Meditace má mnoho podob, my se zaměříme na tu nejjednodušší. Jde vlastně o to, abychom se naučili více myslet na to, co se děje tady a teď. Jen si uvědomte, jak často se naše mysl přes den toulá jinde než u toho, co zrovna děláme. Jak často se na nějakou věc těšíme, a když už je konečně tady, myslíme už zase na něco jiného. Jak často omíláme v hlavě nějaké myšlenky, obavy, nekonečné dialogy s někým, koho nakonec nepotkáme…
Naše mysl je v tu chvíli jako voda se zvířeným bahnem. Když se na chvíli zastavíme, voda se zklidní, bahno usadí a my můžeme mít najednou více jasno. Následující kroky vám pomohou dostat se blíž sami k sobě.
Deset minut ve své hlavě
Můžete začít tak, že si každý den sednete na deset minut někam na klidné místo. Řekněte si dopředu, kdy a kde to bude. Může to být doma, když děti usnou. Odpoledne, než přijdou děti ze školy. V práci v místnosti, kde nebudete rušeni. Pohodlně se usaďte. Dejte telefon na tichý režim a zapněte budík. Můžete zavřít oči, nebude vás rušit okolí. A teď dýchejte. Soustřeďte se na nádech a výdech. Dech nezpomalujte, jen ho vnímejte. Kde ho cítíte – v nose, v krku, v plicích? Cítíte, jak se hrudník roztahuje a klesá? Můžete si i počítat.
Je jasné, že za chvíli se přistihnete u toho, že sice počítáte, ale u toho už myslíte na něco jiného. I to je součást tohoto cvičení. V tuhle chvíli stačí, když myšlenku necháte odejít a vrátíte se zase ke svému dechu. Nerozvíjejte ji, nezlobte se na sebe, že vám to nejde. Není to pravda. Myšlenky se toulají i mistrům.
Na procházce
Rozhodli jste se, že půjdete kousek cesty domů z práce pěšky? I zde můžete svým způsobem meditovat. Nastavte si opět na telefonu deset minut a začněte. Vnímejte všemi smysly. Třeba svoji chůzi. Jak dlouhé děláte kroky, jak se noha odlepuje od země, po jakém povrchu kráčíte. Dívejte se kolem sebe na to, co vidíte, co míjíte. Nepřemýšlejte o tom, jaký druh stromu právě míjíte nebo z jakého století je ten pěkný kostel. Jen ho zaregistrujte a jděte dál. Poslouchejte, nadechněte se, zkuste se soustředit i na své tělo. Je vám zima? Fouká na váš obličej vítr, hřeje vás sluníčko? I takových deset minut dokáže pocvičit kontakt s tělem i myslí.
Ve sprše
Ideální místo a čas je pak ve sprše. Tam jste sami, můžete se zamknout a vychutnat si rituál opět všemi smysly. Vnímejte, jak vám voda stéká po kůži, jestli je horká, kudy teče. Vnímejte vůni mýdla, doteky dlaně na pokožce, zvuk vody. To procvičí vaši vnímavost i schopnost se soustředit.
V autobuse
Čeká vás cesta dopravním prostředkem? I tady se můžete usadit a se zavřenýma očima vnímat, co se děje ve vás a kolem. Procvičte opět všechny smysly. Začněte dechem. Pak si uvědomte, jak sedíte, jak máte nohy, kde se vaše tělo opírá či dotýká sedačky. Chvíli vnímejte zvuky motoru, hlasy spolucestujících. Věci jen vnímejte, nijak je nehodnoťte, nesnažte se třeba představit si, jak asi vypadá někdo, kdo si nad vámi s někým povídá. A když se vaše myšlenky zatoulají, vraťte se zase ke svému dechu.
Meditovat můžete i při vaření, na procházce v lese, pokud se budete všemi smysly soustředit na to, co děláte. To všechno může začít postupně zklidňovat vaši mysl. Důležité je, abyste to zkoušeli pravidelně. Jedině tak můžete po čase pozorovat nějaké změny. Třeba v tom, že se začnete lépe soustředit nebo vás méně trápí strach z dalších dnů. A za to těch deset minut denně stojí.
