Nevěrní jsou ortodoxní katolíci. Nevěrní jsou lidé, jimž za smilstvo hrozí ukamenování. Nevěrní jsou krásní i škaredí, sexuálně spokojení i nespokojení, mladí i staří, muži i ženy. Lidé i zvířata. Domněle monogamní labutě i oddané holubičky. Zdá se – pomineme-li pár opravdu monogamních výjimek – viz pralesnička klamavá (jaký paradox), severský bobr či dva druhy malých afrických antilop, že nikdo z nás není na absolutní věrnost stavěný. Nevěru máme v genech. Ale záleží na tom, jak si s touto pochybnou dispozicí poradíme. Hana Adamíková, lektorka předních mezinárodních firem, spisovatelka a koučka říká: „Nevěrní se nerodíme. Rodíme se s přirozeností a s různými potřebami. Pak se snažíme naškatulkovat do forem, které nám určují rodiče, společnost, škola, a snažíme se jim přizpůsobit, aniž bychom naslouchali potřebám. Nechci říci, že máme střídat partnery a nezajímat se o city jiných, ale více se zajímat o vlastní potřeby. Protože když se o ně zajímat nebudeme, bude nás to stále intuitivně táhnout někam jinam, a my si s tím nebudeme umět poradit.“

Čtěte také

Oldřich Nový a zřejmě jeho nejslavnější role Kristián.

Čtěte také

Tohle jsou největší filmoví svůdníci. Nový a Beneš by s dnešními idoly obstáli

Seznamky pro zadané

Nevěra není jen zapeklitou záležitostí partnerských vztahů, ale také vděčným předmětem vědeckého zkoumání. Někdy v 90. letech byl v Psychological Science uveřejněn výzkum, dodnes četně citovaný v odborných kruzích. Americký evoluční vědec a psycholog David Buss se svými kolegy poskytl důkazy o existenci podstatných rozdílů mezi pohlavími v reakcích na nevěru. Autoři studie předložili mužům a ženám dva druhy hypotetických příkladů nevěry. Jeden, zaměřený vysloveně na nevěru sexuální, kdy partner podváděl fyzickým způsobem, druhý, orientovaný na nevěru citovou, při níž se partner zamiloval, aniž by docházelo k intimním stykům. Výsledek? Výrazně větší množství mužů zvolilo sexuální scénář coby mnohem více znepokojující, zatímco výrazně vyšší počet žen (83 % ve srovnání se 17 % mužů) uvedl, že rozhodně o dost více znepokojivý je scénář emotivní.

Čtěte také

Stalking

Čtěte také

Stalking: Nejčastěji stalkují expartneři muži! Kdy volat policii

Kdyby tenkrát všichni zúčastnění tušili, jak kartami v budoucnosti ještě zamíchá internet a sociální sítě, které nevěrníky přesunou z temných konců ulic a odlehlých částí parků do obýváků, ba dokonce společných ložnic, sdílených s oficiálními partnery, nezřídka za jejich přítomnosti... Moderní mravní podvodníci dnes nemusí vyhledávat „bezpečná“ místa pro flirt s ilegální známostí. Se sociálními sítěmi jako Facebook, Snapchat, TikTok, Instagram, webovými kamerami a dalšími vymoženostmi současnosti mohou pokračovat v pochybné zábavě z pohodlí svého gauče, osvětleného obrazovkou počítače nebo smartphonu. A možnosti stále nekončí. Ashley Madison Agency je kanadská on-line seznamovací služba pro lidi, kteří jsou ženatí nebo ve vztahu. Takových zprostředkovatelů je více. Jenže jen tahle jediná měla v roce 2019 celosvětově 60 milionů registrovaných členů! Bez zajímavosti není ani skutečnost, že polovinu z nich tvoří ženy. A kde jsou počty zadaných lidí na seznamovacích webech jako Bumble, Tinder či Match? To je jen další z nových obrázků současné nevěry. Není divu, že už před sedmi lety byl například během rozvodových řízení ve Velké Británii ve třetině případů zmiňován fenomén internetu a sociálních sítí. Od té doby se k lepšímu nezměnilo nic, ba naopak.

