Slavná mecenáška podlehla zdravotním komplikacím souvisejícím s vysokým věkem v úterý 3. května v brzkých ranních hodinách. Zemřela v klidu, ve spánku ve svém bytě na Kampě, kde v posledních letech trávila většinu času. Kvůli zlomenině kyčle, kterou si před časem přivodila, se na sklonku života obtížně pohybovala. Podle blízkého přítele, předsedy správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových, europoslance Jiřího Pospíšila, který s Medou mluvil jen pár hodin před její smrtí, se však její stav v poslední době rapidně zhoršoval i po psychické stránce. Údajně už příliš nekomunikovala ani nevnímala. Přesto měl pocit, že v očích a mimice stále projevovala radost.

Čtěte také

Jana Bernášková během pandemie prorazila i jako spisovatelka

Čtěte také

Jana Bernášková o dceři: Puberta je pro nás nejlepší období, jsme kámošky

Meda Mládková svůj život kompletně zasvětila umění. Nashromáždila přes 220 obrazů a kreseb Kupky, sochy Otto Gutfreunda a dalších více než 1000 děl českých a slovenských výtvarníků z let 1965 až 1985. Pod slupkou tvrdé a neústupné dámy, díky níž se pro mnohé stala symbolem úspěchu 20. století, se skrývala laskavá žena, která fungovala především pro blaho a zájem veřejnosti. Děti jí příroda nenadělila. Možná i proto před několika lety upravila fungování Musea Kampa tak, aby miliardové jmění po její smrti zdědila Nadace Jana a Medy Mládkových a umění se tak mohlo rozvíjet dál. Věřila totiž myšlence: Přežije-li kultura, přežije národ.

Meda Mládková (* 8. září 1919, Zákupy, roz. Marie Sokolová)

Po skončení druhé světové války, kterou strávila částečně v zahraničí, vystudovala ve Švýcarsku ekonomii. Po komunistickém puči se odmítla vrátit do Československa a zůstala v cizině. V Paříži, kde v padesátých letech žila, provozovala české nakladatelství Editions Sokolova a zároveň vystudovala dějiny umění. Ve francouzské metropoli se pak seznámila nejen s malířem českého původu Františkem Kupkou, jehož díla začala intenzivně sbírat, ale především se svým budoucím manželem Janem Mládkem, jedním ze zakladatelů Mezinárodního měnového fondu.

V roce 1960 se přestěhovala do Washingtonu, kde její dům plný umění navštěvovala řada významných osobností – Madeleine Albrightová, Jiří Voskovec, Ferdinand Peroutka a další. Při svých návštěvách v Americe pak u Mládkových pobýval například spisovatel Bohumil Hrabal nebo pozdější prezident Václav Havel. Ve Washingtonu se Meda věnovala mimo jiné komplexní rekonstrukci velkých vil, včetně vybavení interiéru nábytkem, dekoracemi a uměleckými díly.

Od roku 1967 pak Mládková jezdila do Československa a pravidelnou sběratelskou činností podporovala umělce, kteří nemohli svobodně vystavovat. Tato sbírka je základem dnešního Musea Kampa, které založila po svém návratu do Čech po sametové revoluci v roce 1989.

Zdroj: museumkampa.cz

Čtěte také

Nepodceňujte samovyšetření znamének

Čtěte také

Nechte si překontrolovat znaménka! Co na nich hlídat a kam zajít?