Odmítnout nahlas bez výčitek a bez pocitu trapnosti umí málokdo. Často někomu vyhovíme, i když je nám to proti srsti. Raději ustoupíme, než abychom ztratili přízeň svých nejbližších.

„Pomoc, podpora a přebírání úkolů za ostatní může dodávat energii,“ připouští Monika Radecki, autorka knihy Jak nejlépe říci NE. „Je však důležité, abyste se ujistili, že tuto energii máte. Nemůžete přebírat úkoly, když sami melete z posledního nebo když se kvůli samým přátelským službám nedostanete k plnění vlastních cílů a přání.“

Čtěte také

Naučte se ukončit hádku v dobrém

Čtěte také

Jak ukončit hádku? Podle jedné z psychologických teorií pomůže jediné slovo

Máte právo „nechtít“

Naučit se říkat ne může být sice obtížné, ale je v zájmu každého znát své hranice. Nemusíte se chovat arogantně a odmítat a priori pomoc ostatním, jen si uchovejte vlastní životní prostor.

„Umění říkat ne nemá nic společného s egoismem nebo byrokratickým ‚zamítá se‘,“ vysvětlují Tomáš Novák a Věra Capponi v knize Sám sobě psychologem.

„Člověk má plné právo například nechtít jet s přítelem na víkend na chalupu, nechtít jít na operu, nechtít teď a tady sníst pečenou husu. Stejné právo – ne-li povinnost – má odmítnout žádost nebo prosbu, když ví, že vyhovět nechce (třeba proto, že prosba je v rozporu s jeho morálními zásadami) nebo nemůže.“

Čtěte také

Čtěte také

Jak vyjít s jeho dítětem? Chce to trpělivost

I „NE“ může být zdvořilé

Jak tedy slušně odmítnout? Nejjednodušší je říct zkrátka NE. Pokud máte pocit, že to působí tak trochu nezdvořile a hrubě, stačí dodat krátkou větu typu: „Děkuji, vážím si tvé nabídky, ale musím bohužel říci ne.“

„Jasně konstatujeme své důvody, neomlouváme se, nechováme se nejistě,“ radí Novák a Capponi. „Nenapadáme žádajícího, že si dovoluje něco takového vůbec chtít. Můžeme dát najevo, že chápeme stanovisko druhé strany a uznáváme je, ale pro nás je nepřijatelné. Říkáme ‚ne‘, aniž z nás čiší, že máme pocit viny. Nesmíme vypadat jako vztekající se negativistické tříleté dítě.“

Rozhodně se vyhněte květnatým výmluvám. Vysvětlit své odmítnutí není chybou. Naopak, pokud se s někým dobře znáte, bylo by divné být příliš tajemná. Své zdůvodnění ale omezte na minimum.

„Chcete-li říkat ‚ne‘ asertivně, můžete si vybrat mezi prostou asertivitou, tj. stojíme si na svém bez jakéhokoli vysvětlování, nebo empatickou asertivitou. V té je možné dát najevo, že chápeme partnera, a sebeotevřít se natolik, že sdělíme své pravé důvody, proč to či ono nechceme… Důvody našeho ‚ne‘ můžeme, ale nemusíme vysvětlovat. Někdy lze ‚ne‘ vysvětlit (máte nyní jinou práci, která z těch nebo oněch důvodů nesnese odklad atp.). Jindy bychom se do vysvětlování zapletli natolik, že je lépe ani nezačínat,“ píše se v knize Sám sobě psychologem.

Čtěte také

Čtěte také

Jste závislá na mobilu nebo se naopak bojíte počítačů? Víme, jak si pomoci

„Nejlépe je odmítnout s empatickým pochopením, kdy vyjádříme účast a zájem (Chápu vás, ráda bych pomohla, ale…, Mrzí mě, že ti nemohu vyhovět.). Můžete nabídnout i jiné řešení (Můžeš se obrátit na…, Za pár dní budu k dispozici…). Důležité je nezapomínat, že nejde jen o volbu slov. Svou roli hraje i tón hlasu, rychlost řeči, při osobním setkání mimika, gesta,“ radí psycholožka a koučka Radana Kupfová.

Strach odmítnout se snad nejčastěji projevuje v práci. Málokdo se odváží protestovat, když dostane „naloženo“ víc, a to i když hrozí, že to nezvládne. Máte ale taky druhou možnost – odmítnout. „Co když se šéf rozčílí? Nebo mě dokonce vyhodí?“ děsíte se. Ano, i to se může stát. Otázkou je, zda vám vysilující pracovní podmínky stojí za to.

Čtěte také

Odpočívejte a relaxujte v přírodě

Čtěte také

Nejlepší a nejjednodušší tipy pro ženskou duši v menopauze. Tohle zkuste

Šest způsobů, jak říct „NE“

1. ODDALUJTE „Mám momentálně plné ruce práce, asi bych to časově nezvládla. Ale promyslím to a ozvu se.“ Neodmítáte přímo, ale daný moment nepovažujete za vhodný. Lidé snášejí „odložení na jindy“ mnohem lépe než absolutní zamítnutí.

2. NAVRHNĚTE ALTERNATIVU „Zní to skvěle, ale co jít na to jinak?“ Vlastně neodmítáte, ale přidáváte – dost možná něco lepšího! Od toho, do čeho se vám nechtělo, se tak lehce můžete přesunout k tomu, na co jste ochotná kývnout.

3. DELEGUJTE „Na tohle fakt nejsem ta nejlepší, proč nezkusíš spíš Moniku? Ta se v tom vyzná.“ Pokud osobně pomoct nemůžete či nechcete, zkuste nabídnout kvalitní náhradu. Není to možná fér, protože Monika třeba taky zrovna neví, kam dřív skočit, ale pozitivní přístup se cení.

4. PŘIPOMEŇTE VLASTNÍ ZKUŠENOST „Promiň, ale tím už jsem si jednou prošla a nedopadlo to dobře.“ Už jste si to jednou prožila a požadovaných výsledků jste nedosáhla – negativní osobní zkušenost je jasný argument.

5. ZAPOJTE INTUICI „Můžeš mít pravdu, ale intuice mi říká…“ Kdykoli použijete slova jako „intuice“ nebo „pocity“, je obtížné cokoli namítnout, je to subjektivní vnímání.

6. ŘEKNĚTE TO BEZ PŘÍKRAS „NE. Já prostě říkám ne. A tečka.“ Prostě řekněte „NE“ a trvejte si na tom.