Čtěte také

Letuška

Čtěte také

6 profesí s největšími sklony k nevěře. Nejsou to jen zdravotníci a letušky

Potlačované jde na povrch

Virtuální nevěra se stala i předmětem desetiletého bádání docentky z texaské univerzity Jaclyn Cravens Pickensové. Potvrzuje, že sociální média podporují partnerské podvádění nabízením falešného pohledu na životy lidí. Jenže například také velmi snadno opět zažehávají staré plameny. „S bývalým partnerem budete pravděpodobně sdílet přátele, společná města, školy nebo zaměstnavatele. Vyplavou vzpomínky. Začne to jako nevinný rozhovor: ,Jak jde život? Co jsi dělal posledních dvacet let?‘ Spustí se lavina vět. Přes počítačově zprostředkovanou komunikaci snáze dospějete k poznámkám typu: ,Manželství je někdy těžké,‘ nebo: ,Já taky nejsem úplně šťastná,‘ apod. Než se nadějeme, stojíme na kluzkém svahu, v intimním emocionálním spojení s osobou na druhém konci klávesnice,“ popisuje praxi Pickensová.

Čtěte také

Ponožky

Čtěte také

Když řádí naschvály: Trapas není nikdy jen jeden a ponožky mizí schválně!

Ať již k nevěře dospějeme jakkoliv, sama o sobě žádnou novinkou není. Dočítáme se o ní už ve Starém zákoně. Za hrdiny cizích ložnic byli považováni velikáni umění i politiky, nejrůznější slavné osobnosti historie. Roku 1929 došel známý americký sociální antropolog Bronisław Kasper Malinowski k tomuto závěru: „Mimomanželské vztahy nejsou popřením manželství, ale většinou jen jeho normálním doplněním.“ A jen o tři roky později napsal takřka věštecky S. K. Neumann ve svých Dějinách ženy: „Manželství se stává v naší společnosti vězením, jehož okna jsou zamřížovaná a závory zastrčeny, z něhož však lidé všeobecně utíkají i za tichého souhlasu těch, kdož pohoršeně kroutí očima. Právě dnes, kdy milostná potřeba lidí je tak složitá a jejich erotická povaha náramně citlivá, musí konvenční manželství pravidelně, ať dříve či později, vésti k oboustranné nevěře.“

Čtěte také

svátek sv. Valentýna

Čtěte také

Kvíz: Svátek sv. Valentýna. Otestujte se, jak dobře znáte svátek zamilovaných

Zdá se však, že dnes je vše tak nějak jednodušší

Ve světě například čile prosperuje původně německá společnost Perfect Alibi, na niž nedají dopustit nevěrníci ze všech možných koutů světa. Alibi poskytne vskutku dokonalé. Většinou jde o falešné pozvánky na služební cesty, semináře, kongresy, úřední dopisy opatřené všemi náležitostmi. V případě zvlášť dobrých klientů jsou zaměstnanci agentury ochotni cestovat napříč mnoha zeměmi, aby byli schopni poskytnout osobní alibi například v případě, že za manželem na „seminář“ přijede manželka.

I bez podobných vymožeností se však společnost k nejrůznějším pochybným fenoménům dnes občas staví až příliš vstřícně. Vezměme si jen i v tuzemsku v poslední době médií mocně propíranou „polyamorii“. Se zjevným pochopením uvádíme příklady těch, co mají se svými partnery „volný“ vztah, pročež každý chodí ještě s několika jinými „přáteli“ a doma navíc sdílejí ložnici s dvěma dalšími sympatickými lidmi. Je to přece docela normální… Postupně si tím jakoby všichni přivykáme na to, že věrný svazek je v podstatě přežitek.

Čtěte také

Muž a žena v posteli

Čtěte také

Oddělené ložnice frčí. Dát sbohem partnerovi a mít na spánek klid není na škodu

Naše přední odbornice na partnerské vztahy PhDr. Jitka Douchová například pro Květy před časem řekla: „Pohybuji se v reálném životě a nemůžu říkat, že nevěra je ze 100 % něco odporného a nemožného. Ano. Některé typy nevěr jsou ve svém důsledku i konstruktivní. Nikdo není imunní vůči tomu zamilovat se jinde a cítit touhu. Leckdy se to ale stává v manželstvích, která procházejí dlouhodobou krizí, kde se jeden z manželů cítí osamělý, frustrovaný ve svých očekáváních, schází sexuální život (úplně, nebo je minimalizovaný a mechanicky převedený na ,nutnost‘ plnění manželské povinnosti). Odhalená nevěra může být v některých případech velmi užitečná v tom, že si oba partneři – po prvním šoku a zvládnutí bolesti, pocitů zrady a ponížení sdělí o sobě spoustu věcí, které nechali plynout jakoby bez povšimnutí. Bilancují to, co jim scházelo, proč k tomu došlo. Ale když se tato bilance pozitivně zúročí, může to být pro ně dva v budoucnu velmi užitečné. Není možné paušálně odsoudit nevěru vždy. Je velmi důležité individuálně rozlišovat…“

