Když před dvěma tisíci lety pochodovala římská legie severovýchodní Anglií, dorazila v roce 71 našeho letopočtu k soutoku řek Ousse a Foss. Vojáci tu postavili pevnost a založili římskou osadu. Chránila anglické území před nájezdy kmenů ze severu Britských ostrovů.

O osm set let později dobyli v té době anglosaskou pevnost dánští a norští Vikingové. Prakticky každá historická epocha zanechala na tváři města své stopy, včetně dlážděných středověkých uliček, zachovalých měšťanských domů, čajoven z doby královny Viktorie, největšího muzea železnice na světě nebo moderních uměleckých galerií.

Historické jádro města využili jako kulisu režiséři úspěšných televizních seriálů Gentleman Jack nebo Bridgerton. York inspiroval i filmaře seriálu Harry Potter a yorské nádraží se také objevilo v jedné z filmových scén.

Čtěte také

Vysoké Tatry

Čtěte také

Vysoké Tatry: Vyhněte se davům turistů. Volte méně známá místa a elektrokolo

Všichni yorští rodáci

Patrně nejslavnějším yorským rodákem je proslulý středověký atentátník Guy Fawkes. V roce 1605 se pokusil vyhodit do povětří (36 sudy střelného prachu) Sněmovnu lordů a zavraždit při tom stuartovského krále Jakuba I. Spiknutí však bylo odhaleno a 35letý Fawkes skončil i se svými kumpány na šibenici.

York přesto vzpomíná na svého rodáka jakoby s jistou dávkou zadostiučinění a snad i s pýchou. Jeho rodný dům poblíž katedrály (i dům rodičů) připomínají pamětní desky. V uličce High Petergate má svou hospůdku Guy Fawkes Inn. Nabízí krom jiného „konspirační menu“.

Zatímco Fawkes kdysi anglickou společnost rozděloval, nejslavnější žijící rodačka z Yorku, herečka Judy Dench, ji stmeluje úctou a obdivem k jejímu hereckému nadání. Držitelka osmi filmových Oscarů (z toho pěti pro nejlepší herečku) přišla v Yorku na svět v roce 1934.

Čtěte také

Dubaj

Čtěte také

V zimě za teplem? Zkuste Dubaj, město nekonečných možností a fantazie!

Hospůdka s římskými lázněmi

York se pyšní hned několika primáty, má například nejdelší dochované městské hradby v celé Británii. Ty původní postavili Římané, aby ochránili pevnost založenou na soutoku Ousse a Foss. Oba říční toky jsou dodnes splavné a po Ousse se konají pravidelné vyhlídkové plavby s výkladem. Odvážnější si můžou v přístavišti pronajmout motorový člun pro osmičlennou posádku a vydat se na pro jížďku městem a okolím.

Stopy Římanů jsou tu patrné dodnes – v rohu rozlehlého náměstí svatého Sampsona se krčí hospůdka s výmluvným názvem Římské lázně. Podzemí skrývá zbytky keramické sauny. Sloužila k odpočinku a rekonvalescenci vojáků římské armády v dobách, kdy York nesl ještě původní jnázev Pevnost Eboracum.

Čtěte také

Dovolená na greenu

Čtěte také

Podzimní dovolená na greenu: Exotické i horské tipy, kam vyrazit za golfem

Také za další historickou atrakcí musí návštěvníci do podzemí: Muzeum Vikingů v samém centru města bylo otevřeno v polovině osmdesátých let minulého století. K branám Yorku dorazili Vikingové na podzim roku 866 a učinili z něj hlavní město svého království – o Britské ostrovy se v té době dělili s anglosaskými kmeny na jihu a jihovýchodě a s Kelty na severu.

Yorské muzeum Vikingů (Yorvik Vikings Centre), do kterého se vchází z uličky Coppergate, nabízí interaktivní zkušenost z éry skandinávských dobyvatelů včetně barev, zvuků a vůní, které je obklopovaly. Jako by člověk pár metrů pod yorskou dlažbou vstoupil do některé ze scén televizního seriálu Valhalla.

Čtěte také

Oblé kopce a mělká údolí, rozlehlé louky a smíšené lesy. Rychlebské hory jsou malebné a přátelské.

Čtěte také

Neznámé, magické, zapomenuté! Rychlebské hory spojují přírodu i silnou historii

Do spleti křivolakých uliček

Zatímco za památkami starověku se musí v Yorku do podzemí, středověká historie zůstala na očích. Průvodcovské kanceláře nabízejí nejméně tucet tematických prohlídek nejen zmíněnou lodí, ale také vyhlídkovým autobusem nebo na kole a samozřejmě i po svých; od gastronomické túry přes procházku ve stopách nejstrašidelnějších yorských zločinů (včetně zastávky v historickém žaláři) až třeba po honbu za skrytým pokladem, a to v cenách od 180 Kč.

