Není moc hereček, které vyzkouší jaké to je pracovat jako dobrovolník v Tanzanii v sirotčinci. „Už po příjezdu mě odrovnal pocit naprosté jinakosti, odlišnosti, který jsem do té doby a v takové míře neznala. Doletěla jsem do hlavního města Dar es Salaam, na letišti se těch pár spolucestujících Evropanů rychle rozprchlo a já zůstala v davech místních lidí trčet jako bílý vykřičník s krosnou na zádech. Byl to zvláštní zážitek tak silně vnímat, že jsem najednou já ta jiná, divná, cizí. A taky jsem cítila velkou pokoru a respekt, protože tohle je jejich země a já jsem tu opravdu jenom host, na kterém je to navíc na první pohled vidět. Mimochodem, běloch rovná se pro místní mocný a bohatý, ať už jste, nebo ne, s tím je třeba počítat,“ říká. Jak nakonec hereččina mise do Tanzanie dopadla, ale i to, jaké zaměstnání jí do života přinesla pandemie, to se dozvíte v rozhovoru v aktuálním vydání časopisu Vlasta.

První vůdčí list

První republika přála moderním ženám, které se nebály ostříhat si vlasy, zkrátit sukně, stejně jako proniknout do mužských profesí a sednout si za volant. Kdo byly první řidičky? Můžeme prozradit, že jednou z prvních majitelek vůdčího listu, tedy tehdejšího řidičáku, byla Eliška Junková. Ano, ta Eliška Junková, která vytřela jako závodnice mnohým zrak.

Manuál pro větší sebevědomí se hodí skoro vždycky. Sebevědomá žena ví o svých slabinách a věří svým schopnostem. Umí říct nahlas, co si myslí, a má ráda druhé i sebe – a to hodně. Hlavně však má pod kontrolou vlastní tělo, které jí neutíká do nemocí. Nemá totiž proč. Chcete být taková i vy? Začněte tam, kde se tohle všechno „fasuje“ – u vzpomínek na dětství.

Také už pečete? A víte, bez jakého cukroví na stole se neobejdou Angličané, Švédi, Italové či Francouzi? Vyzkoušejte naše recepty na zahraniční vánoční dobroty a dejte nám vědět, jak jste s nimi uspěli.

Tato a další témata si můžete přečíst v nejnovějším časopise Vlasta (číslo 49)