V čem spočívá rozdíl mezi těmito romantickými pojmy, dá se vůbec říct, který je „víc“, a vyvíjí se dlouhodobá partnerská láska od jednoho ke druhému?

V sedmdesátých letech minulého století začali sociální psychologové seriózně zkoumat lásku. Americký vědec Isaac Michael Rubin vytvořil na odlišení síly citu dvě škály. Jednu pro „mít rád“ a jednu pro „milovat“. Rádi podle něj máme lidi, které obdivujeme a kolem nichž se chceme pohybovat. Povídat si s nimi, něco s nimi tvořit, prožívat třeba zajímavé cesty. Láska je mnohem hlubší. Nedefinovatelnější a silnější. Páry, které se milují, si podle jednoho tehdejšího výzkumu mnohem častěji hledí do očí než ty, které se mají rádi. Láska je touha po fyzické intimitě, ale i starost o potřeby toho druhého, jako by byly vaše.

Čtěte také

Autonomie partnerů respektuje vaše právo na individuální názory, volby a hodnoty

Čtěte také

Vědomý vztah: Co to je a proč ho opravdu potřebujete

Co je to mít rád

Do škály „mít rád“ patří třeba prohlášení: Věřím jeho/jejím názorům. Je to jeden/jedna z nejsympatičtějších lidí, které znám. Myslím, že máme hodně společného. Myslím, že je rozumný/á a vyrovnaný/á. Pokud se spíš najdete ve druhé škále, pak dotyčného zřejmě milujete: Udělal/a bych pro ni/něj cokoliv na světě. Kdybych s ním/ní nemohl/a být, byl/a bych nešťastný/á. Cítím odpovědnost za to, aby byl/a šťastný/á. Když jsme spolu, většinu času se na něj/ni dívám.

Sociální psycholožka Elaine Hatfieldová místo mít rád a milovat rozlišuje mezi láskou vášnivou a soucitnou. Soucit nezaměňujte s lítostí. Vášnivá láska začíná silnými city a sexuální přitažlivostí. Soucitná láska je založená na vzájemném respektu, péči, náklonnosti a důvěře. Podle Hatfieldové se vášnivá láska v dlouhodobém vztahu mění na tu soucitnou.

Tahle teorie by naopak znamenala, že mít někoho rád znamená vyšší stupeň lásky. Jako byste prošli přes iracionální bouři citů a oddanosti a zbožňování a zakotvili v bezpečném přístavu spolehlivosti, laskavosti a podpory.

Co vlastně chcete

Klíč se ale skrývá jinde. V tom, co od svého vztahu – dlouhého nebo krátkého – chcete vy. Během života se to může měnit. Někdy potřebujete klid, zázemí a pohodu, jindy chcete létat v oblacích a chodit světem na rozklepaných kolenou. Na pojmech zase až tak nezáleží. Spíš na tom, co se za nimi skrývá. Když někdo prohlásí: „Mám tě rád, ale už tě nemiluju,“ znamená to, že jeho city slábnou a mění se k horšímu. Ale v jiné situaci znamená: „Mám tě moc rád“ nejkrásnější vyznání a důkaz hlubokého citu.

U dlouhodobého vztahu se jednotlivé druhy lásky prolínají, mění se jeden v druhý a zase zpátky podle toho, co pár prožívá. Proto se o dlouhodobých vztazích říká, že je na nich hodně práce. Ta nastupuje ve chvíli, kdy je vztah potřeba z nižšího stupně přehodit na vyšší a zase to rozjet.

Jediná opravdová brzda vztahu není žádný pojem, ale rezignace. Takže dokud neřeknete: „Měla jsem ho ráda, ale už jsem rezignovala,“ má váš vztah šanci, ať je vám padesát, šedesát, nebo sto. A teď si na to spolu dejte to kafe.

Čtěte také

Musíte myslet i na sebe, jinak to dlouhodobě nezvládnete

Čtěte také

Vyhoření sendvičové generace: Jak zabránit nekonečné únavě a pocitům nevděku