Narodila se ve Vysokém Mýtě v rodině četníka, ale už ve škole projevovala zájem o hudbu a divadlo. Už jako malá hrála v dramatickém kroužku a v rozhovoru pro Reflex uvedla, že poprvé stála na jevišti už ve čtvrté třídě v Šemberově divadle v rodném Vysokém Mýtě. „Hráli jsme Vánoční sen a já jsem byla hlavní andělský pošťák.“ Při rodinných setkáních ráda recitovala básničky, říkánky a pohádky. V šesté třídě ji ovlivnil učitel ruštiny, bývalý legionář a místní divadelník, který se jí hodně věnoval a mluvil s ní o literatuře a malířství.

Čtěte také

Čtěte také

Kaligrafie: Proč psaní rukou zlepšuje psychiku a vylepšuje myšlení

Už v sedmnácti maturovala na gymnáziu a začala studovat DAMU, kterou úspěšně ukončila v roce 1962. Na škole byl jejím hlavním pedagogem Miloš Nedbal, a jak prozradila, studovat pod ním nebylo snadné, ale zato velmi zábavné. Hned po skončení DAMU odešla do Divadla Na Zábradlí, kde nově jmenovaný šéf činohry Jan Grossman dával dohromady nový soubor. Marie si všiml v Disku na absolventském představení a nabídl jí místo. Její první rolí byla Antigona ve hře Hodiny Antigony, kterou režíroval Otomar Krejča.

První nezapomenutelné angažmá

V Divadla Na Zábradlí si zahrála mimo jiné ve hrách Václava Havla (Zahradní slavnost, Vyrozumění) a dalších inscenacích, například Král Ubu, Plešatá zpěvačka, Čekání na Godota či Proces. Jak později prozradila v mnoha rozhovorech, těch šest let, kterých v divadle strávila, bylo naprosto jedinečných a ona byla doslova pohlcená a nadšená tím, že hraje divadlo, které má smysl.

Čtěte také

Monstera je po letech zase "in"

Čtěte také

Pokojovky: Moderní jsou opět tradiční květiny jako monstera. Jak s nimi začít?

Bohužel v divadle byla jen do roku 1968, pak přišla pro Marii „stopka“ kvůli jejím politickým postojům a ona musela odejít, stejně jako Jan Grossman. Od roku 1966 byli totiž manželé. Grossman pak působil v regionálních divadlech a Marie zůstala v Praze bez divadelního angažmá. Občas si jako hostující herečka zahrála v některém z divadel, dokonce i v Národním, točila i pro televizi. Nikdy ale netajila svoje názory, což jí znemožnilo, aby se výrazně uplatnila ve filmu a televizi.

Velké filmové role ji míjely

Poprvé se ve filmu objevila v roce 1965 ve snímku Kto si bez viny, další výraznou rolí byla manželka jednoho z hlavních hrdinů ve filmu Všichni dobří rodáci. V menších úlohách si ji určitě pamatujete z komedie Kulový blesk, kde si zahrála manželku Zdeňka Svěráka. V rozhovoru pro Pozitivní noviny uvedla: „Ve filmu a televizi jsem hrála moc ráda. Bylo to zábavné a vzrušující. V době, kdy jsem byla bez divadelního angažmá, jsem hrála i ty epizodní a podružné role, abych dostala razítko do občanky. Dnes bych chtěla hrát takové postavy, co něco v ději znamenají, ale těch je málo.“

Čtěte také

Lea Skácelová v roce 2016

Čtěte také

Lea Skácelová: Před transportem ji zachránil Němec, kterému připomínala dceru

Až v roce 1983 dostala nabídku, aby nastoupila do Divadla S. K. Neumanna, kde byla devět let. V roce 1992 se vrátila do Divadla Na Zábradlí, kde působila tři roky, aby pak odešla do Divadla pod Palmovkou, kde zůstala do roku 2002. Poté hostovala v Divadle Na Zábradlí, Divadle v Dlouhé a ve všech rolích zářila. Od roku 2001 také učila na DAMU. Celkem získala tři Ceny Alfréda Radoka za hlavní ženský herecký výkon. Pro Divadelní noviny uvedla, že nejšťastnější byla v dětství, později pak zažila štěstí z úspěchů v práci a v soukromém vztahu. Toho si cení nejvíc, jak prozradila. Má ráda přírodu, moře, mapy, operu a sbírá želvy a slony.

Čtěte také

Eva Jakoubková s osudovým mužem Petrem Novákem

Čtěte také

Eva Jakoubková: Královnu jeviště s uhrančivýma očima zničil alkohol i manžel