Rozprašujte
Opatřete si obyčejný vodní rozprašovač, jaký se používá na květiny, naplňte ho vodou a čas od času choďte po bytě a rozprašujte. Miřte co nejvýše, aby jemná tříšť měla co nejdelší dráhu, než dopadne na zem. Voda se tak stihne přeměnit ze skupenství pevného na plynné, a protože k tomu potřebuje tepelnou energii, vezme si ji z okolního vzduchu, čímž ho ochladí. Velké tlakové rozprašovače v ulicích některých měst, kde teploty stoupají ke 40 °C, sníží klima v bezprostřední blízkosti až o 10 °C, v bytě se nám nepodaří srazit víc než dva či tři stupně.
Ochlazujte sami sebe
Kdy je vám největší zima? Když jste mokří a fouká vítr. Odborně by se to dalo popsat tak, že vypařování je doprovázeno ochlazováním, neboť molekuly opouštějící kapalinu zmenšují její celkovou vnitřní energii. Voda na povrchu našeho těla se odpařuje do té chvíle, než se vzduch při pokožce nasytí, když ho ale vyměňujeme za nenasycený, odpařování pokračuje. Tedy čistě prakticky, postavte se před spuštěný větrák a rozprašovačem na sebe stříkejte tříšť vody. Je to velmi osvěžující. (viz též Viřte vzduch).
Zastiňte předměty, které akumulují teplo
Sluneční paprsky skrz okno zahřívají předměty v bytě, které se zahřejí, teplo dokážou udržet a posléze vyzařovat. Týká se to hlavně kameniva, pálené keramiky i vody.
Do okna dejte prostěradlo ve dne...
Smyslem je zabránit slunci, aby svítilo do bytu, ale místnost nezatemnit. Pootevřete okno, přes horní rám křídla přehoďte prostěradlo tak, aby z vnější strany pokrylo sklo, okno přivřete nebo zavřete, čímž prostěradlo nahoře skřípnete. Látka určitou část tepelné energie odrazí. Je to nouzové řešení, zafunguje, když okno zastíníte v době, kdy na něj ještě slunce nesvítí a v bytě máte přijatelnou teplotu.
... i v noci
Smyslem je zmírnit horké klima v místnosti, kde spíte, když se výrazně neochladilo ani v noci. Využijete efektu odpařování. Otevřete okno dokořán, namočte prostěradlo, nechte ho odkapat a poté zavěste tak, aby přikrylo co největší plochu okna. U dvoukřídlých oken to bude jednodušší, stačí dát nahoru tyč, u jednokřídlých si vypomůžete třeba sušákem na prádlo. Je to nouzové řešení, nebývá až tak účinné, lepší je, pokud můžete zajistit alespoň minimální průvan.
Související články
SPĚTE V BAVLNĚ
SPĚTE V BAVLNĚ
Tyto rady jsou bez záruky, ale tradují se už dost dlouho, aby na nich nebylo pravdy trochu.
- Před spánkem si dejte studenou sprchu.
- Těsně před ulehnutím ponořte nohy od kotníků dolů do studené vody.
- Ručník dejte na několik hodin do chladničky a před spaním ho rozprostřete na polštář.
- Látkový sáček naplněný rýží dejte do mrazáku a poté si ho vezměte pod přikrývku.
- V patrovém domě spěte v nejnižším bodě, tedy v přízemí, protože je tam nejnižší teplota, v bytě pak asi na podlaze.
- Před spánkem se dostatečně napijte, dehydratovaný organismus se více přehřívá.
- Přikryjte se vlhkým prostěradlem.
- Dejte si pod přikrývku termofor naplněný ledovou vodou. Někdo navrhuje vodu uvnitř zmrazit. Ale kvůli výraznému rozdílu teplot může vzduch na povrchu kondenzovat a leželi byste pak v mokru.
- V ložnici nezavírejte dveře, i jinde je nechávejte otevřené (pokud to lze), aby měl vzduch větší prostor na cirkulaci.
- Pro letní noci je na spaní nejlepší bavlna, len nebo látky z bambusových vláken.
- Za horkých nocí si před spaním odpusťte alkohol ve větší míře. Asi usnete rychle, ale pak ty dozvuky.
Pěstujte květiny
Lidé, kteří mají v některých pokojích hodně zelených květin pohromadě, říkají, že tam je i v horkých letních dnech příjemnější klima než v místnostech s okny, kde květiny nejsou. I to může souviset s odpařováním.
