Nejčastější potíží v raném věku je takzvané nesestouplé varle, kdy není v šourku. „Operační stažení do šourku je třeba provést brzy, ideálně do 12–18 měsíců věku, u části pacientů pomocí laparoskopie. Zda je třeba přidat i hormonální léčbu a zlepšit tak vyzrávání zárodečných buněk, prozatím poslední dostupné studie nerozhodly. Urologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze proto nastartovala dlouhodobou studii zaměřenou právě na vývoj nesestouplých varlat od raného kojeneckého věku,“ vysvětluje dětský urolog doc. MUDr. Radim Kočvara, CSc., FEAPU.

Druhým významným obdobím pro budoucí reprodukci je dospívání. „Na jeho počátku se objevuje varikokéla, při které se vrací krev žilami zpět k varleti a jeho žíly v šourku se tak rozšiřují. I když postihuje až 15 procent chlapců, jen menší část z nich bude potřebovat operační léčbu za účelem zachování dobré plodnosti,“ říká docent Kočvara. 

Dalším onemocněním, které nejčastěji přináší období adolescence, je torze (tj. přetočení) varlete, čímž je akutně ohrožena jeho výživa, a tedy i funkce. „Takový stav vyžaduje okamžité operační řešení,“ upozorňuje lékař a připomíná, že samovyšetřování varlat by mělo být u mladistvých samozřejmostí, zejména pro včasné odhalení zhoubného nádoru, který se již v tomto věku, i když relativně vzácně, objevuje.

Čtěte také

Zprávy si dávkujte

Čtěte také

Jak přežít obavy z války se zdravou hlavou? A jak o válce mluvit s dětmi?

Neplodnost vzniklá v dospělosti 

Potíže s neplodností nemají počátek zdaleka jen v dětském věku, mnohé vzniknou až v dospělosti. „Může jít například o infekce močových cest, způsobených pohlavně přenositelným onemocněním. Až u 40 procent mužů z neplodného páru je tím zásadním důvodem již zmíněná varikokéla. Spontánní početí mužům ale často nedovolují také anatomické odchylky ve stavbě penisu nebo sexuální dysfunkce, ať už erektilní, nebo ejakulatorní,“ vysvětluje urolog a androlog Urologické kliniky 1. LF UK a VFN MUDr. Libor Zámečník, Ph.D., FEBU, FECSM. 

Část párů také trápí takzvaná sekundární neplodnost. Poprvé otěhotněly bez problémů, druhé dítě se ale počít nedaří. S takovým problémem se potýká až 1 z 5 českých párů a jejich počet stále roste. Na vině může být podle lékařů zhoršená kvalita vajíček nebo spermií i změna partnera.

Sekundární neplodností označují lékaři stav, kdy se ženě nedaří otěhotnět, i když v minulosti již jednou počala. „Příčiny mohou být různé. Z praxe víme, že většinou je problém v ovulaci ženy. Typicky se jedná o syndrom polycystických vaječníků. Pacientkám se v polovině menstruačního cyklu neuvolní vajíčko, a nemohou tudíž přirozeně otěhotnět. Problém se při prvním těhotenství nemusel projevit, protože nebyl natolik rozsáhlý a žena byla mladší. S přibývajícím věkem se ale potíže zhoršily,“ říká MUDr. Pavel Otevřel, vedoucí lékař reprodukční kliniky Reprofit. 

Čtěte také

Jen maso a zelenina? Ani to nemusí stačit

Čtěte také

Mysleli jste si, že stačí vynechat přílohy? Bohužel, tak snadné to není

Dalším důvodem můžou být také imunitní změny, které vyvolalo první těhotenství, nebo problémy se štítnou žlázou, kdy se v těle ženy nevytváří dostatek hormonů pro úspěšné početí dítěte. Plodnost negativně ovlivňuje také obezita a kila navíc, která žena získala při prvním těhotenství. Nadbytek tukové tkáně totiž způsobuje poruchy menstruačního cyklu a zhoršuje tvorbu vajíček. „Problém může být samozřejmě i na straně muže. Například když mezi těhotenstvími onemocněl příušnicemi a došlo k poškození jeho reprodukčních orgánů. Kvalitu spermií také mohl zhoršit svým životním stylem – začal kouřit nebo varlata opakovaně přehřívá při jízdě na kole,“ vysvětluje specialista na reprodukci MUDr. Štěpán Machač, Ph.D., z IVF Clinic.

Podle lékařů obecně platí, že páry, které touží po druhém dítěti, by měly navštívit reprodukční kliniku po roce neúspěšného snažení od chvíle, kdy žena přestala kojit.

Čtěte také

Veselá mysl doslova pomáhá zdraví

Čtěte také

Být šťastný je zdravé. Prospěje to srdci, imunitě, tlumí bolest a mírní stres