Plicní hypertenzi neboli zvýšený krevní tlak v plicích signalizuje dušnost při fyzické námaze nebo únava, případně bolest na hrudi, ale také otoky kotníků a nohou nebo již zmínění modré zbarvení rtů a kůže. 

Největší záludnost choroby podle lékařů spočívá právě v tom, že má podobné příznaky jako řada jiných onemocnění – dušností se podobá například i covidu. Důsledky plicní hypertenze jsou přitom velmi vážné. „Dochází při ní ke zvýšené námaze pravé komory srdeční, která se postupně zvětšuje. To může v čase vést k jeho selhání. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami,“ říká doc. MUDr. Pavel Jansa, kardiolog z II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze. 

Čtěte také

Jak se starat o pokožku pod respirátorem

Čtěte také

Doba respirátorová: Jak pečovat o pokožku pod maskou, když je vedro a potíte se


Pozdní diagnostika

Diagnóza plicní hypertenze se podle výzkumů týká až jednoho procenta světové populace, v Česku tato nevyléčitelná choroba trápí desítky tisíc lidí, ale řada z nich o své diagnóze vůbec neví nebo se ji dozví pozdě. Včasná diagnóza a léčba přitom podle lékařů může zabránit vážným zdravotním následkům nebo i smrti. 


“Kvůli relativní vzácnosti onemocnění tato možnost často lékaře napadá až jako poslední a pacienty léčí například na astma. Lidé se tak ke správné diagnóze propracují mnohdy pozdě, když je choroba v pokročilém stadiu. Léčba je pak mnohem složitější,” vysvětluje docent Jansa. Pokud však dušnost nelze zdůvodnit jiným onemocněním, měl by pacient absolvovat ultrazvuk srdce a následně navštívit specialisty.

Čtěte také

Počátky Parkinsonovi nemoci mohou být netypické

Čtěte také

Potíže s čichem, nespavost. Jak poznat Parkinsonovu nemoc?


Plicní hypertenze má řadu příčin, nejčastěji ji lékaři diagnostikují jako komplikaci jiného onemocnění plic a srdce. Za jejím vznikem mohou stát i autoimunitní onemocnění nebo plicní embolie. „Známe několik druhů plicní hypertenze, v posledních letech se náš zájem soustředí zejména na plicní arteriální hypertenzi a na chronickou tromboembolickou plicní hypertenzi vznikající po plicní embolii, především díky významným pokrokům v léčbě. Díky nim jsme dokázali výrazně snížit úmrtnost na plicní hypertenzi,“ říká doc. Jansa. 


Včasná léčba

Tromboembolická hypertenze se léčí chirurgicky nebo angioplastikou (zavedením katetru do cévy) a farmakoterapií čili léky. Ročně se v Česku provede kolem 30 operací a kolem 80–100 angioplastik pro tromboembolickou plicní hypertenzi.

Čtěte také

Přetrvávající bolest hlavy je jedním z příznaků postkovidového syndromu

Čtěte také

Postcovidový syndrom: Lékárníci radí, jak se zbavit kašle, únavy a bolestí


„Včasné zahájení léčby dává pacientům šanci na delší a kvalitnější život. I proto je jakákoliv osvěta, která povede k časnějšímu rozpoznání nemocí, velmi důležitá. Plicní hypertenze si nevybírá a zasahuje lidi napříč celou populací, takže čím více lidí se o nemocí dozví, tím lépe,“ říká Milena Kaftanová ze Sdružení pacientů s plicní hypertenzí. 

V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra na léčbu plicní hypertenze – II. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika FN Olomouc.

 

Čtěte také

Řešte už první signály problémů s křečovými žílami

Čtěte také

Křečové žíly: Metličky ukazují, že něco není v pořádku. Neodkládejte léčbu