Navíc Asociace dobrovolných průvodců organizuje dvou až tříhodinové vycházky po pamětihodnostech s průvodcem zdarma. Dopolední (10.30) i odpolední (13.30) začínají na prostranství před Městskou galerií.

Prohlídku historické části města zvládnete ale snadno sami, většinu památek od sebe dělí 15 až 20 minut chůze.

Čtěte také

Vinařské rozhledny

Čtěte také

Vyšplhejte na rozhlednu a vyberte si z ptačí perspektivy místo dalšího koštu

Dále od hradu dále…

Začít lze u jižních hradeb a hradu s věží Clifford’s Tower, který nechal postavit po invazi na Britské ostrovy Vilém Dobyvatel v roce 1068. Prošla v posledních letech významnou rekonstrukcí a nabízí jedinečné panoramatické pohledy na město.

Hrad a věž bránily město před nájezdníky, koncem 12. století však byly také svědky jednoho z nejkrvavějších incidentů v britské historii – masové sebevraždy zdejší židovské komunity z roku 1190.

Po sérii pogromů je místní pozvali k úkrytu do bezpečí hradních zdí. Když se však po pár dnech přiblížilo královské vojsko, propadli Židé panice a na příkaz svého rabína spáchaly celé rodiny sebevraždu. Clifford’s Tower navíc zachvátily plameny.

Čtěte také

Nedaleko Víru se nachází jedna z mnoha místních zřícenin – Zubštejn

Čtěte také

Výlety po Česku: S Vodomilem na Bystřicko do ráje Vysočiny

Hrad s obnovenou strážní věží sehrál svou obrannou roli znovu během občanské války (král versus parlament) v polovině 17. století. Početná posádka královského vojska uchránila město před armádou Olivera Cromwella a téměř jistým pleněním.

Zachovalé a obnovené části hradu dnes spravuje Anglická památková péče (English Heritage), které je počátkem letošního dubna znovu otevřela veřejnosti. Jednotlivé vstupenky činí 270 Kč.

Ulička středověkých řezníků

Po prohlídce hradní věže a hradu je snadné pokračovat procházkou po hradbách k bráně Walmgate, střežící kdysi město z východu. Je jednou z nejlépe dochovaných, včetně historické výztuže předhradí, které činilo okolní hradby prakticky nedobytnými. Do historického centra města odsud vede dlážděná ulička Walmgate a most přes říčku Foss a Fossgate. Rušná ulice se přemění v pěší zónu plnou návštěvníků. Míří k jedné z nejfotografovanějších uliček v celé Británii: Shambles. Společně s pražskou Zlatou uličkou patří patrně k jedné z nejlépe dochovaných středověkých uliček na světě.

Čtěte také

Toxiny v úklidových přípravcích jsou nebezpečné pro zvířata

Čtěte také

Milovníci zvířat, pozor! Tyto čističe nikdy nepoužívejte v blízkosti mazlíčků

Název není tak romantický, jak by rozmanitost zdejších domů napovídala. V Shambles sídlili řezníci a obchodovalo se tu s masem. Anglosaský výraz shammel označoval řeznický pult, a ty se tu v přízemních oknech a výlohách zachovaly dosud. Tehdejší řezníci odhazovali odřezky masa rovnou na ulici, která se uklízela jen jedenkrát týdně. Ze vzniklého nepořádku a zřejmě i silného zápachu pak převzala moderní angličtina termín shambles, znamenající pořádný binec a nepořádek.

Řeznictví teď nahradily módní butiky, obchůdky se starožitnostmi a se suvenýry.

Děsivá smrt svaté Margaret

Shambles má svou pohnutou a krvavou historii – a nejde o řezníky a jejich maso. V domech č. p. 35 a 36 tu bydlela jistá Margaret Clitherow, která v alžbětinské Anglii druhé poloviny 16. století, kdy byli pronásledováni katolíci, přechovávala doma tajně katolické kněze.

Když konvertovala ke katolicismu, byla pro své náboženské přesvědčení opakovaně vězněná, ani to ji však neodradilo a dál pořádala doma katolické mše a poskytovala kněžím na útěku azyl. Počínání, které se tehdy trestalo smrtí. Jako devětadvacetiletou matku tří dětí ji v roce 1577 zatkli královnini tajní agenti. Odmítla se doznat, zčásti proto, aby ochránila své děti. Při následném soudním procesu by totiž musely svědčit a k doznání by byly donuceny mučením.

Čtěte také

Cestování se psem

Čtěte také

Bezpečné cestování se psem: Psí pláže a co do letadla nebo auta nesmí chybět

Přes čtvrté těhotenství ji soud – bez doznání – poslal na popraviště. Poprava byla brutální, konala se na jednom z místních mostů. Spoutané tělo odsouzené položila popravčí četa na dlažbu tak, aby páteř spočívala na ostrém kameni, a na nešťastnici položili vstupní dveře z jejího domu. Ty pak zatěžovaly kamennými kvádry, které jí rozdrtily páteř a usmrtily. Její příběh však zůstal v paměti a o tři a půl století později, v roce 1929, ji papež Pavel VI. prohlásil za svatou. Památku Margaret Clitherow připomíná v jejím bývalém domě v Shambles skromná modlitebna.

