Můžete vysvětlit, co je to vlastně lymfa?

Lymfa je čirá tekutina obsahující odpadní látky buněčného metabolismu, mrtvé buňky, viry, bakterie, ale i živiny a enzymy, jako jsou vitaminy, tuky, sacharidy, bílkoviny, dále obsahuje železo, měď, vápník a hlavně lymfocyty. To je druh bílých krvinek, díky kterým se lymfa podílí na imunitě organismu. V těle proudí v mízním čili lymfatickém systému – jedním směrem z mezibuněčného prostoru přes kapiláry, mízní cévy a uzliny. Následně je nasáta do krevního řečiště. Hlavní mízovod ústí do horní duté žíly v blízkosti srdce.

Jaká je její role v těle?

Podporuje imunitní systém a detoxikuje organismus. Krevní kapiláry zajišťují odvádění buněčných odpadních látek takzvaných katabolitů, toxinů, patogenních organismů, ale i minerálů, přebytečné vody z mezibuněčného prostoru. V případě, že dojde k poškození mízního systému například při úrazu, nádorovém onemocnění nebo svalovém přetížení, dochází k hromadění lymfy v mezibuněčném prostoru a ke vzniku otoku – lymfedému.

Zároveň může docházet k doprovodnému selhávání imunitního systému a pocitu únavy. Lymfatický systém nemá žádný podpůrný zdroj pohybu lymfy v cévách, jako je tomu například u krevního řečiště, které je poháněno srdcem. Lymfa je „pumpována“ především svalovou činností. Proto například u osob, které mají sedavé zaměstnání, dochází častěji k otokům dolních končetin.

Co je to lymfedém?

V případě, že dojde k poškození lymfatického systému, dojde k poškození toku lymfy a jejímu městnání ve tkáni – otoku. To se děje například při otoku kotníku po výronu. Pokud se takto vzniklý lymfedém neřeší, dojde k jeho fibrotizaci a trvalému poškození lymfatického systému.

Jaké patologie může mít lymfatická soustava?

Jednak jsou to infekce čili zánětlivá onemocnění cév. Může také dojít k přerušení lymfatického systému úrazem či operací. Lymfu poškozuje také onkologické onemocnění.

Jak lymfodrenáž probíhá?

Před každou přístrojovou i manuální lymfodrenáží by měl lymfoterapeut provést klientovi otevření spádových uzlin. Manuální lymfodrenáž je terapeutická technika, při níž terapeut jemným tlakem ruky provádí konkrétní hmaty, které uvolní lymfu. Tlak, který terapeut vyvíjí dlaněmi a prsty, je velice jemný a dostatečně silný tak, aby terapeut neklouzal po pokožce, ale zároveň netlačil do podkožních struktur.

Při manuální lymfodrenáži jsou manuální tahy nad lymfatickými cévami vždy vedeny ve směru k lymfatickým uzlinám. Těmito pohyby dochází ke stimulaci pohybu lymfy směrem k pravé klíční kosti, kde hlavní mízovod ústí do horní duté žíly a lymfa vtéká do krevního řečiště. Masáž má pomalý rytmus i rychlost. Lymfatické cévy a uzliny se otevírají a následně zavírají, přičemž dochází k vypuzení lymfy do dalších úseků směrem k horní duté žíle. Odpovídající rytmus aktivuje parasympatický nervový systém, což vede i k relaxaci klienta.

Přístrojová lymfodrenáž využívá k léčbě otoků kompresivní návleky, jako jsou kalhoty, rukáv či vesta. Uvnitř těchto návleků jsou komory, které se nafukují podle předem nastaveného programu. Jednoduchým pravidlem je, že čím více má návlek komor, tím je terapie efektivnější.

Na našem trhu je možné vidět kalhoty i rukávy se třemi komorami, což je podle mě pro léčbu lymfedému nedostačující. Jsou ale také kalhoty až s 24 komorami a rukáv se 14 komorami, což je, myslím, ideální. Zároveň ale musí být dodržena pravidla pro nastavení optimálního tlaku tak, aby komprese byla dostatečná a zároveň přílišný tlak neničil lymfatický systém. Vzhledem k tomu, že terapeut nemusí být u pacienta celou dobu, ale jen na začátku při otevření lymfatických uzlin, je přístrojová masáž levnější než manuální lymfatická drenáž.

Kdo ji může dělat? Jak si odborníka vybrat?

Terapeut by měl mít za sebou odborné školení na lymfatický systém a v případě služby přístrojové lymfodrenáže by měl mít k dispozici přístroj s co největším počtem zabudovaných komor.

Jak může lymfodrenáž pomoci při úrazech a kdy by na ni člověk měl jít? Až odezní největší problémy?

Lymfodrenáž je vhodná bezprostředně po vytvoření otoku nebo po úrazu, aby se otok nevytvořil, nebo alespoň ne v takovém rozsahu. Snižuje otok kloubů dolních končetin při úrazu nebo artróze, tedy léčí zvrtnutý kotník, zhmoždění kolene, artrózu kolene nebo kyčelního kloubu, pohmoždění svalů, natržené svaly. Už první návštěva je ulevující při bolestivých stavech. Dochází ke zmírnění otoku, tedy tlaku ve tkáních, a k úlevě od bolesti, zlepšuje se také rozsah pohybu kloubu.

