„Nemohla jsem se dočkat, až se Mirka narodí, opravdu by se dalo říct, že jsem si holčičku vymodlila. Jak já se těšila, že konečně budu svému dítěti rozumět, že si užijeme spoustu srandy a budeme nerozlučné parťačky,“ vypráví Milada. Ale jak tomu tak občas bývá, jablko padlo hodně daleko od stromu a matku s dcerou toho k sobě moc nepojí, každá je úplně jiná. Už od mala spolu bojují, což se s příchodem puberty výrazně zhoršilo. Milada už nad chováním své dcery zlomila hůl.

Čtěte také

Markéta Lukášková

Čtěte také

Markéta Lukášková: Svět je pro muže jeden velký pisoár. A ženy musí stát frontu

Nějak jsme si nesedly

„Zlatý kluci, sice raubíři, ale jinak na ně nedám dopustit. Čekala jsem, jak si život s holčičkou užiju, a ve výsledku si říkám, že já neměla radši dalšího kluka. Mirka byla už jako malá strašně kritická, bez smyslu pro humor, vstávala zadkem napřed, její změny nálad se nedaly vydržet. Byla protivná i vrstevníkům, vlastně nemá dodnes žádné kamarádky. A své bratry vždycky jenom peskovala. Jediné, co nás vždy pojilo, byl smysl pro pořádek. Je pravda, že u Mirky v pokojíčku jsem nikdy nemusela uklízet, všechno oblečení i hračky dávala na své místo, až jsem se bála na cokoli sáhnout,“ směje se Milada. „Tohle jsem na ní obdivovala, jediné, v čem dokázala kluky překonat.“

Čtěte také

Láska roste z přátelství, důvěry a bezpečí. A to je nejlepší definice pomalého randění

Čtěte také

Simona (50): Kamaráda uhnala psychopatka. Nepleťte se do toho, radí psycholožka

Úklid, to je velké téma

Když se kluci osamostatnili, rodina se přestěhovala do nového bytu. Všichni zářili radostí, dokonce i jinak neustále naštvaná Mirka. Těšila se na to, jak bude nový byt krásně naklizený. „Nepřišlo mi to nijak zvláštní, je to holka a ta uklizenou domácnost udržovat musí. Sama jsem taková, náš byt je pro spoustu lidí sterilní a až moc naleštěný. Ale nedávno jsem si uvědomila, že Mirka je pořádná až moc. Často mi vynadá, že když utřu kuchyňskou desku, jsou na ní šmouhy. Když vyndám příbory z myčky, urputně kousek po kousku znovu leští. Doma má v ruce neustále vysavač, je s ním srostlá. Vlastně když je doma, pořád něco leští a přerovnává,“ vypráví Milada.

Čtěte také

Alena Němečková

Čtěte také

Bordel nemá s inteligencí nic společného. Ani inteligent neovládne chaos

Doma pro mě není doma

„Musím přiznat, že je hezké se vrátit z dovolené do naklizeného bytu, to jsem s kluky nikdy nezažívala. Ale aby mi vlastní dcera po vynošení všech tašek nahoru začala pomalu nadávat, jak měla parádně uklizeno a my jí to tu zase zabordelíme, to už je podle mě moc. Mám strach, aby se tato její úchylka ještě neprohlubovala. Už teď si kvůli tomu nezve domů žádné kamarády, aby jí neudělali v pokoji nepořádek. To platí i o rodinných sešlostech, snaží se, aby se vše odehrávalo mimo náš byt v okolních restauracích. Prý se nejvíce těší, až se od nás odstěhuje a bude si žít v perfektně naklizeném bytě. Aby v tom bytě nakonec nezůstala sama, bez přátel, bez rodiny a bez partnera,“ bojí se o dceru Milada.

Čtěte také

Karol Duchoň měl božský hlas, který obdivoval i Karel Gott

Čtěte také

Karol Duchoň: Hlas jako zvon, nikdo neměl podobný. Obdivoval ho i Karel Gott

Pohled odborníka: Mgr. Juliana Zmrhalová, online psychologická poradna Mojra.cz

Rodina, kterou popisujete, vám přináší radosti i starosti. Je pochopitelné, že o dceru máte strach, když to, co by mohlo být užitečné, přináší více škody než užitku a je to nepříjemné i pro její nejbližší okolí. Myslím, že dcera Mirka má celkově docela komplikovanou povahu – nadměrná kritika vůči ostatním, vážnost, nedostatek humoru a pravděpodobně i celková neschopnost se trošku uvolnit. Na druhé straně má zřejmě nadměrně vyvinutý smysl pro povinnost. 

Vaše dcera má problém, který by měla řešit. Může se jednat o symptomy obsedantně-kompulzivní poruchy. Jedná se o nutkavou poruchu, kdy nahromaděné napětí osoba ventiluje v různých úkonech a rituálech, u vaší dcery je to úklid a nadměrná čistota. V každém případě bych jí doporučila vyhledat odborníka, klinického psychologa anebo psychiatra, který diagnózu potvrdí a navrhne případnou léčbu. Základem léčby OCD je psychoterapie, konkrétně kognitivně-behaviorální psychoterapie. Její podstatou je postupnými krůčky se zbavovat svého nutkání, v případě dcery nadměrné péči o čistotu a úklid, a toto nutkání nahradit něčím adaptivnějším. Velmi důležité je, aby v této terapii získala náhled, jak její chování působí na její okolí. Tím pádem bude pak moci lépe rozvíjet vztahy. 

Velmi podstatné je ovšem to, že vy byste při tom všem, co řešíte a prožíváte s dcerou, měla myslet na sebe. Dcera je dospělá, vy jí můžete dát doporučení, v případě potřeby poradit a samozřejmě ji podporovat v léčbě jako rodič, ale za své další kroky je zodpovědná jen ona sama. V žádném případě si nesmíte vyčítat nebo jen okrajově přemýšlet o tom, že byste mohla být za její problém zodpovědná. Nejste! Držím vám i vaší dceři palce, ať vše zvládnete.

Kontakt: www.mojra.cz