Chrám jako navigační bod

Hlavní turistickou atrakcí Yorku je o pár uliček dál majestátní katedrála, známá také jako York Minster, nejrozlehlejší a snad i nejvýstavnější chrám v Evropě na sever od Alp. Jeho věže se tyčí do výše osmdesáti metrů.

Čtěte také

Sušit ovoce a zeleninu bývá někdy věda

Čtěte také

Chcete sušit ovoce a zeleninu? Má to svoje pravidla. Dejte pozor na skladování

Nepřehlédnutelné dominanty města využívali piloti nacistické Luftwaffe jako orientační bod při náletech a bitvě o Británii. Nádrže messerschmittů pojmuly právě tolik paliva, aby jim po otočce nad Yorkem stačilo k návratu na kontinent. Fakt, který uchránil katedrálu před ničivým bombardováním. Její půdorys měří 160 metrů na délku a téměř osmdesát metrů na šířku. Pro představu: do jejího interiéru by se vešel pohodlně osmipodlažní obytný dům. První sakrální stavba na tomto místě se datuje od roku 627, skromný dřevěný kostelíček tu sloužil ke křtům. Gotickou podobu a rozměry nabrala stavba v polovině dvanáctého století a dokončena byla téměř o dvě století později. Dodnes je sídlem arcibiskupa z Yorku, druhého nejvyššího představitele anglikánské církve po arcibiskupovi z Canterbury.

Interiér postihlo rabování spojené s náboženskou reformou v 16. století. Výstavní stavba však nedoznala vážnějších škod. V 60. letech se začaly některé části obvodového zdiva bortit a budovu poškodil v polovině 80. let rozsáhlý požár. Teprve po něm začala zevrubná rekonstrukce. Řemeslníci rozbili svůj stan přímo v okolí katedrály a například kameníci tesají kamenné kvádry na opravy přímo před očima kolemjdoucích a návštěvníků.

Čtěte také

Obrázek Vlasta.cz

Čtěte také

Nemáte peníze nebo chcete udělat něco pro planetu? Nenakupujte, ale swapujte

Zahrady s ruinami kláštera

K severozápadním hradbám Yorku přiléhají zahrady s neoklasicistními budovami místní galerie, divadla a také muzea. Jsou v těsném sousedství královského paláce, kde při svých cestách nacházeli střechu nad hlavou angličtí králové. Třídenní zastávku prvního stuartovského krále Jakuba I. při jeho cestě z Edinburghu do Londýna dokládá královský erb nad hlavním vchodem. Budova byla původně součástí benediktýnského kláštera rozpuštěného za vlády Jindřicha VIII. Dnes ji využívá místní University of York.

Zahradám, kterého budovu obklopují, dominují zříceniny benediktýnského kláštera svaté Marie. V jejich stínu zůstávají zbytky římské pevnosti a místní observatoř. Cesta zpět k yorskému hradu vede křivolakými uličkami historického centra k hlavní třídě Piccadilly, spojující sever a jih města. Za prohlídku stojí roubený cechovní dům středověkých obchodníků Merchant Adventurer’s Hall.

Čtěte také

Správné byliny ve vaně uvolní celé tělo

Čtěte také

Domácí lázně: Bylinky do vany, domácí krém na tělo a záchrana pro suché paty

Setkávali se v něm představitelé řemeslných cechů a obchodníci, kteří jak název napovídá investovali do většinou riskantních podniků – například dobrodružných zámořských plaveb s nejistým výsledkem. Dům hostí kromě historických předmětů také útulnou kavárničku servírující ke kávě nebo čaji typické anglické pečivo a zákusky.

Kolik to stojí

Spojení: Vlak z londýnského nádraží King’s Cross (2 hodiny 15 minut), cena víkendové zpáteční jízdenky přibližně 1500 Kč. Autobus z Victoria Station přibližně 1000 Kč (5 hodin).

Ceny vstupenek na turistické atrakce: od 300 do 600 Kč za osobu, možnost koupě až třídenní vstupenky na 20 hlavních atrakcí za 1650 Kč.

ZDROJ: časopis Vlasta

Čtěte také

Meghan Markle

Čtěte také

Meghan Markle a princezna Diana by byly nejlepší kamarádky, tvrdí expertka

Čtěte také

Královna vždy ráda fotila, měla fotoaparát Leica, v roce 1982 fotila například koňské dostihy. Ve fotografii nalezla zálibu i vévodkyně Catherine, manželka královnina vnuka, prince Williama. Ta fotí nejraději svou rodinu.

Čtěte také

Fotoalbum královny Alžběty. Tak šel čas s britskou panovnicí

Čtěte také

Babské rady nejsou nikdy na škodu

Čtěte také

Babské rady na skvrny, připálené hrnce, zašlé šperky i vlasy slepené žvýkačkou