„Je to vyprávění o obyčejné holce z Moravy, která přes půlku světa uteče za svým snem. Někdy je to pohádka, někdy noční můra, protože v Americe zažije věci, o kterých si myslela, že neexistují. Stejně jako já. Ale protože jsem v knize chtěla mít i jiné příběhy, zážitky a pohled na svět, tak jsem se inspirovala u svých kamarádek a lidí, které jsem na své cestě potkala. A právě tak vznikla Anna. Kdybych psala jen o sobě, byla bych určitým způsobem svázaná. Takhle jsem se mohla rozmáchnout. V psaní si člověk může dovolit cokoliv“, říká.

Odjezd do Ameriky byl podle ní intuitivní rozhodnutí. „Sice jsem v divadle hrála krásné role a k tomu točila televizní seriály, ale pak jsem se dostala do momentu, kdy mi to přestalo stačit. Nechápejte mě špatně – za všechny pracovní příležitosti doma jsem byla vděčná, ale cítila jsem, že se potřebuju někam posunout, roztáhnout křídla. Můj tehdejší přítel, herec z Německa, mě v tom podporoval. Původně jsme plánovali, že spolu budeme žít v Berlíně, ale pak nás napadla Amerika. Už jen proto, že odmalička drtím angličtinu a v Česku mi moje jazykové znalosti přišly k ničemu,“ vysvětluje. Jestli nakonec do Států odjeli oba, i jestli tam na ni čekala největší příležitost její herecké kariéry, o tom se dočtete v časopise.

 

Čtěte také

Alena Němečková

Čtěte také

Zápisky div(n)ých žen: Můj největší problém home office? Prokrastinace uklízením

Folklor je živý

Když se řekne folklor, představí si každý cimbál, hody a víno. Na jižní Moravě to ani nejde jinak. Folklor tady ale dávno ztratil své pevné hranice, v dědinách stěží potkáte ženy v krojích a muže s koštýřem. Přesto je tu folklor stále živý. Jen trochu jinak. Za reportáží do Moravské Nové Vsi se vypravila Klára Kubíčková a objevila tam nečekaná překvapení. Mimo jiné se tam zdokonalila v hnětení těsta.

 

V pražské galerii U Zlatého kohouta už dvaadvacet let pořádá Mirela Zukal výstavy známých i začínajících výtvarníků a dělá tím život hezčí a barevnější. Momentálně se sice díky omezení kulturního života pohybuje v jedné velké nejistotě, ale to jí nebrání plánovat další výtvarné projekty i cesty. V rozhovoru jsme zabrousili i do soukromí, jak prozrazuje její jméno, v Česku se totiž nenarodila. Uhodli byste, kde má kořeny? A co myslíte, vzala by si znovu za manžela Čecha?

Čtěte také

Obětovat se nebo myslet více na sebe?

Čtěte také

Obětovala jsem život snu svého manžela. Je to úděl ženy nebo jen moje slabost

Nadechněte se

Nešlo si nevšimnout, jak se virus drze probojoval i do manželského života. Lockdown s sebou přináší také napětí mezi partnery. A to tak silné, že někteří uvažují o rozvodu, protože svého partnera najednou nemůžou ani cítit. Nedělejte to. Prozatím. Zkuste se nejdřív pořádně nadechnout a napočítat do deseti. První nápad na radikální řešení situace někdy není to nejlepší řešení.

Advent je za dveřmi. Zalistovali jsme starými rodinnými receptáři a vybrali pro vás cukroví, na které se možná rozpomenete, nebo ho ochutnáte úplně poprvé.

Jaké další články si můžete ve Vlastě (číslo 48), která je nyní na stáncích přečíst? 

Vlasta, číslo 48 Zdroj: Redakce Vlasta