Při akutních poúrazových stavech, po operacích a podobně doporučujeme terapii lymfedému dvakrát až třikrát v týdnu. U klientů po operacích doporučujeme zahájit lymfodrenáže přibližně sedmý až desátý den, tedy v době, kdy je rána zhojena a stehy jsou relativně čerstvě vyndané. U takto časně zahájené terapie dochází k mnohem rychlejšímu hojení jizev, a dokonce i prorůstání lymfatických cest skrz jizvu. Pokud lymfodrenáž není zahájena včas, lymfatické cévy obrostou kolem jizvy. Dále mohou i jednotlivé vrstvy kůže a podkoží přirůst k sobě, což způsobí tuhost a nepohyblivost jizvy.

Když mám často oteklé koleno nebo třeba zápěstí z práce na počítači, může mi lymfodrenáž pomoci?

Ano, lymfodrenáž pomáhá s prokrvením a výživou měkkých tkání, působí na regeneraci namáhaných svalů tím, že podporuje rychlejší odbourávání katabolitů čili zplodin buněčného metabolismu.

Pokud půjdu k fyzioterapeutovi, který umí i lymfodrenáž, vybere mi tu správnou metodu? Podle čeho?

Pokud má fyzioterapeut k dispozici kvalitní stroj s vysokým počtem komor, zastávám názor, že přístrojová lymfodrenáž je účinnější. Postupný tlak v návlecích zabere větší plochu na dolní končetině, než je v možnostech dlaní či prstů fyzioterapeuta při manuální lymfodrenáži.

Jak lymfodrenáž pomáhá proti stárnutí?

Při pravidelné lymfodrenáži dochází ke zlepšení biomechanických vlastností svalové tkáně, kloubů a kosterního aparátu. Klienti, kteří dochází pravidelně na lymfodrenáže, pociťují svůj zdravotní stav jako velice uspokojivý. Mají nižší bolestivost kloubů dolních končetin, páteře a pánve. Mají nižší pravděpodobnost vzniku či progrese artrózy kolenních a kyčelních kloubů, což vede ke klidnějšímu spánku. Klienti jsou schopni kvalitněji a především aktivněji využívat svůj volný čas.

Dále lymfodrenáž pomáhá k odstranění únavy, navozuje pocit odlehčení, omlazení, zlepšuje prokrvení dolních končetin i výživu měkkých tkání dolních končetin. Působí také jako prevence křečových žil a celulitidy.

Velmi často se v souvislosti s lymfodrenáží mluví o detoxikaci. Co to přesně je a co se v tomto směru po masáži v těle stane?

Každá buňka vyplavuje při svém metabolismu odpadní látky. Pokud lymfodrenáží zrychlíme tok lymfy, zrychlíme tím i odvod odpadních látek od buněk, z mezibuněčného prostoru, tedy podporujeme detoxikaci organismu. Lymfa ale neteče jen na povrchu, ačkoli drenáží stimulujeme pouze povrchové uzliny a cévy. Její rychlý tok na povrchu však způsobuje nasávání lymfy z hlubších vrstev svalů, kostí i z vnitřních orgánů. Hlavní mízovody jdou podél aorty právě uvnitř těla.

Jak často chodit na masáž a jaké další změny klientům doporučujete?

Občasné terapie fungují jako prostředek podpory imunity a detoxikace organismu. Pokud se však jedná o otoky a chronické stavy, léčba lymfodrenáží by měla probíhat jednou až dvakrát za 14 dní. V případě akutního úrazu až třikrát do týdne. U celulitidy se pro vysoký efekt doporučuje návštěva jednou týdně a alespoň deset opakování. Lymfodrenáž by prostě měla být součástí zdravého životního stylu.

Má vliv na celulitidu? Zatím jsem u žádné z propagovaných metod velký pokrok neviděla…

Ano, má. Znatelné změny lze sledovat zhruba po deseti terapiích, a to díky zvýšení vypouštění tukových kapének z tukových buněk.

Nerada slyšíte slovo lymfomasáž. Proč?

Jak už jsem říkala, drenáž je terapeutická technika, při níž terapeut jemným tlakem ruky provádí konkrétní hmaty, které uvolní lymfu. Tlak, který terapeut vyvíjí dlaněmi a prsty, je velice jemný a dostatečně silný, aby terapeut neklouzal po pokožce, ale zároveň netlačil do podkožních struktur. Drenáž je tedy posun lymfy v povrchových vrstvách těsně pod kůží čili jen pouze do hloubky spádových mízních uzlin a povrchových mízních cév. Naopak masáž znamená tlak vyvíjený více do podkoží, svalu a i hlouběji.

Jaké mají neodborné postupy riziko?

Neodborné lymfodrenáže jsou bohužel v Česku relativně běžné. Chyba spočívá zejména v nedodržení správného postupu jednotlivých hmatů nebo vyvíjeného tlaku. Terapie by měla také vždy začínat otevřením krčních uzlin. Tato procedura se při neodborném provedení často přeskakuje, a je tedy první známkou chybného provedení. V nejhorším případě je klient zapnut do lymfodrenážního přístroje bez edukace a bez manuálního otevření uzlin. Rizikem je pak tok lymfy směrem do hlavy, přemístění otoku na nechtěná místa, pocit dušení, u senzitivních lidí může dojít k pocitu otoku jazyka, obličeje, očí. Efekt procedury je pak nulový nebo i škodlivý.

U terapie nebo po ní by měla být též k dispozici neperlivá voda, džus, zelený čaj a podobně. Po lymfodrenáži totiž dochází k většímu odvodnění organismu a je potřeba tekutiny doplnit.