Někomu může vadit už jejich pouhá přítomnost, jiní se děsí jimi přenášených původců nemocí nebo alergenů, všem bez výjimky ale určitě není po chuti, že hmyzí návštěvníci dokážou zničit spoustu potravin a také textilií.
Proti různým druhům hmyzích škůdců, kteří by s námi rádi sdíleli domácnost, najdeme v drogerii chemické prostředky. Nejenže nepatří k nejlevnějším, jejich použití navíc nemusí být bezpečné především v případě, že máme malé děti nebo domácí mazlíčky. Většině nájezdů nezvaných návštěvníků se můžeme vyhnout preventivními opatřeními a především důkladným úklidem a dodržováním hygienických pravidel.
Proti létajícímu hmyzu pomohou sítě do oken, které se už dají běžně koupit a jejich instalace je snadná. Velice důležitá je hygiena v okolí odpadkového koše. Ten by měl mít pevně uzavíratelné víko a po vynesení odpadu bychom měli vždy vnitřní plastovou nádobu umýt a vystříkat ji dezinfekcí. V okolí koše udržujeme naprostou čistotu, jakékoliv drobečky nebo trocha rozlitých tekutin funguje na většinu hmyzu jako pozvánka k návštěvě. Úzkostlivou čistotu samozřejmě dodržujeme i v kuchyni a spíži.
Mol šatní
Malého motýlka s leskle stříbrnými křídly už asi v příbytku objevil každý. V oblibě má textilie z přírodních materiálů, nejlépe ještě se zbytky potu nebo šupinek kůže. Neškodí ovšem onen poletující motýlek, nýbrž jeho larva, která dokáže zničit nejen oblečení, ale třeba také koberce. Živí se totiž keratinem, který obsahují přírodní materiály, jako jsou vlna nebo bavlna. Vylíhne se z vajíček, která samička mola naklade na teplá a tmavá místa, a z textilních vláken si pak tvoří kuklu. Přitom může textilii nenávratně poškodit.
Mol šatní má rád svůj klid, proto bychom měli šatní skříně občas otevřít, vyvětrat, vysát a vymýt. Větráme zvláště v chladných měsících, jelikož molům vyhovuje teplo, zimu rádi nemají.
Veškeré oblečení ukládáme pouze čistě vyprané a suché. Občas je zkontrolujeme – pokud v něm objevíme moly, oblečení důkladně vyklepeme a vypereme. Čas od času přepereme i oblečení, které nenosíme tak často.
Mezi oblečení vložíme bavlněné pytlíčky s levandulí, rozmarýnem, hřebíčkem, bobkovým listem, skořicí, listím ořešáku, mýdlem nebo sušenou pomerančovou kůrou.
Mol potravinový
Pod tímto označením se ukrývá vícero druhů škůdců – například mol obilní, zavíječ moučný, paprikový, čokoládový a další. Bývá to béžový nebo šedobéžový motýlek, v potravinách po něm objevíme typické pavučinky nebo navrtané dírky. Obvykle si ho přineseme domů s nákupem, případně k nám přiletí od sousedů skrz stoupačky nebo větrací šachty. Zakoupené potraviny prohlédneme, ty sypké přesejeme přes síto a přesypeme do pevných uzavíratelných nádob. Ostatní pokud možno také skladujeme v uzavřených plastových nebo skleněných nádobách.
Spíž nebo skříňky s potravinami pravidelně kontrolujeme a alespoň jedenkrát za měsíc důkladně uklidíme. Napadené potraviny, ve kterých objevíme pavučinky, nebo dokonce červíky, ihned vyhodíme.
Potravinoví moli se velice rychle množí, proto nekupujeme velké zásoby potravin. Pokud chceme poletující moly lapit, rozmístíme do skříněk mističky s octem, pivem nebo vínem, ve kterých se utopí.
Mravenci
Také mravenců se u nás může usídlit několik druhů, které se liší svým vzhledem. Nejnebezpečnější jsou faraóni (mají hnědou až žlutou barvu a jsou menší než mravenec domácí či obecný – měří kolem 2 mm), protože přenášejí nejrůznější bakterie. I ostatní mravenci se ovšem mohou pustit do podlah, nábytku, zdiva či potravin. Mravenci mají výborný čich, proto je nalákají volně uložené potraviny nebo pár rozlitých kapek ovocné šťávy.
Mravenci se dovnitř často nastěhují netěsnými okny. Proto je řádně utěsníme a na parapetu pěstujeme mátu, bazalku nebo levanduli, jejichž vůně je odpuzuje. Tu samou službu prokáže pod oknem pěstovaný česnek nebo cibule.
Kvůli výbornému čichu špatně snášejí velice aromatické látky – do cesty jim proto nasypeme například jalovcové či bobkové listy, černý pepř, skořici, majoránku nebo hřebíček. Podobně účinný je i prášek do pečiva.
Pokud se mravenci začnou v okolí houfně objevovat, preventivně vytřeme celý příbytek octovou vodou, která jim nevoní.
Skuliny, kterými by mravenci mohli prolézt nebo už prolézají dovnitř, postříkáme vodou se saponátem.
Octomilky
Tyto malé mušky patří k nejotravnějšímu hmyzu, jelikož se ohromně rychle množí a nesnadno se hubí. Našemu zdraví neškodí, přenášejí ovšem plísně a urychlují tak zkázu ovoce. Usadit se ale mohou například i v ovocném koláči a o takový „nášup“ v podobě miniaturních vajíček určitě nikdo nestojí.
V kuchyni nenecháváme neumyté skleničky od vína, piva či šťávy, sklenice se sirupem nebo medem vždy řádně uzavřeme a svrchu omyjeme, aby na nich nezůstaly zbytky obsahu.
Pravidelně vynášíme odpadkový koš, který vždy pořádně vymyjeme. Jednou týdně vsypeme do odtoku u dřezu nebo umyvadla tři lžíce prací sody a zalijeme je šálkem octa. Necháme probublávat alespoň půl hodiny, nebo ještě lépe přes noc.
Octomilky můžeme nachytat do pasti vyrobené ze skleničky, do které nalijeme trochu džusu nebo vína. Přetáhneme přes ni potravinářskou fólii a do ní uděláme dírky. Octomilky vletí dovnitř, ale už se nedostanou ven. Pak sklenici protřepeme a obsah vylijeme.
Nejúčinnější zbraní se ovšem zdá být vysavač: na talířek položíme kousek ovoce, a když se na ně slétnou mušky, vyluxujeme je.
Rybenky
S rybami nemají vůbec nic společného, jen tvar těla a to, že je mají pokryté šupinami. Pokud jich máme doma jen pár, nijak neškodí, naopak – živí se mj. i škodlivými roztoči. Pokud se však přemnoží příliš, mohou poničit například tapety a knihy (chutná jim papír a některá lepidla) nebo i oblečení či koberce. Najdeme je všude tam, kde je hodně teplo a vlhko – především v koupelnách a na toaletách.
Podlahy po vytírání nenecháme vlhké, raději je ihned ještě vytřeme dosucha. Zvláštní pozornost přitom věnujeme koutům a okrajům.
Pokud objevíme praskliny a spáry v podlaze či podlahových lištách, vyplníme je tmelem nebo silikonem, aby do nich rybenky nemohly naklást vajíčka. Odchlíplé tapety znovu řádně přilepíme.
Rybenky se dovnitř často dostanou odtoky ve vanách a umyvadlech, ty proto na noc uzavřeme zátkou. Odtoky občas prolijeme vroucí vodou nebo použijeme prací sodu a ocet.
Past na rybenky vyrobíme z rozstrouhané brambory, kterou naklademe na papír a ten umístíme tam, kde se rybenky vyskytují. Ty se do brambory během noci zahrabou a my je můžeme vyhodit do popelnice.
ZDROJ: časopis Vlasta