Čtěte také

Dítě

Čtěte také

Traumata se dají uzdravit. Jak vlastním rozhodnutím nepoškodit své dítě

Podle Hany Adamíkové nevěry přibývá. „Dřív byly mnohem silnější morální struktury. Před sto lety jsme daleko víc věřili v Boha. Žili Desaterem. Ale není to o tom, že by tehdy lidé nic necítili. Byly tu potlačené ženské emoce, které se ventilovaly na dcerách, nenaplnění, na druhé straně přehnaná mužská autorita… Když jsme se dneska uvolnili, jsme svobodní, začínáme prožívat všechny ty po staletí generacemi potlačené věci.“

Blíží se doba více sexuálních partnerů

Doba se mění. O nevěře jsem mluvila se ženami, muži, odborníky. Většina z nich zdůrazňovala, že nejdůležitější je pečovat o vztah. Nenechat vytratit náboj. Používat různé pomůcky, rozdmýchávající uhasínající vášeň. Nepodlehnout nepochybnosti svazku. Jenže to je těžké. Žijeme v době, kdy mnozí chtějí mít co nejvíce a co nejlepších zážitků. Slavná belgická psychoterapeutka Esther Perelová, autorka mnoha knih, podcastů i workshopů na téma nevěry, říká hezkou věc: „Dnes k rozpadům vztahů nedochází proto, že bychom v nich byli nešťastní, ale proto, že bychom mohli být ještě šťastnější. Alespoň máme ten pocit.“

Čtěte také

Nuda

Čtěte také

Nuďte se víc! Je to zdravé. Nuda je brzda pro mozek

Americká spisovatelka a filozofka Pamela Druckermannová zase ve svém globálním výzkumu došla k resumé, že tak, jako ve všem, i v případě nevěry dnes hrají velkou roli peníze. Muži v bohatých zemích jsou například věrnější než jejich protějšky v zemích chudých. Ne snad proto, že by byli o tolik uvědomělejší – jednoduše proto, že prozrazená nevěra může vést ke ztrátě manželství, majetku, tím pádem postavení a sebeúcty. Mezi ženami je to však přesně naopak. Ty z chudých zemí podvádějí jen zřídkakdy. Mají mnohem menší finanční a sociální vliv než jejich manželé, prozrazením nevěry a rozvodem by přišly o všechno. Zatímco ty bohaté jsou soběstačné vždy – ať už se nevěra provalí, nebo ne. A dr. Eric Anderson, multidisciplinární vědec a profesor univerzity ve Winchesteru, pro změnu tvrdí: „Společnost si dobře začíná uvědomovat, že monogamie je nereálná. Ještě v 50. letech jsme za prohřešek proti ní považovali masturbaci. O něco později už jen masturbaci, při níž muž myslel na jinou ženu. Nevěrou býval polibek. Dnes bez problémů tolerujeme, když se zajde mnohem dál než k polibku. Doba, kdy budeme běžně mívat více sexuálních partnerů, je velmi blízko…“

Čtěte také

Nevěra

Čtěte také

Nevěra: odpustit, či neodpustit. U některých vztahů ji vykoupí drahé dárky

ZDROJ, časopis Květy, https://www.hanaadamikova.cz/post/2019/02/05/kdy%C5%BE-v%C3%A1%C5%A1e%C5%88-ve-vztahu-vyhas%C3%ADn%C3%A1m, https://www.psychologytoday.com/us/blog/darwins-subterranean-world/201812/what-exactly-is-infidelity, https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0265407517743085, https://www.theguardian.com/lifeandstyle/2017/oct/28/esther-perel-the-relationship-guru-who-thinks-infidelity-isnt-all-badhttps://www.theguardian.com/lifeandstyle/2007/jul/08/familyandrelationships3https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0265407510373908