Hráli jste někdy počítačové hry? Pak možná tušíte, že i sebepopulárnější hra se nejprve musí vymyslet a otestovat. V praxi to funguje tak, že vývojářská firma hodí do pléna takzvaný „beta test“, který si může vyzkoušet každý, a zpětnou vazbu pak získají vývojáři od milionů lidí v podstatě zadarmo. Testovací hry jsou vlastně takový trénink pro budoucí povolání. Vytvořit kvalitní hru totiž není žádná hračka a zpravidla se jedná o rozsáhlý projekt, který mnohdy trvá několik let. Při beta testování se vychytávají mouchy, hledají se chybičky, které by mohly brzdit hladké fungování hry, a teprve pak přichází finální verze. I proto se manželství na zkoušku říká v angloamerických zemích „beta manželství“, které je v podstatě partnerskou verzí beta testování videoher, akorát zahrnuje skutečné lidi a emoce.

Manželství na zkoušku

Podle průzkumu, který prováděl časopis Vlasta na podzim roku 2019, téměř 70 % lidí předpokládá, že se v budoucnu budou více uzavírat různé smlouvy mezi partnery. A nejen proto, že rozvodů spíše přibývá. Jen ve Švédsku má podle Psychology Today ke konci střední školy většina dětí rozvedené rodiče. Petr Weiss, český sexuolog, tvrdí, že nejsme stvořeni k celoživotnímu monogamnímu vztahu. Bylo by to jiné, kdybychom dopředu věděli, že vstupujeme do manželství „jen na zkoušku“, měli uzavřenou smlouvu třeba na pět let a po této době se svobodně rozhodli, jak na tom jsme?

Tahle myšlenka ale není nic nového pod sluncem, dočasná manželství spadají až do starověku, praktikovala se v Indonésii, Japonsku a mezi peruánskými indiány v Andách. V roce 1888 navrhl Edward Drinker Cope, že by bylo fajn, kdyby manželství trvalo ve třech fázích – pětiletá smlouva, kterou by jeden z manželů mohl ukončit nebo obnovit, následovala by deseti- až patnáctiletá smlouva (během ní by zřejmě manželé zplodili a vychovali děti) a nakonec smlouva na dobu neurčitou (péče v seniorském věku). A podobné návrhy následovaly. V roce 1966 navrhla antropoložka Margaret Meadová dvoustupňovou podobu manželství, jakýsi „individuální závazek“, který by vyhovoval hlavně vysokoškolákům a dal by se snadno zrušit nebo změnit na rodičovský závazek. Před třinácti lety navrhli v Německu sedmiletou manželskou smlouvu, v roce 2010 navrhla ženská organizace na Filipínách smlouvu na deset let a o rok později se pokusili v Mexiku změnit občanský zákoník tak, aby mohli mladí lidé sami rozhodnout o délce svého svazku.

Beta svazky lepší než rozvod?

Podle Melissy Lavigne-Delvillové, která prováděla v roce 2014 průzkum týkající se manželských smluv na dobu určitou, je právě „beta“ manželství skvělou alternativou k otevřeným manželstvím a rozvodům. Nešťastné páry by spolu nezůstávaly kvůli strachu z ošklivého rozvodového řízení a dělení majetku. Podle průzkumu si téměř polovina dotazovaných ve věku 18–49 let myslí, že rozpustitelná nebo obnovitelná smlouva je celkem slušný nápad. „Je to generace, která je na myšlenku, že všechno je v beta verzi a že život je vlastně nedokončenou věcí, zvyklá, proto jim myšlenka manželství na dobu určitou dává smysl,“ říká Melissa Lavigne-Delvillová. „A není to tak, že se nechtějí vázat. Jenom jsou otevření změnám,“ dodává.

Psycholožka Magdalena Dostálová se podobně jako Delvillová domnívá, že současná mladá generace má jako každá mladá generace potřebu napravovat staré pořádky a vymezovat se vůči světu svých rodičů. „Každopádně taková myšlenka vlastně nevyžaduje nějaké všeobecné změny. Třeba by jen stačilo, aby se dva vstupující do svazku domluvili, že si po čase řeknou, co dál. Ostatně, hovořit o vlastním prožívání je pro vztah dobré, měli bychom tak činit průběžně, nejen jednou za mnoho let v předem určenou dobu,“ říká Dostálová. Na druhou stranu se ale nedomnívá, že by možnost obnovitelného manželství byla výhoda. „Nemyslím si, že je dobré akceptovat manželské vztahy na dobu určitou. Je to značně konzumní přístup. Nevede nás k tomu, abychom se snažili ,opravit‘, když ve vztahu něco nefunguje. Vede nás k výměně – byť jen třeba trochu porouchaného – svazku za nový.“ Jiní odborníci si ovšem myslí, že dočasná manželská smlouva může partnery „nutit“ více se snažit a nebrat vše jako samozřejmost.

