Nervák je mužského rodu. To ovšem neznamená, že nerváci jsou jen muži. Existují i ženy nervačky. Přestože si každý pod slovem nervák představí spíše psychicky labilního cvoka, podle psychologů být nervákem není zase taková tragédie. Jsou to v podstatě hodní lidé, a když jsou „nervní“ jen trošku, nejde o žádnou patologii. Naopak. Vědci z Univeristy of Edinburgh a University of London sledovali asi půl milionů lidí ve věku 37–73 let žijících ve Velké Británii a zjistili, že neurotičnost je spojená překvapivě s některými velmi dobrými vlastnostmi – například inteligencí a kreativitou. A jejich nejnovější studie naznačuje, že být „tak trochu neurotický“ přináší ještě jeden nečekaný bonus. Může souviset s delším životem. To ovšem podle odborníků závisí na tom, jaký typ neurotika jste a jak zdravě se cítíte.

Termín „neurotik“ v lékařském slovníku nenajdete, existuje ale široké spektrum neurotických poruch. Například sociální neuróza, obsedantně-kompulzivní porucha či jiné. Různých příznaků se dá proto najít hodně a většina lidí má jen některé z potíží.

Čtěte také

Některé děti jsou přecitlivělé

Čtěte také

Rozvod očima dětí. Mrazivá zpověď dívenky v dopise soudci zvrátila střídavku

Takový bezva chlap…

Jedna moje známá má doma nerváka. Mnohdy si smutně posteskne: „Takový bezva chlap, jen žít se s ním někdy nedá. Ve frontě u pokladny brblá, neustále si stěžuje, když má jít na kontrolu k lékaři, už týden skoro nespí a vyšiluje, než by se třikrát nadechl a pak teprve dětem něco řekl, vyletí hned a neuroticky rozhazuje rukama. Jinak je dobrák od kosti, nepije, nekouří, nechodí za ženskýma. Jen ty nervy,“ říká. To, zda se s nervákem dá, či nedá žít, záleží podle psycholožky Magdaleny Dostálové hodně i na osobnostních rysech a temperamentu obou z páru. „Ve své praxi se setkávám s různými koktejly, budeme-li se držet toho, že alespoň jeden z páru je takříkajíc startovací. Oba termíny, nervák i cholerik, se používají v podstatě ve stejném smyslu. Svá specifika má spojení nerváka a kliďasa, cholerika a flegmatika, a pochopitelně zase něčím jiným je výjimečné soužití dvou nerváků, či dokonce nerváka a hysterky. Ač by se zdálo, že nejvýhodněji z tohoto srovnání vyjde soužití kliďase a nerváka, nemusí to vždycky vyjít. Klidný přístav totiž někdy může nerváka iritovat k stále důraznějšímu „nervačení“ ve snaze vykřesat z kliďase alespoň náznak rychlé reakce,“ vysvětluje odbornice. A jak se vlastně takoví nerváci projevují? Poznáte je snadno. Raketovou rychlostí se nechají vyvést z rovnováhy, nadávají nebo jsou nervní a ze všeho dělají vědu. Stačí drobnost a vyletí jak čertíci z krabičky. Anebo nevyletí, nicméně svým neurotickým přístupem k řešení situací totálně naruší příjemnou partnerskou atmosféru.

