich dokonce přibylo, protože mnoho lidí odkládalo návštěvu lékaře i ve chvíli, kdy jim nebylo dobře. I proto čeští kardiologové vyhlašují kampaň Nemocné české srdce. Do deseti let chtějí snížit úmrtnost na srdeční choroby o 5 %. A stejně tak počet těch, kteří kvůli srdci opakovaně končí v nemocnici – zde usilují o 10% pokles.

Na choroby srdce v Česku ročně zemře přibližně 50 000 lidí, a nemoci oběhové soustavy jsou dlouhodobě nejčastější příčinou smrti. Zabijí 40 % mužů a 47 % žen. Kvůli nemocem srdce končí v nemocnici ročně asi 285 000 lidí. K cíli mají odborníky dovést moderní léky, kampaň za zdravý životní styl či užší spolupráce s praktickými lékaři. A také apel na osobní zodpovědnost u těch, kteří jdou srdečním nemocem naproti.

 

Čtěte také

Důležité je vykašlávat

Čtěte také

Léčba covid podle lékárníků: Pomůže ibuprofen, bromhexin, lékořice a jiné byliny

Třetí nejhorší

„Náš plán je velmi ambiciózní zvlášť v době, kdy kvůli pandemii koronaviru a strachu z nakažení zůstávali lidé doma i s infarkty, což se v dalších letech projeví explozí případů srdečních selhání. Křivka úmrtí na selhání srdce v posledních letech neustále roste a dostala se přes hranici 5 000 ročně. Počet lidí se srdečním selháním stoupne do roku 2030 dle našich odhadů o 50 % na přibližně 450 000. Do karet nám nehraje ani předpokládané zhoršení ekonomické situace, které tradičně provází zvýšená nemocnost a úmrtnost na srdečně cévní choroby. Pokles hrubého domácího produktu přibližně o 5 % vede k minimálně stejnému vzestupu úmrtí na kardiovaskulární onemocnění,“ vysvětluje profesor Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti (ČKS). Situace je natolik alarmující, že je podle kardiologů třeba okamžitě jednat.

Jak ukazují data, ČR je ve výskytu nemocí srdce a cév třetí nejhorší v Evropě. „Bez dalších zásahů může úmrtnost na ně stoupnout do roku 2040 až o 41 %,“ říká kardiolog. Zatímco úmrtí na nejčastější srdeční nemoc, ischemickou chorobu srdeční, se daří především díky moderním lékům snižovat, mortalita u selhání srdce stále roste. „Jednou z příčin je stárnutí české populace a dožívání se vyššího věku. Například fibrilace síní, která často vede k srdečnímu selhání, je typická pro starší jedince. Lze tedy říci, že se lidé fibrilace síní dožijí, a posléze se často ‚dopracují‘ k selhání srdce,“ vysvětluje profesor Miloš Táborský, přednosta I. interní kliniky – kardiologické FN Olomouc.

Čtěte také

Po čtyřicítce se bez brýlí obvykle už neobejdete

Čtěte také

Nomofobie: Nová nemoc, která vzniká z neustálého sledování mobilů a obrazovek

Podle předsedy České asociace preventivní kardiologie ČKS, prof. MUDr. Michala Vrablíka, má Česko kvalitní systém akutní péče, díky němuž se kardiologům daří zachránit značnou část lidí s infarkty. „My ale usilujeme o prodloužení délky života ve zdraví. To je parametr, v němž jsme téměř nejhorší v Evropě. Aby lidé infarkt vůbec nedostali, je třeba klást důraz na primární prevenci. Tedy seznámit je s tím, jaký mají tlak, cholesterol, hladinu cukru v krvi, BMI či obvod pasu. To všechno se dozví při preventivní prohlídce u praktického lékaře, na niž mají nárok každé dva roky, což je světový unikát. Škoda, že ji u nás využívá jen asi polovina lidí,“ říká profesor Vrablík. „Svou hladinu cholesterolu by lidé měli znát, i když je vzbudí ve dvě v noci. Snižování jeho hladiny vede jednoznačně k prodloužení života ve zdraví a k prevenci kardiovaskulárních potíží.“

Důvody potíží?

Na to, kolik lidí se v Česku potýká s chorobami tohoto důležitého orgánu, má podle odborníků ze 70 % vliv životní styl, který zase úzce souvisí se vzděláním, finančním příjmem, zaměstnáním a místem bydlení. Mezi hlavní příčiny srdečních nemocí patří obezita, cukrovka, vysoká spotřeba alkoholu, kouření a málo pohybu. „Lidé by si měli uvědomit, že za jejich zdraví nezodpovídá zdravotní systém, ale oni sami. Pokud nemají čas se o sebe starat, musí si najít čas být nemocní. Data ukazují, že Češi neustále tloustnou, kouří, přibývá mezi nimi diabetiků – do jisté míry je to dědictví minulosti, kdy stát své občany osobní zodpovědnosti zbavoval. Nejvíce kuřáků je mezi lidmi se základním vzděláním a absolventy středních odborných učilišť. Vzdělání a práce a s ní spojené příjmy mají na životní styl přímý vliv,“ popisuje prof. Linhart. Česko je podle kardiologů pátou nejhorší zemí, co se počtu mužů s BMI nad 30 týče. Více jich má jen Velká Británie, Libanon, Maďarsko a Malta. Stejně tak je ČR smutným premiantem ve spotřebě alkoholu, patří jí nelichotivé třetí místo – většími pijany jsou jenom Moldavané a Litevci.

„Hodláme iniciovat celonárodní kampaň na podporu pohybu, proti kouření a pro snížení spotřeby alkoholu. Všechny naše kroky musí směřovat především na vysoce rizikové skupiny, tedy lidi nad 50 let, s vysokým cholesterolem a tlakem, kuřáky a obézní či diabetiky. Pro snížení počtu hospitalizací musíme apelovat na pacienty, aby brali léky, které jim předepsal lékař, a poslouchali jeho rady. Pomůže nám také úzká spolupráce s praktickými lékaři. Velkou pomocí budou nové skupiny léků, které tento rok dostáváme pro naše pacienty k dispozici, patří mezi ně například glifloziny, nové antikoagulační léky, nebo nové léky na snížení cholesterolu,“ dodává prof. Linhart. 

Čtěte také

Intenzita krvácení může značit zdravotní potíže

Čtěte také

Barva menstruační krve: Co je v pořádku a co značí, že máte potíže?