Větrejte
Pokud chcete být důslední, pořiďte si teploměr, který bude měřit teplotu venku i uvnitř. Nejlépe digitální, který rozliší desetiny stupně. Je-li venku chladněji, větrejte, je-li tepleji, nechte okna zavřená (a zastíněná – viz ostatní rady). Velmi efektivně to funguje u dobře zateplených bytů i v tropických dnech. Jestliže máte díky chladnější noci po nočním větrání uvnitř přijatelně, můžete větrat ještě i ráno, a to dokud bytová teplota nezačne stoupat, byť by to bylo o desetinu stupně. Venku je obvykle o dva až tři stupně méně, to znamená, že v tom okamžiku přestanete větrat (a okna zastíníte) a větráte znovu až tehdy, kdy večer venkovní teplota klesne o dva až tři stupně pod teplotu v bytě. Ta přes den o jeden až dva stupně stoupne, záleží na kvalitě zastínění a také zda v tu dobu místnost někdo užívá a jak. Nesmíte ale dát na okamžité pocity, opravdu okna neotevírat, neplatí to co v zimě, větrat krátce, ale intenzivně. Teplota uvnitř by okamžitě šla nahoru. Vyzkoušeli jsme ve čtyřech tropických dnech po sobě, kdy se v noci teploty držely kolem 20 °C, v zateplené městské novostavbě orientované na západ a severozápad, při zastínění přenosnými rákosovými žaluziemi na vnější straně. Po větrání do venkovní teploty 22 °C jsme uvnitř udrželi teploty, které se nepřehouply přes 26 °C, přestože venku bylo 32 °C a jeden den 34 °C ve stínu – měřeno v místě.
Nevařte
Péct v troubě, od rána vařit hned na čtyřech plotýnkách souběžně, fritovat pro pět strávníků? Když jsou venku třicítky? Asi není třeba nic dodávat. Snad jen že bychom si podle předpovědi počasí měli na ty dny připravit taková jídla, která můžeme ohřívat třeba v mikrovlnce.
Na okno fólie
Říká se jim protisluneční, reflexní protisluneční či samolepicí protisluneční (i jinak) a nalepují se buď na vnitřní, nebo na vnější stranu skla. Podle toho jsou i různé typy, přičemž nabídka je docela slušná. Koupit je lze od 100 do 500 Kč za metr čtvereční, některé je třeba instalovat profesionálně, jiné si můžeme dát na skla oken sami. Pro „boj s horkem“ je dobré znát, kolik konkrétní fólie do bytu propustí tepelné energie a zároveň i světla, aby neplatilo úplně doslova, že čím více se bráníme slunci, tím větší máme doma šero. Údaje jsou v procentech, takže můžeme nejen porovnávat, ale i odhadnout, kolik čeho bude. Prodávají i skla s takzvanou ochranou před přehříváním interiéru, jsou potažená reflexní vrstvou oxidu kovu, která odráží solární záření, ale to už je poměrně dražší investice.
Viřte vzduch
Jestliže si pořídíte větrák, ať už stolní, stojací, nebo trvale instalovaný na stropě, sám o sobě v místnosti teplotu nesníží. Ale pomůže jinak. Z povrchu pokožky se voda vypařuje, takže ji mimo jiné i ochlazuje, což je přirozený jev. Pocením se náš organismus chrání. Jenže když se okolí pokožky vodní párou zaplní, odpařování ustane, je tedy potřeba nasycenou vrstvu vzduchu vyměnit za nenasycenou, aby ochlazování pokračovalo. A větrák je k tomu ideální. Rozdíly v teplotách však nejsou výrazné, jde spíš o náš pocit, a je to individuální, někomu proudění vzduchu nemusí vyhovovat. A pak: víří se také prach. Prodávají se větráky, jejichž součástí je zvlhčovač, který před točící se lopatky vhání vodní tříšť. I tento způsob by měl přispívat k ochlazování, při velmi horkých dnech však není příliš účinný a rozhodně ho není možné považovat za náhradu klimatizace.
V této souvislosti někteří lidé radí dát před větrák misku s ledem. Proudící vzduch vás ochladí, ale musíte být u misky co nejblíže, v metrové vzdálenosti už můžete pociťovat stejné účinky, jako byste led nepoužili.
