Cévní mozková příhoda (CMP) v Česku ročně postihne přibližně 25 tisíc lidí. Asi 30 procent na nemoc umírá, dalších 30 procent končí s trvalými následky a doživotně potřebuje pomoc. Tato čísla by mohla pomoci snížit nová doporučení evropských a českých neurologů. Prodlužují dobu, kdy může pacient po mozkovém infarktu dostat tzv. trombolýzu – léčbu, která rozpouští krevní sraženiny, jež infarkt způsobují.


„U tohoto typu onemocnění se počítá každá minuta, čím dříve pacient dorazí, tím větší je šance, že odejde bez následků. Většina pacientů s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou – mrtvicí – může trombolýzu dostat maximálně do 4,5 hodin od prvních příznaků. Nová evropská a česká doporučení teď pro vybrané pacienty posouvají tuto dobu až na devět hodin, nicméně stále je to boj o každou minutu,“ vysvětluje doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP.

Nová doporučení vydává jak Evropská organizace pro cévní mozkové příhody (ESO), tak Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti. Docent Tomek připomíná, že mozkové příhody postihují stále častěji mladší ročníky, a neurologové se tak setkávají i s 30–40letými pacienty. „ZP MV ČR eviduje více než 600 klientů po cévní mozkové příhodě ve věku 30 až 40 let,“ potvrzuje Hana Kadečková. Známé jsou také případy mladých děvčat, která prodělala mozkovou mrtvici, jejíž příčinou byla kombinace kouření a užívání hormonální antikoncepce.


Následky mozkové mrtvice

Pokud se člověk nedostane s mozkovou příhodou do nemocnice včas, hrozí mu invalidita, například v podobě zhoršení pohybu, řeči, zraku, sluchu, paměti, v horším případě i smrt. „Naopak včasná léčba znamená, že člověk má větší šanci odejít z nemocnice „po svých“ nebo jen s mírným postižením. Obecně lze říci, že u vybraných pacientů je lepší nedělat nadbytečná doplňující vyšetření a nezdržovat provedení trombolytické léčby – čas je zásadní,“ připomíná neurolog.

Pokud dostane postižený pomoc do hodiny, má až 70procentní naději na úplné uzdravení. S každou další hodinou tato šance velmi rychle klesá a po pěti hodinách je už jen 20 procent. Systém péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou je přitom v České republice na velmi vysoké úrovni a patří k těm nejlepším v Evropě. Náležitou pozornost je pak nutné věnovat i životu po mrtvici a včas zahájit rehabilitaci, která pomůže pacientům k zotavení.


Jak nemoci předejít

Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtnosti ve světě. Ročně toto onemocnění celosvětově postihne více než 17 milionů lidí. Potíže vznikají v důsledku přerušení průtoku krve do mozku. Tím dojde k jeho nedokrvení a následnému poškození. Uvedený stav způsobuje v 85 procentech případů krevní sraženina, další příčinou je pak prasknutí jedné z mozkových cév, po němž dojde v mozku ke krvácení.


Příčin vzniku tohoto stavu je několik. Některé rizikové faktory, jako je věk či genetická zátěž, ovlivnit nelze. Možné je ale dbát na celkový zdravotní stav, protože podle dostupných informací ti, které mrtvice postihne, často trpí hypertenzí, vysokou hladinou cholesterolu v krvi, diabetem, obezitou nebo kouří.