Čtěte také

Jana Kánská, dcera Milady Horákové

Čtěte také

Dcera Milady Horákové: Ukázala, jak silná dokáže žena být

Jak s nimi komunikovat

Psycholog Tomáš Novák, autor knihy Jak žít s nervákem, mimo jiné doporučuje, abychom se naučili říkat „nuž dobrá“. Tedy smířili se s tím, co není v našich silách změnit a místo opakovaných marných pokusů raději brali věci takové, jaké jsou. Jedině tak možná s partnerem vydržíte ještě dalších patnáct let. Psycholožka Magdalena Dostálová radí: „Pomůže odstoupit od emocí, které vyhrocenou komunikaci provázejí. To se sice lehko řekne, avšak praxe je leckdy poměrně náročná. Když se ale proměníme v detektivy a zapátráme, co tím chtěl básník říct, a jdeme po jádru sdělení, máme šanci na úspěšnou komunikaci. Když si nevíme rady, je dobré popsat, co vidíme a jak se my sami u toho cítíme. Třeba můžeme říct něco takového: Slyším, že zvyšuješ hlas, působí to na mě, jako kdybys byl naštvaný. Mám z tebe trošku strach, když takhle křičíš. Případně se jednoduše zeptat: Jak ti mohu pomoci?“ Tomáš Novák ve své knize doporučuje, abychom se v ten moment zamysleli nad partnerem a vytvořili si záchrannou brzdu proti eventuálním pocitům pohrdání. „Najděte u něj alespoň jednu výraznou kladnou vlastnost. Nemusí to být bezpodmínečně něco, co se jednoznačně projeví v partnerském vztahu. Musí to být ale něco, pro co si můžete svého protějšku vážit. Budete-li mít v budoucnu pocit, že situace spěje k tomu, že brzy začnete protějškem pohrdat, řekněte si v duchu stop a opakujte si název oné dobré vlastnosti či charakteristiky.“

Čtěte také

Tomáš a David Svoboda

Čtěte také

Bratři Svobodovi radí, jak začít s běháním. Vydržte, i když to bolí

Nenechte se vyprovokovat

Moji rodiče jsou spolu šedesát let. V dobrém i ve zlém. A i když je táta nervák k pohledání, maminka se naučila tuhle jeho vlastnost akceptovat. Mnohokrát mi říkala: „Když jsem nevěděla, jestli se mám smát, nebo plakat a křičet, volila jsem smích.“ A vždy to pomohlo. Podle psychologů příčiny mnoha partnerských sporů mívají přinejmenším příměs komična, tak to máme hledat. Jak říká Tomáš Novák, pomůže to rozhodně víc, než když se zaměříte na tragické aspekty téhož. A jak to udělat, aby neujely nervy ani vám, když se nervák začne projevovat? „Na vyprovokování jsou potřeba dva. Snažte se tedy nesklouznout na úroveň nerváka a pokuste se komunikaci udržet na dospělé úrovni. Jsou-li vám kupříkladu blízké zásady asertivity, nezdráhejte se ji v komunikaci s nervákem použít. Nedostanete se tak do nejistých vod, kterými zmítají emoce, ale udržíte téma hovoru v pro vás srozumitelných mezích,“ radí psycholožka Dostálová. Udržet ovšem dialog na dospělé úrovni je někdy skutečně velký oříšek. A co radí moje maminka po šedesáti letech manželství? „Neodsuzujte, nekritizujte, snažte se negativní emoce uzemnit. Zhluboka dýchejte a jděte se třeba projít nebo dělejte něco rukama. Vždycky to zabralo. A vidíš, oslavili jsme diamantovou svatbu!“ Nefunguje nic z toho? Pak je možná načase akceptovat doporučení rodinné terapeutky Laury Schlessinger: „Dokud žijeme, máme na vybranou.“ 

Čtěte také

Střevní mikrobiom

Čtěte také

Trápí vás chutě, deprese, obezita či kožní problémy? Zaměřte se na mikrobiom

Co nervák potřebuje

Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka, Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, Praha, www.csspraha.cz

Pomůže úprava denního režimu, určitá pravidelnost v činnostech, dostatek času na odpočinek. Impulzivní, neklidný a emočně labilní člověk také může být přepracovaný či spět mílovými kroky k syndromu vyhoření. Určitě bych tedy zbystřila, když by se „nervačení“ prudce zhoršovalo či náhle začalo objevovat u dříve poměrně klidného člověka. Nerváci, kteří jsou tímhle zatížením „obdařeni“ odjakživa dobře reagují na věcný přístup zaměřený na řešení, na cíl. I jim však budou dělat dobře zásady psychohygieny včetně vyváženého rozložení zátěže a času pro relax. Nerváky také leckdy mění téměř v beránky možnost pravidelného pohybu, fyzické aktivity, která je může naplňovat radostí.

ZDROJ: časopis Vlasta, https://qz.com/1036263/the-life-extending-power-of-being-neurotic/ www.csspraha.cz

Čtěte také

Waldemar Matuška a Olga Blechová

Čtěte také

Retro z Vlasty. Waldemar Matuška: Nejvděčnější jsou zlomyslnosti na jevišti