Hodně párů hledá společný sen v bydlení. Shodnou se třeba na krásném domečku na kraji města, s labradorem a zahrádkou, kde jahody soutěží o prostor s levandulí. A pak dojde na otázku, kde na ten domeček vezmou, a vztah dojede na hypotéky, volbu barvy na fasádu nebo pozici vysněného bydlení vůči bydlišti prarodičů, kteří by měli hlídat vnoučata. Sny mají tu nebezpečnou vlastnost, že po srážce s realitou popraskají, ale i tu dobrou, že dokážou táhnout vztah dlouhá léta, dokonce i bez toho, že by se naplnily. Ono stačí bydlet v hezkém bytě v paneláku, dát si jahody s levandulí na balkon a jezdit na dovolenou do penzionu, který váš vysněný dům připomíná.

Čtěte také

Vše se točí kolem dětí a na partnerský vztah není čas

Čtěte také

Co je otcovská otupělost? Souvisí s přílišným opečováváním dětí matkami

Za jeden provaz

Partneři procházejí během společného života mnoha vnějšími i vnitřními změnami, na které musejí oba reagovat. Mění se zaměstnání, někdo onemocní, umírají členové rodiny i kamarádi, hledá se smysl a směřování společného života. Bez perspektivy a cíle může pár snadno rezignovat a začít hledat cestu ven ze vztahu. Pokud ale mají partneři společný sen, pak se mnohem lépe vzájemně podporují a motivují. I ve věcech, které se toho snu netýkají.

Pároví terapeuti přikládají společným snům různě velký význam podle toho, kterou psychologickou školu následují. Manželé John a Julie Gottman-Schwartzovi ve své praxi přišli s termínem „sdílená vize“ a označují ho dokonce za jeden ze sedmi pilířů „vztahového domu“. K této sdílené vizi vedou svoje klienty vědomě, protože ze zkušenosti vědí, že „když si dokážou představit spokojený a šťastný společný důchod, tak k němu taky s největší pravděpodobností dojdou.“

Čtěte také

Milujete je ale občas byste je zabila...

Čtěte také

Milovaní puberťáci: Jak s nimi zacházet a zachránit zdravý rozum taky sobě

Ve dvou se to lépe sní

Psychoterapeutka Hanne Seeman má ověřeno několika desítkami let své praxe, že pokud partneři ve druhé polovině života nemají společný sen, tak buď onemocní (a nemoc je „zaměstná“), nebo se rozejdou. Čím si to vysvětluje? V určitém bodě v životě nás všechny napadne, jestli si vlastně stihneme v životě splnit všechny sny. Většinou ne. Což může být docela bolestné probuzení a poznání. Nebo třeba přijdete na to, že žádné sny nemáte, a to je asi ještě horší. Když nepřijdete na cíl, který vám okamžitě přinese pocit radosti a příval energie, může na vás padnout beznaděj. Naštěstí máte partnera – co jeho sny?

Žádný cíl není malý nebo směšný, pokud no budete sdílet. Od ping-pongu přes cestování po psích výstavách po dobrovolnictví v nemocnicích. Důkazy pozitivního dopadu společných snů se dají dokázat i zpětně: profesor John Gottman zjistil u svých klientů, že spokojené a šťastné páry se bez výjimky s hrdostí ohlížejí za něčím, co společně dokázaly. Nabízí se výchova dětí, ale klidně i postavená chata nebo sbírka knih o umění. A vědomí, že společně něco dokázali, je pak směřuje k novým cílům a snům. Tohle už jsme zvládli, co teď dál? Co nás bude bavit, těšit a naplňovat?

Čtěte také

Když jsou malé, nejsou rozdíly v sympatiích tak veliké

Čtěte také

Přiznejte si, že máte oblíbené dítě. Budete pak ještě lepší rodič

Otestujte se 

Je dobré, když je společný sen představitelný a když si ho dokáží představit oba dva. Zkuste si sednout a každý zvlášť odpovědět na otázky:

  • Kde se vidíte za deset, dvacet nebo třicet let?
  • Co budete v té době spolu dělat?
  • Co by vás nejvíc bavilo? Buďte konkrétní.
  • Na co se můžete společně těšit hned teď, čím začnete?

A jestli zatím společný sen nemáte, nezoufejte, i jeho vymýšlení je krásný první krok.

Čtěte také

Známe se od školky...

Čtěte také

Máte nejlepší kamarádku od školky? Hýčkejte si takové přátelství