"Rodiče si musí uvědomit, že zvíře nepořizují dítěti, ale sobě. Primární péče vždycky bude na rodičích. Pořízení kočky či psa je závazek na patnáct až dvacet let. Za tu dobu děti vyrostou, odejdou třeba na internát a zvířátko zůstane doma," vysvětluje Kateřina Kršková, která provozuje útulek Kočky u Katky. Sama denně vidí, kde nezodpovědnost lidí vůči kočkám končí – ale zároveň zažívá i radost, když se podaří jejím kočkám domluvit náhradní rodinu u zodpovědných lidí.

Divadelní Hana

Na první pohled možná působí režisérka a herečka Diana Nečásek Šoltýsová jako křehká blondýnka, na druhý už ale nepřehlédnete, že je to silná osobnost. Přitahují ji silné příběhy, které převádí do divadelní podoby. Nedávno měla premiéru (byť neveřejnou) její Hana ,podle bestselleru Aleny Mornštajnové. „Je až neuvěřitelné, kolik utrpení je člověk za svůj život schopen snést. Moje babička vždycky říkala, že člověk dostane naloženo tolik, kolik unese. Nevím, co je na tom pravdy, ale právě při čtení Hany jsem si tuhle otázku položila. Přemýšlela jsem o sobě, zda bych byla schopná zvládnout tolik bolesti a utrpení. Zda bych šla při selekci doleva, nebo doprava. Zda bych dokázala přežít. Samozřejmě si na to nedokážu odpovědět, protože člověk nikdy nemůže dopředu vědět, jak by se zachoval. Ale díky strastiplné Hanině cestě si uvědomíte, že vaše starosti a problémy jsou řešitelné a že je váš život vlastně krásný. Hana mi dodala sílu neztrácet naději.“ 

 

V dětství toužil být traktoristou, dnes je z něj jedna z nejzajímavějších osobností světa hudby a výtvarného umění. Milan Cais svou práci považuje za zábavu a je úplně jedno, jestli zrovna píše texty, zpívá, bubnuje nebo modeluje sochu. „Jsem bohužel z těch, kteří většinou hrnou neustále věci před sebou. Často si připadám jako buldozer, co má na lžíci spousty věcí k odbavení. Dvě tři se podaří vyřešit, a už vám tam přistanou další čtyři. Ale v té první vlně přesně před rokem se všechno najednou zastavilo, přestaly mi chodit maily, přestal zvonit telefon a já jsem najednou zažil krásný pocit, že vůbec nic nemusím.“ Jak dlouho mu tahle radost vydržela, se dočtete v rozhovoru v časopise.

 

K jaru už tradičně patří pokrmy připravené z mladého masa. Je svěží, křehké, méně tučné a má nejlepší chuť. Je libo jehněčí, telecí, kuřecí nebo snad pečínku ze selete? Z receptů ve Vlastě si jistě vyberete!

Přečtete si i další články z nového časopisu Vlasta (číslo 16), který je nyní na stáncích:

Časopis Vlasta (číslo 16) Časopis Vlasta (číslo 16) Zdroj: Štěpán Látal