Přestože po Marku Vašutovi toužilo mnoho žen a určitá řádka jistě prošla i jeho objetím, nikdy se neoženil ani nezplodil potomka. „Děti nemám. Podle mě to mají dělat profesionálové. Já se v tomto oboru cítím jako velký amatér. Pánbůh si to nedal patentovat a od té doby to může beztrestně dělat každý blb. Nechci rozšiřovat jejich řady,“ přiznává sebekriticky s tím, že se na roli otce nikdy necítil. Stejně jako na monogamii ve svazku manželském. „Pocit, že se ožením, jsem měl několikrát, ale vždy jsem ho včas zaplašil,“ říká herec a bohém, který byl vždycky tak trochu svůj. Možná i proto po něm dámy šílí i po šedesátce.

Sto kliků nahý

Kdo by čekal, že je Vašut celoživotním aktivním sportovcem, který se snaží udržovat fit a libuje si ve zdravém způsobu života, škaredě by se zmýlil. Marek Vašut cvičení příliš neholduje. „Když mi bylo pětačtyřicet, natáčel jsem film Román pro ženy, kde je taková ta známá scéna, kdy vyjdu z koupelny nahý… Abych se trochu napumpoval a nějak to na kameře vypadalo, udělal jsem tehdy před natáčením sto kliků. Slíbil jsem si, že to byly mé poslední kliky v životě,“ směje se herec při vzpomínce na roli Pažouta, která se českému publiku zaryla do paměti asi nejvíc.

Reprezentant v gaučingu

Své předsevzetí Vašut dlouhých třináct let dodržel. „Ležel jsem vrcholově na kanapi, kouřil a pil. Měl jsem 105 kilo,“ přiznává s tím, že bohémský život mu plně vyhovoval. Před čtyřmi lety mu však jeho váha začala vadit. Chtěl, aby číslo na váze opět začínalo devítkou. Slib, že se cvičení bude vyhýbat, sice porušil, ale snížit hmotnost se mu podařilo. Na oblíbeném herci a dabérovi, který k nám promlouvá například jako Antonio Banderas ve filmu Zorro: Tajemná tvář, tak můžeme dál obdivovat jeho charisma a přitažlivost, k nimž přispívají především dobré geny.

Hercem být nechtěl, rozhodl dědeček

Geny mohl zdědit třeba po svém dědečkovi, který ho přivedl k herectví a lásce k umění. „Děda byl animátorem kresleného filmu. Animoval například Večerníček, Rumcajse anebo Štaflíka a Špagetku. Jako dítě jsem chtěl být malířem a filosofem po něm,“ vzpomíná. Herecké ambice vůbec neměl. Děda měl ale zřejmě jiný názor. „Prostě mě tenkrát dotáhl z pískoviště jako malého kudrnatého klučinu na nějaké focení a bylo to,“ směje se.

Zdroj: Petra Show