Nová Vlasta: Rozhovor s Evou Vrbkovou a téma o tom, proč je menstruace tabu

Pokračuje seriál 30 a 1 inspirace pro lepší náladu a v nové Vlastě najdete reportáž od editorky Míši, která se pravidelně otužuje. Až události posledního roku i jí přiměly k tomu, že se pravidelně noří do řeky. Jaké strachy musela překonat? Na jakou část těla je v ledové vodě největší zima? To se dozvíte v časopise.

Všichni, jak tu jsme, jsme tu díky menstruaci našich matek. Nebýt jí, nenarodili bychom se. Přestože každý měsíc menstruují miliony žen na planetě, stále se ostýcháme o své periodě mluvit otevřeně a beze studu. Jak různě o tom, že máme své dny, my ženy mluvíme? Obligátní krámy. Ale také říkáme, že přišli Rudoarmějci, že barvíme vajíčka nebo že přijela návštěva z Červeného Kostelce, že hostíme komunistickou kamarádku, že přijela teda Irma – Dánky dokonce hlásí, že mají „komunisty v altánku“. Proč v jedenadvacátém století pořád nedokážeme na plnou pusu říct, že zrovna menstruujeme?

Eva Vrbková pomáhá najít hlas

Za výkon ve filmu Rodina je základ státu získala nominaci na Českého lva, za roli Eržiky v divadelním představení Balada pro banditu uznání v podobě věčně vyprodaného hlediště. Eva Vrbková ale není jen herečka, ale i skladatelka a zpěvačka, která pomáhá druhým najít svůj vlastní hlas. „Přijde mi, že hlas je takový potůček, který nás dovede k sobě. Hlas nelže a vždycky ukáže, co uvnitř cítíte a jaká jste. Když jste frustrovaná, tak vám třeba nejdou něžné tóny, když zpíváte falešně, jste možná falešná sama k sobě. Nezáleží na technice, ale na emocích. Myslím si, že nám chybí autentičnost. Názorům druhých obvykle dáváme větší váhu než našim vlastním – někdo nás zkritizuje, řekne, že jsme takoví nebo makoví, a my se tím řídíme. Vlastně se dobrovolně zablokujeme, a klidně na dlouhá léta. Ale dobrou zprávou je, že se s tím dá pracovat. Chce to mít chuť poznat sám sebe a být ochotný na takové cestě vytrvat. I když se na ní člověk potýká se svými nejistotami a strachy.“

Vůně sena

Lenka Martinec Nováková patří mezi přední české odborníky na čich, chuť a hmat. Spoustu let zkoumá, jak spolu tyto smysly spolupracují a jaký vliv mají na náš život. Momentálně se snaží v novém výzkumu přijít na to, jestli mohou čichové schopnosti dětí souviset třeba s vybíravostí v jídle. „Dnešní děti, které tráví spoustu času v deodorizovaném, hygienicky čistém prostředí před displeji a obrazovkami, tak možná oproti předchozím generacím zůstávají ochuzené o šanci utvořit si čichové vzpomínky, které patří mezi ty nejtrvalejší a emočně nejsilnější. Obzvláště starším lidem může pomoci cítit se celkově lépe, když se obklopí pachy, které je upomenou na něco hezkého, co v mládí zažili. Třeba vůně čerstvě pokosené trávy, sušícího se sena může vyvolat vzpomínky na prázdniny u babičky...“, upozorňuje v rozhovoru.

Tento a další články si můžete přečíst v novém časopise Vlasta (číslo 19), který je nyní na stáncích: