Léta trávili většinu času spolu. Odpoledne se potkávali doma přesně v pět, vypili si kafe a pak pracovali na domě nebo na zahradě. Společně jezdili i na nákupy a dělali s dětmi úkoly. Třeba půl roku dopředu spolu plánovali i rodinnou dovolenou a pak na ni ještě dlouho všichni vzpomínali. Mezi přáteli byli a jsou za jedničky. „Říkají o nás, že jsme dokonalý pár. Jenže dnes už se tomu v duchu směju a polykám slzy,“ svěřuje se Milena.

Čtěte také

Čtěte také

Nesnáší švagrovou, bratr s ní nemluví. Přijde o rodinu?

Kamarádky dělají, že jsou hluché

Nejvíc trpí tím, že se nemá komu svěřit. „Dcera se synem nedají na tatínka dopustit, kdybych si postěžovala, měli by mě za hysterku. S kamarádkami je to podobné. Jednou jsem to zkusila a už to víckrát neudělám,“ tvrdí Milena. Kamarádky se na ni slétly jako vosy. Že si nemá na co stěžovat, co by za takového muže jiná dala… „Těžko jim vysvětlím, jak se cítím. Opuštěně a bezcenně. Jako by už na mně mému muži nezáleželo. Vždyť už se mnou skoro ani nepromluví a kytku jsem dostala naposledy před rokem. Byly ale časy, kdy mi je nosil každý týden. Prý abych zbytečně netrhala ty ze zahrady.“

Čtěte také

Čtěte také

Bez alkoholu nevydržím ani den, stydím se s někým poradit

Na dovolenou sama? Ani náhodou!

Teď přišel Milenin manžel s tím, ať vybere peníze ze společného účtu a jede se sousedkou na dovolenou. „Tvrdil, že ji nedávno potkal a že ho prosila, ať se mě zeptá. Ten její že nikam jet nechce a ona by ráda jela někam vyrazila. Vytřeštila jsem na něj oči. Se sousedy si rozumíme, ale na dovolenou má přece jezdit rodina! Od té chvíle myslím jen na to, že můj muž má jinou. A že ona ho tlačí, aby byl jenom s ní. Jsem paranoidní?“

Čtěte také

Čtěte také

Život s alkoholikem: Léčí se a slibuje, že se polepší! Mám ho vzít zpátky?

Posílá mě dokonce i na laser

To ale není všechno. „Taky se mu zdám v poslední době smutná z toho, že mi přibyly vrásky, a jestli nechci jít na nějakou omlazující kúru.“ To Milenu přímo rozzuřilo. „On má samozřejmě pravdu, už jsem o tom uvažovala i sama, ale aby s tím přišel on? To mě uráží!“ Doma je už měsíc tichá domácnost, protože se Milena ve vzteku zeptala, jestli se kvůli tomu, že zestárla, nechce náhodou dát rozvést. „Řekl mi, že jsem paranoidní a abych se začala zabývat něčím smysluplnějším. Nakonec mi doporučil, ať jdu raději okopávat rajčata. To zase dopálilo mě. Od té doby spolu nemluvíme. Je tohle všechno jen moje vina?!“

Pohled terapeuta: Odpovídá Kateřina Kroupová, koučka a lektorka, katerinakroupova.cz

Často slýchávám větu: „Proč bych měla chodit k terapeutovi, když mám dobrou kamarádku?“ Právě proto, že jsou věci, na které budete sama vždycky. Zároveň jde o to, že vám kamarádka, když už se jí přece jen svěříte, řekne vlastní pohled na věc, případně jak by to řešila ona. Vychází při tom z vlastní zkušenosti nebo alespoň ze své představy, pokud podobnou zkušenost nemá. Naproti tomu kouč nebo terapeut se snaží porozumět přímo vám, vašemu vidění světa a tomu, jak to nebo tamto cítíte vy. S koučem nebo terapeutem nacházíte vlastní odpověď na svá trápení.

Kouč/terapeut má ke svým klientům navíc neutrální vztah, je tedy schopen vidět problém objektivněji a z více úhlů pohledu. Měl by být ochotný i riskovat, že ho po sezení budete třeba i nenávidět za to, že vám ukázal kus pravdy, kterou jste se snažila nevidět. Nastaví vám zrcadlo, které se vám nemusí líbit, ale to všechno je někdy zapotřebí, abyste se konečně hnula z místa. Právě to by teď Milena potřebovala.

Pro začátek by si měla na papírky napsat kratičké věty, které by jí mohly pomoct vyznat se sama v sobě. Pak ať si je hodí do dózy nebo do krabičky a každý den ať si udělá deset minut čas, jeden papírek vytáhne a větu na něm doplní. Zbývajících pár minut si pak může psát další myšlenky, které ji napadnou.

A které věty si na papírky napsat? Tak třeba: Teď nejvíc potřebuji…, Den si zpříjemním tak, že…, Radost mi dodá…, Víc lásky si dám tím, že…, To, co vím/umím, můžu použít na…, Šťastnější budu, když změním…, Následující měsíc chci prožít s pocitem, že…, Schopnost, která mi pomůže posunout se vpřed, je…