To, že stále více dětí včetně kojenců bojuje s nějakou potravinovou alergií, má v zásadě dvě vysvětlení. Jedním z nich je fakt, že se o této potíži ví a může se cíleně vyšetřit a diagnostikovat, tím druhým pak skutečnost, že těchto dětí přibývá i v absolutních číslech.

Na rozdíl například od obávané alergie na ořechy, které mohou vyvolat anafylaktický šok a ohrozit dotyčného na životě, většina potravinových alergií se tak dramaticky neprojevuje. Přesto je namístě je řešit, zabývat se jimi a upravit podle toho jídelníček, protože jinak hrozí, že dítě nebude prospívat. Nebo že se mu rozjede úporný atopický ekzém.

Jsou alergici menší?

Proto rodiče tak trvají na tom, aby dítě jedlo jen to, co smí. Dobrá zpráva je, že z většiny potravinových alergií se dá vyrůst, i když to někdy trvá dlouhé roky a je třeba počítat, že sklon k podobným reakcím tam bude vždycky. Stejně jako je vyšší pravděpodobnost, že dítě bude alergické i na něco jiného nebo že se během života objeví nové potravinové alergie. A naopak, je to právě ekzém, který může být projevem toho, že dítě má nějakou potravinovou alergii, což může lékař zjistit.

Nedávná australská studie ukázala, že děti s alergií na potraviny i ekzémem zároveň byly drobnější než jejich vrstevníci a dohnali to, když z alergie vyrostly. Pokud ne, byly i nadále menší a také třeba náchylnější k různým běžným infekcím – důvodem nižšího vzrůstu i váhy je pravděpodobně to, že nemohly jíst některá jídla, která by jim dodala potřebnou energii. Čím více alergií na potraviny, tím více dietních omezení a tím více musí rodiče nebo prarodiče hledat alternativy, které zaručí vyváženost a pestrost.

Na druhu stranu, pokud dítě alergie nemá, je namístě, aby se s potenciálními alergeny seznámilo v době, kdy ho matka ještě plně kojí. Podle imunologů je ideální, když se tak stane v takzvaném imunologickém oknu mezi čtvrtým a šestým měsícem věku. Ne dřív, ne později. Neznamená to nicméně, že byste mu měli v ten moment dát do ruky piškot, ale že může dostat například trošku obilné kaše.

I později se musí nové potraviny do stravy dětí zavádět postupně a s odstupem, aby se případně mohlo projevit, že je na některé jídlo dítě alergické. Mějte proto pochopení, když rodiče vašich vnoučat nechtějí, abyste jim dali ochutnat něco svého, ačkoli oni to ve věku svých dětí už dávno jedli a nic se jim nestalo.

Co vadí nejvíc?

Vůbec nejčastěji jsou nejmenší děti alergické na bílkovinu kravského mléka, následují vajíčka, vadit může i pšenice, sója, ořechy či kakao. Na bílkovinu kravského mléka, někdy se označuje také jako BKM, jsou alergická asi tři až čtyři procenta kojenců. Dobrá zpráva? U čtyř z pěti dětí, kterých se to týkalo, potíž do tří let věku ustupuje. Hlavní příčinou vzniku alergie na mléko je stav střevní sliznice a celého imunitního systému, který potřebuje ještě nějaký čas na to, aby si na tuhle bílkovinu zvykl. Nestačí, když dítě s tímto problémem nepije mléko, musí se dávat pozor i na další potraviny, kde se může objevit taky – jde třeba o různé sušenky, pečivo či cereálie. Podobně je třeba hlídat obsah vajíček či ořechů, pokud dítěti vadí.