Střední věk s sebou často přináší zvýšený stres a ten může přivodit úzkostné stavy. To lze samozřejmě částečně připsat fyzickým změnám, ale obvykle se v tomhle věku sejde více faktorů, které duševní stav ovlivní. Obavy ze stárnutí, ztráty členů rodiny, rozvod, odchod dětí z domova. Je toho samozřejmě víc, co některé ženy vnímají citlivě a co je může rozhodit. U některých může být menopauza časem izolace a frustrace. Manžel ani přátelé nemusí mít vždycky pochopení pro to, čím procházíte, a nedostáváte to, po čem vnitřně toužíte. Jestli navíc patříte k ženám, které mívaly problém se zvládáním náročných situací i dříve, není divu, že v menopauze se problémy ještě znásobí. To ostatně potvrzuje i psycholožka a psychoterapeutka Magdalena Dostálová, která říká: „Menopauza může být nelehkým obdobím. Každá etapa života, která s sebou přináší větší zvraty, potenciálně zhoršuje stávající obtíže. Na druhou stranu je ale taky možné, že až ustanou hormonální turbulence, ženě se může i ulevit.“

Hormony jako viník?

Za úzkost a změny nálad jsou významně zodpovědné kolísající hladiny hormonů a takzvaný dominový efekt, které mají vliv na mozkové neurotransmitery regulující naši náladu. Vliv estrogenů na mozek je opravdu silný. Tyto receptory v mozku ovlivňují nejen naši náladu, ale taky paměť a koncentraci. Hodně receptorů je zejména v hipokampu, což je část mozku, která hraje důležitou roli i v případě regulace emocí. Když jsme v produktivním věku a máme estrogenů dost, je to dobře, protože zvyšují koncentraci serotoninu (hormonu štěstí) a dalších neurotransmiterů, které ovlivňují nejen náladu, ale taky chuť do jídla a spánek. Není divu, že ženy v menopauze trpí právě poruchami nálady. Na druhou stranu není pravda, že by k výkyvům nálady a depresím docházelo jen v tomto období. Některým ženám chybí serotonin v jakémkoli období jejich života, a pokud tomu tak je, budou náchylnější na úzkosti a deprese i v období přechodu. To ostatně potvrzuje i psycholožka Dostálová.

Stres jako spouštěč

Nemá dobrou vizitku, většinou se o něm mluví v negativním slova smyslu, kdo by se taky dobrovolně toužil s ním přátelit. Někdy se mu ale nevyhneme. Je součástí našich životů, ať chceme, nebo ne. Ovšem je dobré vědět, že je tenhle chlapík fakt velký zabiják, který se plíží pomalu a pak udeří, když to třeba nejméně čekáme. Podle statistiky 50 až 60 procent všech zdravotních problémů u žen v menopauze pochází ze stresu nebo událostí spojených se stresem – tedy i úzkosti, panické poruchy či deprese.

Deprese není špatná nálada

Čas od času má špatnou náladu každý. Deprese je ovšem víc než pouhý smutek nebo splín. Kromě pocitů prázdnoty a beznaděje se mohou přidat taky tělesné příznaky, jako je bušení srdce, nevolnost či nadměrné pocení. A právě tyhle symptomy jsou velmi podobné těm, které jsou typické pro menopauzu. Proto spoustu žen ani nenapadne, že trpí depresemi (nebo že se naopak blíží menopauza).

Řešení? Necítit se trapně, nestydět se a vyhledat odborníka, který vaše potíže správně diagnostikuje. V případě léčby deprese asi neexistuje „ta nejlepší terapie“, protože na každého zabírá něco jiného. Na lehčí stavy určitě zabere příroda, někdy je léčbou první volby nasazení hormonální substituční léčby (HST), zejména v případě nepravidelné menstruace a výkyvů nálady. Pokud jsou však vaše jediné příznaky podrážděnost, úzkost či deprese, vhodnější bude asi přemýšlet o antidepresivech. Máte-li potíže se spánkem, koncentrací, motivací či apatií, někdy „stačí“ do svého života zakomponovat mírné změny a výsledek je vidět téměř ihned.