Ochlazujte se pasivně
Zamezte slunečním paprskům, aby se dostaly do bytu. K tomu poslouží: a) markýzy – látkové nebo jiné velkoplošné zábrany, které se instalují z vnější strany nad okna a zvedají či vysouvají v mírném sklonu od vodorovné osy; b) žaluzie – látkové nebo jiné lamely umístěné na mechanismu vodorovně či svisle, lze je natáčet a vytahovat nahoru, respektive stahovat ke straně, instalují se do okna z vnější nebo vnitřní strany; c) rolety – plné látkové či jiné lamelové vnější i vnitřní zábrany, které se rolují na vodorovnou tyč upevněnou nad oknem; d) okenice – obvykle dřevěná plná nebo perforovaná křídla, která z vnějšku zakrývají okna.
Platí, že násobně účinnější jsou zábrany, které okna zastiňují na vnější straně, protože sluneční paprsky vůbec neprocházejí sklem. Když zvolíte tento způsob, pak můžete za nejpohodlnější považovat žaluzie, neboť lze snadno regulovat průchod světla, aniž byste je museli vytahovat, jsou však náročnější na instalaci, přinejmenším musejí odolávat poryvům větru. Předokenní rolety více brání v přístupu světla, jako tepelná zábrana ale mohou být účinnější než žaluzie, což víme třeba z pobytů ve Středomoří. Obzvlášť lamely s dutinami uvnitř dokážou působit jako stěna, a když je ráno před odchodem do práce stáhnete a večer vytáhnete, zůstane v místnosti stále stejná teplota navzdory venkovním vedrům (ale budou trpět květiny). Před montáží musíte v obou případech zjistit, zda to půjde udělat tak, abyste je mohli ovládat zevnitř, tedy vyvrtat otvor v rámu okna nebo ve zdi. Prodávají se i žaluzie a rolety na dálkové ovládání.
Související články
Klimatizujte
To znamená, že klimatizujete. V zásadě jsou dva typy bytových klimatizací (a jejich varianty). Takzvaná splitová se skládá ze dvou částí, z nichž jedna (kompresor) je venku, druhá (výparník) uvnitř a obě jsou propojené potrubím. Právě pro ně je potřeba skrz zeď provrtat otvor, stejně jako je nutné zajistit, aby venkovní část pevně držela na stěně nebo stála na pevném podkladu, přičemž vzdálenost mezi oběma částmi by měla být co nejkratší. Hluk je venku (proto je dobré informovat sousedy), uvnitř je slyšet jen šum ventilátoru (je-li součástí). Prostor se chladí daleko lépe, než když použijete druhý typ, a sice mobilní klimatizaci. Ta má kompresor a výparník v jedné skříni, kterou v bytě umístíte tak, abyste mohli harmonikovou hadici o velkém průřezu vystrčit ven pootevřeným oknem nebo balkonovými dveřmi – hadicí bude unikat teplo odebrané z místnosti. K tomu, aby se nevracelo, slouží přenosné zábrany z termolátky, které prostřednictvím suchého zipu upevníte na okno a jeho rám, takže volný zůstane jen otvor pro hadici. Mobilní klimatizace lze přemisťovat, není potřeba žádný stavební zásah (koupíte a hned užíváte), ale hlavní nevýhodou je hluk. I když je výrobci uvádějí jako velmi tiché, rozmezí 40–65 dB je stále nepříjemný zvuk, navíc souvislý, protože klimatizovat musíte několik hodin v kuse.
Co vás ještě ochladí?
Co vás ještě ochladí?
- Namočte si vlasy.
- Osprchujte se studenou vodou.
- Vysoké teploty budete lépe snášet v prostoru s nízkou relativní vlhkostí, než když je vzduch nasycený vodní párou.
- Vnímání je individuální, ale za hraniční teplotu, která je nepříjemná pro spaní či odpočinek v bytě, se obecně považuje 25°C.
- Venkovní teploty po západu slunce klesají pomaleji v centrech měst než mezi rodinnými domy obklopenými zelení. Rozdíly někdy bývají velmi výrazné. Proto se doporučuje těm, kterým horko způsobuje zdravotní potíže, trávit tropické dny raději v přírodě.
- Ve velkých městech se můžete v kritických časech uchýlit do klimatizovaných obchodních center.
- V některých bytech lze vytvořit průvan, i když je venku nehybný vzduch. Jenže když je velké horko, může tento vzduch při pomalém proudění ohřát vnitřní stěny, které pak budou déle sálat.
- Slunečnímu žáru do jisté míry zabrání i vzrostlejší stromy vysazené tak, aby stínily jižní a západní stěny domu.
ZDROj: časopis Vlasta, převzato z časopisu Receptář