Pro a proti dočasných svazků

Manželství je v krizi a možná je načase přehodnotit podmínky a okolnosti uzavírání manželství. Možná by právě obnovitelná smlouva mohla být řešením. Beta sňatek totiž přináší mnohé výhody. Nemusíte se hned vdávat a ženit. Ženy nepotřebují manžela pro finanční zabezpečení a lidé spolu mohou žít společně a mít děti i sex bez manželství. Tak proč se brát? Manželská krátkodobá smlouva by párům umožnila přesně objasnit, proč se chtějí vzít, a umožnit jim, aby se rozhodli na základě svých potřeb, cílů a hodnot – bez ohledu na to, jak dlouho to trvá. Mnozí si navíc myslí, že není nic romantičtějšího než říkat svému partnerovi každý rok nebo každých pět let: „Vyberu si tě znova za manžela,“ místo vágních slibů, které jste vyslovili dávno ze strachu či nutnosti nebo v zamilovaném oblouznění. Aby ale beta manželství fungovalo, měli by se manželé taky dohodnout, že během této doby (obvykle dvou let) nebudou mít děti. „Je důležité netahat do toho mladé životy, dokud se pár nezaváže vychovávat děti společně,“ říká Melissa Lavigne-Delvillová. Ne všichni ovšem vnímají tyhle časově omezené svazky jako ideální.

„Výhodou toho, že spolu partneři umějí mluvit a dokážou si sdělovat, co se jim ve vztahu líbí a co by naopak rádi změnili, je životaschopnost takového svazku. Dokáže přečkat i krize, nehroutí se pod malým zakolísáním. Nevěřím však tomu, že by něco takového přineslo manželství na dobu určitou. Schopnost komunikovat mohou muž a žena velmi dobře rozvíjet ve stávající formě manželského svazku, nepotřebují k tomu uměle nastavené časové mezníky. Ve vztahu, ať už manželském, či pouze partnerském, existuje několik významných milníků, které nás více či méně vedou k tendenci bilancovat. Využijme jich. Nebudeme tak potřebovat přidávat si k manželskému slibu záruční lhůtu,“ domnívá se psycholožka a psychoterapeutka Magdalena Dostálová.

Manželství: obnovitelné versus tradiční

(podle průzkumu pro časopis Time, průzkumu The Wharton School na Pensylvánské univerzitě a podle studie Univerzity Brighama Younga)

● V beta svazcích se můžete vyhnout konfliktům nebo dosáhnout dohody pomalu, zejména proto, že vám ve vztahu zbývají jen dva roky.
● V tradičním manželství jsou lidi ochotnější věci řešit zejména proto, že oba chtějí strávit zbytek života společně.
● V beta svazku se více soustředíte na svou kariéru než na plánování rodiny. V tradičním se více soustředíte na to, abyste měli děti.
● V beta svazcích se můžete více věnovat svým vlastním koníčkům, svému životu, v tradičních se obvykle více soustředíte na to, aby se ten druhý cítil pohodlně.
● Jste-li v beta svazku, můžete mít dva plány – jeden, který se týká jen vás, druhý i partnera. Dvě silnice pro dvě možnosti. V tradičním manželství se spousta jedinců přizpůsobuje životním cílům svého partnera.
● V beta svazcích nemusíte tolerovat přátele svého partnera a během zkušební doby se jim můžete vyhýbat. V tradičním manželství musíte přemýšlet o tom, s kterými lidmi se budete muset po uzavření sňatku stýkat a zda vůbec najdete společnou řeč.
● V beta svazku můžete o svých financích rozhodovat sami za sebe, v tradičním je obvyklé, že finanční rozhodnutí přijímáte společně.
● V beta svazku by vaše „unie“ skončila bez papírování či rozvodových právníků. V tradičním byste museli všechno tohle zvážit, proto možná budete víc přemýšlet o tom, zda vztah zrušit.

Co si myslí psycholožka Magdalena Dostálová

Co si myslí psycholožka Magdalena Dostálová

Myslím, že část populace už nějakou dobu považuje manželství za překonaný institut. Proto spolu žijí na psí knížku. Některé páry mají právně ošetřeno všechno, co je potřeba, jiné to (nerozumně) nechávají náhodě. V manželství tyhle kroky dělat nemusíte, manželství vykoná potřebnou právní agendu za vás. Dokážu si představit, že část populace se v manželství může cítit svázaná. Pocházejí třeba z rodin, kde manželství nezaručilo harmonický vztah. Tihle lidé však většinou volí nesezdané soužití, nepotřebují manželství na dobu určitou.

Průzkum provedený organizací USA Network zjistil, že téměř polovina mileniálů podporuje model „beta sňatků“, který by zahrnoval dvouletou smlouvu. Po této době by mohl být svazek formalizován, nebo rozpuštěn. Dalších 33 % uvedlo, že by zvážili manželskou licenci udělenou na 5, 7, 10 nebo 30 let. Tradiční svazek „až do smrti“ se líbil 31 %, zatímco 21 % zvážilo metodu „prezidentskou“, v níž manželské sliby trvají čtyři roky, ale po osmi letech by si mohli vybrat nového partnera.

Podle průzkumu, který prováděl časopis Vlasta, téměř 70  % lidí předpokládá, že se budou častěji uzavírat různé smlouvy mezi partnery.

Hovořit o vlastním prožívání je pro vztah dobré, měli bychom tak činit průběžně, nejen jednou za mnoho let v předem určenou dobu.