Pokud byste si nedali ani plnotučné mléko do kafe, ale kousku hermelínu se nebojíte, pak nemáte v otázce mléčných výrobků tak úplně jasno. Protože byste se měli podívat na jejich složení zblízka a pak by vám došlo, že ani plnotučné mléko není zase taková hrozba, zatímco i nízkotučný sýr v sobě má poměrně dost energie.

Deset deka běžného eidamu s 45 % tuku v sušině má 1460 kJ a skrývá se v něm 26 gramů tuku, ve dvacetiprocentním už je ho jen 10 gramů a energie vám dodá 900 kJ. Ani tak byste ho sice neměli jíst na kila, ale rozdíl je to znatelný. Pro srovnání, obávaný smetanový jogurt bude mít kolem 8 gramů tuku v kelímku. Ještě horší než tvrdé sýry jsou některé přírodní a zrající: niva s 1550 kJ na 10 deka, pětačtyřicetiprocentní hermelín s 1450 kJ nebo třeba brie reverend 60% s 1490 kJ.

Sýr chrání srdce? Zdá se, že ano

Na druhou stranu, pohled odborníků na sýry už není tak přísný jako dříve - nové studie totiž ukazují, že samy o sobě většinou nemají negativní vliv na krevní tlak ani nezvyšují hladinu cukru v krvi. Dokonce se zdá, že mohou přispět k nižšímu riziku úmrtí na nemoci srdce a cév. „Sýry obecně jsou zdrojem vápníku, mléčný tuk je poměrně specifický, dříve se řešil jen z pohledu zvyšování hladiny cholesterolu v krvi, dnes se více zdůrazňuje pozitivní vliv mléčného tuku, který na rozdíl od rostlinných pomáhá vápník ze sýra ukládat do kostí,“ potvrdil odborník na výživu Pavel Suchánek ze společnosti Fitbee. Vápník je přitom minerál, kterého se mnoha lidem nedostává, a proto jim hrozí osteoporóza. Typicky ohroženou skupinou jsou ženy středního věku.

I tak má samozřejmě smysl sledovat, kolik který sýr skrývá energie. K tomu stačí v zásadě sledovat údaj o hodnotě tuku, který se uvádí v procentech. Přesněji řečeno, jde sice o obsah tuku v sušině, ale to není v této chvíli tak zásadní. Sýr camembert obsahující 60 % tuku v sušině sice není tvořen tukem ze 60 procent, ale i tak jde o velkou nálož – je-li v něm sušiny 54 %, je v něm celkem 32,4 gramu tuku.

Zatímco u měkkých sýrů bude většinou obsah sušiny podobný, mezi nimi a sýry tvrdými může být velký rozdíl: například v parmazánu je sušiny mnohem více, a tak ačkoli tuku je v něm jen 25 procent, energetickou hodnotou se dá srovnat právě se zmíněným camembertem – má totiž 1560 kilojoulů v deseti dekách. Dávejte si proto pozor, kolik a jakého sýra si sypete na těstoviny.
Tavené sýry jsou sice na první pohled méně energeticky vydatné, ale je v nich mnohem méně vápníku a obsahují navíc tavicí soli, které jeho využití v organismu zhoršují. Pokud už si tavený sýr chcete dopřát, sáhněte jen po těch, které mají 700 kJ na 10 deka a méně.

Mléčné výrobky svědčí imunitě

Lidem, kteří se pustí do příliš přísné diety, hrozí, že sice zhubnou, ale bude jim ve výživě ledacos chybět. Třeba bílkoviny nebo různé vitaminy a minerály. Mnohé z toho najdete právě v mléčných výrobcích, řada z nich přitom patří mezi vyloženě dietní. Ze zakysaných mléčných výrobků navíc tělo získává probiotika, a tedy látky, které svědčí střevní flóře, čímž posilují jednu ze základních součástí lidského imunitního systému.

Právě takové produkty - jogurty či zakysaná mléka - se proto při hubnutí dají doporučit nejvíce. Hlídejte si ovšem velikost balení, zakysané mléko v půllitrovém balení má kolem 1 500 kJ a vydá za jeden celý oběd. Na svačinu si ho proto nalejte jen část a zbytkem podělte kolegy. Zaměřte se i na obsah tuku, ideálem je jogurt se třemi a méně procenty tuku, ale o nulu zase nejde. Spíše přemýšlejte o tom, co k mléčným výrobkům jíte - jogurt k snídani ano, ale pokud s müsli, odvažte si obilovin nejvýše třicet gramů.

Mnoho lidí si stěžuje na to, že ty „správné“ mléčné výrobky jsou mdlé. Jde spíš o zhýčkanost chuťových buněk, které si kvůli přemíře jídla i používaného koření už jednoduchým chutím odvykly. Učte se jíst mléčné výrobky třeba tak, že si do bílého jogurtu nebo nízkotučného tvarohu zamícháte pár nakrájených kousků čerstvého ovoce.

ZDROJ: www.vimcojim.cz